Takzvaná gamifikace, praxe nazvaná podle anglického slova game - hra -, se v pracovním procesu může projevovat různými způsoby. Od nejjednodušších, jako jsou soutěže o nejlepšího prodejce či pracovníka měsíce, po složitější, které jsou často známy spíše ze světa videoher. Může jít například o získávání různých odznaků, bodů či drobných odměn udělovaných za splněné pracovní cíle, pravidelné vykonávání určité činnosti, dochvilnost, přesčasy či za dlouhodobé setrvání ve firmě.
Zapojení herních mechanismů do pracovního procesu není velkou novinku, na podobném principu ostatně již v minulém režimu fungovaly například Brigády socialistické práce. Dostupná data ukazují, že starý, osvědčený trik stále do jisté míry funguje. Z průzkumu společnosti TalentLMS vyšlo, že téměř 90 procent zaměstnanců se díky herním prvkům cítí v práci šťastněji a produktivněji. Na straně druhé někteří psychologové upozorňují, že nesprávně provedená a excesivní gamifikace může pracoviště proměnit v toxické bitevní pole, kde jde bez nadsázky o duševní i fyzické zdraví.
Práce hrou, ale s jasnými pravidly
Odborné studie se shodují, že hry a soutěže na pracovišti mohou být prospěšné pro zaměstnance a zaměstnavatele, přičemž mohou přispět k posílení pocitu samostatnosti a sounáležitosti s firmou a v konečném důsledku i ke zvýšení výkonnosti.
Adam Steele ve svém textu Gamifying Business: Are we Ignoring Addiction Risk? hovoří o tom, že z hlediska behaviorální psychologie je úspěch herních modelů založen na třech faktorech ovlivňujících lidské chování: naléhavosti, která může být stimulována časově omezenými výzvami, vzácnosti, která je reprezentována unikátními odměnami a oceněními, a společenském uznání, které může být nabízeno například skrze umístění v různých žebříčcích výkonnosti.
Studie Gamification in Dutch Business: An Explorative Case Study k tomu praví, že je třeba, aby zvolený herní systém zohledňoval povahu vykonávané práce i demografické složení zaměstnaneckého týmu a částečně i personální preference jeho členů. Jinými slovy: hry pro kancelářské zaměstnance by měly mít jinou podobu než ty pro skladníky. Samotný herní obsah by pak podle oslovených zaměstnanců měl být zábavný, překvapivý a propojený alespoň základní dějovou linkou.
Speciální kategorií, ve které jsou herní prvky využívány s největším úspěchem, je trénink a výuka zaměstnanců. Jak zjistil tým pod vedením rumunského vědce Alexandra Capatiny, Komenského metoda školy hrou funguje i ve světě korporátu. Zkoumaná data ukázala, že výcvikové programy koncipované jako hra mají pozitivní vliv na dlouhodobější zapamatování přednášené látky a hlavně na schopnost a ochotu sdílet získané znalosti s ostatními zaměstnanci.
Jednotlivé studie docházejí ke shodě, že zapojení do herních aktivit by mělo být pro zaměstnance zcela dobrovolné, jelikož i bez explicitního příkazu se cítí být pod tlakem, a přílišný stres může vést naopak k úplné ztrátě motivace. S tím souvisí i to, že úspěchy ve hře by měly být spojeny maximálně se symbolickými materiálními odměnami. Výzkumy totiž ukazují, že možnost, respektive nemožnost získat pohádkové ceny naopak výrazně demotivuje ty pracovníky, kteří se hry nechtějí zúčastnit nebo v ní nejsou schopni uspět bez toho, aby významně povzbuzovala ty úspěšné.
Budu nejlepší, když ostatní budou hrozní
Zkušenosti z praxe ukazují, že nedostatečně promyšlená gamifikace může způsobit na pracovišti katastrofu. Dokládá to příklad z minulosti týkající se několika hotelů spadajících pod společnost Disney. Pracovní výkonnost zaměstnanců tamních prádelen byla živě přenášena na velkou obrazovku s tím, že jména nejpomalejších osob a směn byla zvýrazněna červenou barvou.
Pracovníci začali nový systém přezdívaný elektronický bič nenávidět, na druhé straně však stále toužili po dosažení lepších výsledků. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat. Počet pracovních úrazů i sporů mezi zaměstnanci rapidně vzrostl a mnozí šetřili čas tím, že například vynechali umytí rukou po návštěvě toalety.
Nečekané negativní následky může mít i herní prvek mezi zaměstnanci oblíbený. Velkou popularitu například získal herní systém FC Games ve skladech společnosti Amazon. Za rutinní pracovní činnost dostávají zaměstnanci herní žetony jako vstup do některé z pixelových videoher přístupných na konzoli, kterou je vybaveno každé pracoviště. Opatření skutečně zvýšilo efektivitu, avšak zároveň podle webu Business Insider upoutalo pozornost americké Správy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Její inspektoři objevili korelaci mezi zavedením herních automatů a nárůstem pracovních úrazů.
Nezvládnutá gamifikace může i poškodit duševní zdraví zaměstnanců, paradoxně z týchž důvodů, které v ideálním případě zvyšují motivaci. Steele hovoří o tom, že naléhavost spolu s potřebou zisku vzácných ocenění a společenského uznání vytváří ideální podhoubí pro vznik specifické závislosti, která se v první fázi může projevovat jako workoholismus.
V dalších fázích se postižený zaměstnanec může dostat do rozpoložení, kdy za ideální strategii považuje potopení ostatních hráčů - kolegů. Nejprve donáší zprávy o pochybeních spolupracovníků nadřízeným, a pokud to nepomáhá, začne jejich práci aktivně sabotovat.
Americká Společnost pro řízení lidských zdrojů proto v letošním roce doporučuje zaměřit se na pracovištích na hry, které nejsou založeny na soutěživosti, ale podporují spolupráci a obecnou hravost.
