Ruská centrální banka na svém pátečním zasedání překvapivě snížila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 20 procent. Oznámila to v tiskové zprávě. Svůj krok zdůvodnila slabším hospodářským růstem a pokračujícím zvolňováním inflačních tlaků, včetně těch základních. Přestože růst domácí poptávky stále převyšuje možnosti rozšiřování nabídky zboží a služeb, ruská ekonomika se postupně vrací k vyvážené růstové trajektorii, uvedla měnová autorita.

Ekonomové v anketě agentury Reuters předpovídali, že centrální banka ponechá základní úrok na 21 procentech. Tam je od loňského října, kam jej centrální banka zvýšila ve snaze brzdit růst inflace v době, kdy se ekonomika přehřívala. Země posiluje vojenskou výrobu, aby se zaměřila na potřeby armády, která bojuje na Ukrajině.

Tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) Ruské federace v prvních čtyřech měsících letošního roku zvolnilo v meziročním srovnání na 1,5 procenta ve srovnání s tempem 4,3 procenta před rokem. To vyvolalo ostrou kritiku guvernérky centrální banky Elviry Nabiullinové. 

Spotřebitelské ceny v Rusku od začátku roku vzrostly o 3,39 procenta, zatímco růst ve stejném období loni činil 3,88 procenta. Takzvaná anualizovaná míra inflace v květnu klesla pod deset procent, v březnu dosáhla vrcholu 10,34 procenta.

Centrální banka na letošek předpovídá inflaci v pásmu sedm až osm procent a hospodářský růst mezi jedním a dvěma procenty. Ministerstvo hospodářství je optimističtější a předpovídá růst o 2,5 procenta. Posílení rublu, který od začátku roku vůči dolaru zpevnil asi o 40 procent, pomohlo centrální bance v boji proti inflaci tím, že zlevnilo dovážené zboží.

Centrální banky základními úrokovými sazbami ovlivňují cenu peněz, a tím také ekonomickou aktivitu. Vysokými sazbami se také mohou snažit mírnit inflaci a odliv kapitálu ze země, jak to po začátku invaze na Ukrajinu učinila i ruská centrální banka. Od základní sazby se odvíjejí ceny úvěrů včetně hypoték a také úročení spořicích účtů.