Řekněte si o ještě víc! Odboráři spustí druhé kolo kampaně Konec levné práce

Alice Stejskalová Alice Stejskalová
11. 8. 2016 18:37
Odborářská centrála po roce opět svolává zástupce zaměstnanců do jedné z pražských sportovních hal. Ekonomika roste, firmy by proto měly lidem přidat výrazněji, tvrdí. Mezi další aktuální témata patří také růst minimální mzdy a změny v zákoníku práce.
Zaplněná Aréna Sparta v září 2015. Odboráři z firem se školí, jak si říci o větší platy.
Zaplněná Aréna Sparta v září 2015. Odboráři z firem se školí, jak si říci o větší platy. | Foto: David Kohout

Praha – Pod heslem Konec levné práce se 7. září znovu sejdou odboráři na „manifestačním mítinku“. Stejně jako před rokem se uskuteční v libeňské Aréně Sparta, organizátoři z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) počítají opět zhruba s 1500 účastníky.

Podobně jako loni nepůjde o demonstraci v ulicích, ale spíše motivační školení, jak při kolektivním vyjednávání zatlačit na zvýšení mezd. Letošní setkání se zaměří také na požadavky týkající se změn v zákoníku práce a na vyšší růst minimální mzdy.

Kampaň pod heslem ,,Konec levné práce" odboráři oficiálně spustili právě před rokem. Podle zatím posledních čísel Českého statistického úřadu stoupla průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí o 4,4 procenta (po odečtení inflace reálně o 3,9 procenta) oproti stejnému období předchozího roku. Nárůst mediánové mzdy v podnikatelské sféře se letos blíží 6,5 procenta, což je nejvíce za osm let.

A vláda od letošního ledna zvýšila minimální mzdu – po roce znovu o 700 korun na 9900 korun. V posledních týdnech také rozhodla, že platy učitelů porostou od 1. září o osm procent, státním zaměstnancům se zvýší o pět procent od letošního listopadu, ve zdravotnictví budou vyšší o deset procent od příštího roku.

"Odbory musí usilovat o pokračující růst mezd v nadcházejícím kole kolektivního vyjednávání 2017," říká předseda ČMKOS Josef Středula. Na mítinku by měl uvést konkrétnější představu o růstu mezd na základě odhadu ekonomického vývoje.

Podle Středuly je právě růst reálných mezd nezbytný pro lepší výkonnost naší ekonomiky. "Spotřeba domácností totiž představuje více než polovinu hrubého domácího produktu a má-li růst, pak sotva si lze představit, že by se zvyšoval jen růstem investic a exportu," zdůrazňuje.

"Za nás pro příští rok požadujeme zvýšit platy a mzdy pro zaměstnance ve zdravotnictví a v sociálních službách o 10 procent tarifního platu či mzdy," konkretizuje své požadavky například předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

Zaměstnavatelské svazy se samotným růstem mezd problém nemají a shodují se, že když se ekonomice daří, tak je firmy v drtivé většině zvyšují. "V současnosti k nárůstu mezd samovolně dochází a bude k němu docházet i nadále.Tento růst může mít i vyšší tempo než uvažované zvýšení minimální mzdy," říká analytička Hospodářské komory Karina Kubelková.

Upozorňuje však, že o navýšení má rozhodovat především zaměstnavatel. "Zná svoji firmu nejlépe a musí posoudit, kdy má možnosti a kdy je připraven mzdy zvýšit. Vnější zásahy v této oblasti nejsou potřebné," podotýká Kubelková.

V době růstu jsou přitom pro firmu i jiné priority než jen růst mezd – jde obecně o investice do budoucnosti. "Měly by také investovat do techniky, technologií, starat se o svůj majetek, pečovat o vzdělanost zaměstnanců a dodržovat sociální program podepsaný v kolektivní smlouvě," míní prezident Svazu Průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Větší problém mají zaměstnavatelé s dalším růstem minimální mzdy. Odboráři navrhují růst z 9900 na 11 500 korun, vláda zřejmě podpoří návrh ministerstva práce a sociálních věcí hovořící o částce 11 000 korun. Pro zaměstnavatele je přijatelné zvýšení maximálně na 10 600 korun, uvedli na jednání tripartity.

"Zvyšování minimální mzdy znamená nejen zvyšování mzdových nákladů firem, ale i zvýšenou administrativu s tím spojenou. To ohrožuje konkurenceschopnost firem v globálním měřítku a tím i celou ekonomiku a růst HDP. Dopady budou navíc nerovnoměrné, některých sektorů či regionů se dotknou výrazněji," uvádí Kubelková z Hospodářské komory.

Svaz průmyslu také poukazuje na to, že minimální mzda se stává nástrojem předvolebního populismu. "Při rozhodování by neměla hrát roli politika,“ říká Hanák.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy