Můj šéf robot. Firmy usilují o nesmrtelnost svých nejlepších manažerů, pomoct má AI

Umělá inteligence i obrazové a zvukové projekce pomáhají ke vzniku digitálních klonů. Ty ale občas blouzní, nebo dokonce lžou.

Když je úspěch firmy závislý na unikátních osobních vlastnostech a dovednostech lidí v jejich užším vedení, může být konkrétní manažer vnímán jako nepostradatelný. Snaha udržet ho se pak nemusí projevovat jen odrážením nabídek náborářů od konkurence. Novinkou v tomto snažení svého druhu jsou pokusy ošálit samotnou smrt. V korporátní mluvě se v souvislosti s tímto fenoménem mluví o ředitelských klonech.

V nedávné minulosti tak byl pojmenováván předem vytipovaný mladý a perspektivní zaměstnanec, jehož hlavním pracovním úkolem bylo trávit co nejvíce času s vybraným seniorním manažerem. Měl postupně kopírovat a přebírat manažerovo chování, zvyklosti a způsob uvažování tak, aby v budoucnu dokázal nastoupit na jeho pozici a co nejpřesněji napodobit jeho přínos pro společnost.

Současné technologické možnosti koncept šéfovských klonů rozvíjejí jiným směrem a urychlují proces. Další člověk k tomu není potřeba.

Loni v květnu například švédská fintechová společnost Klarna představila finanční výsledky za první kvartál roku 2025 prostřednictvím videa, kde její zakladatel a ředitel Sebastian Siemiatkowski nenuceně hovoří o ziscích dosažených díky využívání nových technologií. Háček spočíval v tom, že skutečný Siemiatkowski žádný takový projev nikdy nepronesl. V relativně rutinní činnosti ho zastoupil jeho digitální klon vytvořený pomocí umělé inteligence.

Expert na nudné úkoly, ale i důvěrník

Experimenty s digitálními kopiemi členů vyššího managementu jsou poměrně časté. Obvykle začínají tak, že tento člověk dá modelu umělé inteligence k dispozici své firemní projevy, dokumenty, které vypracoval, a záznamy různých jednání. Digitální klon se má pomocí těchto dat učit a zdokonalovat a zároveň co nejpřesněji replikovat projev a další specifické osobnostní rysy živé osoby. Následně je program vybaven technologiemi hlasové či audiovizuální projekce, které mají iluzi dokonat.

Ve firemní praxi nacházejí tyto virtuální repliky různá využití. Vykonávají především rutinní úkoly, jimiž manažeři nechtějí ztrácet čas. Stává se, že přednášky pro nové zaměstnance o firemní kultuře či obsahově shodné informační mítinky určené pro jednotlivá oddělení a týmy prezentuje místo živého člověka stroj.

Chatbot může vést i hovory s jednotlivými zaměstnanci či klienty v době, kdy je manažer nedostupný. Interakci s živým člověkem nenahradí, avšak poskytne základní informace a doporučení. Průběh hovoru virtuální zástupce zaznamená a následně předá skutečnému šéfovi. Další výhodou je, že se na rozdíl od svého vzoru domluví jakýmkoli jazykem.

V některých společnostech digitální klony nevznikají řízeně, ale spontánně z popudu samotných zaměstnanců. Portál CNN upozornil na příběh Alexe Alonsa, datového analytika v profesní organizaci Society for Human Resource Management. Ten vytvořil chatbota inspirovaného vlastním šéfem.

Chtěl získat cvičnou zpětnou vazbu na vlastní práci předtím, než její výsledky skutečně předloží. Datový analytik oceňuje, že práce s chatbotem ho naučila přemýšlet jinak o své práci a zdokonalila jeho schopnosti prezentace, avšak připouští, že jeho virtuální nadřízený má stále své mouchy.

Současný způsob využívání digitálních dvojčat je pak mezistupněm v dlouhodobých plánech velkých společností. Konečným cílem by mělo být vytvoření dokonalého otisku klíčového manažera či ředitele, až zestárne nebo zemře. Klon by tolik nepodléhal působení času, dokázal by vést firmu dlouhé dekády a přitom by stále nabíral nové zkušenosti a vjemy. Velké korporace si od tohoto finančně i časově náročného projektu slibují klíčovou konkurenční výhodu, která by dokázala jejich postavení na trhu zafixovat na léta dopředu.

Česká byznysová sféra je v otázce experimentů s AI dvojníky zatím spíše konzervativní. Dle ředitele České asociace umělé inteligence Lukáše Benzla některé firmy využívají digitální reprezentace konkrétní osoby k menším, jasně vymezeným úkolům v oblasti marketingu či k opakovaným interním informačním výstupům. Jako příklad udává člena asociace, společnost Fameplay.ai, která se tvorbou obdobných avatarů zabývá. Čeští manažeři rovněž využívají služeb personalizovaných AI asistentů, ty však představují spíše nástroje, které živé osobě pomáhají s její prací.

Případy, kdy by česká firma využívala plnohodnotného AI dvojníka, který by soustavně zastával manažerskou práci, však asociace neeviduje. „V Česku je přístup zatím spíše opatrný a pragmatický, silně ovlivněný otázkami odpovědnosti, reputace, bezpečnosti dat a důvěry,“ vysvětluje Benzl.

Digišéfové s vidinami či v žoldu podvodníků

Už se ví, že přílišná interakce s umělým partnerem poškozuje lidské vztahy a posiluje pocit osamělosti. Vytvoření kopie vlastní osoby tak přináší další nápor na psychiku. Při využívání digitálního manažerského klonu u člověka propukají obavy a frustrace z toho, že bude jeho „lepším já“. Mohou se proměnit i v iracionální žárlivost a asociální chování.

Virtuální šéfové na pracoviště přinášejí i praktické problémy. Zkušenosti z firem, které je nějakým způsobem implementovaly do svého vnitřního fungování, ukazují, že i tyto avatary trpí standardním problémem jazykových modelů umělé inteligence – chorobnou lhavostí. Kopie manažerů si bez mrknutí oka vymýšlejí či zkreslují informace. Když zjevné nesmysly před zaměstnanci pronášejí hlasem vedoucího, který má na pracovišti přirozenou autoritu, narušuje to jejich důvěru.

Ovšem poznat nesmysl, nebo dokonce lež vyřčenou ústy klonu nadřízeného může být obtížné, popřípadě i nemožné – zvlášť pokud je zaměstnanec uveden v omyl záměrně. Ne managementem, ale hackery.

V loňském roce se objevil případ, kdy finanční ředitel singapurské pobočky nadnárodní společnosti odeslal částku odpovídající deseti milionům korun na účet podvodníků. Učinil tak na základě pokynu, který obdržel na online schůzce s představenstvem společnosti. Až později vyšlo najevo, že schůzka byla falešná, přičemž s daným zaměstnancem rozmlouvalo několik digitálních kopií členů užšího vedení ovládaných zvenčí.