Mluvíte velmi dobře česky. Jak dlouho jste v České republice? Co vás přimělo naučit se náš jazyk?
Dlouho. Poprvé mě to sem zaválo ještě za Československé federativní republiky v roce 1991, v rámci studia.
Česky jsem se naučil z trochu banálního a neuvěřitelného důvodu. Učil jsem se anglicky a francouzsky. Pak jsem v hornorakouském deníku četl článek o tom, že nové trhy jsou vzdálené jenom 45 kilometrů severně od nás, myšleno z Lince. Došlo mi, že to je pravda. K čemu je mi francouzština, když je byznys tak blízko, a mluví se tam česky. Tak jsem si na univerzitě škrtnul francouzštinu a zapsal se na češtinu.
V ČR tedy pracujete jak dlouho?
Pro Erste Group to bude už 18. rokem. Moje začátky v ČR jsou spojené s prací v Erste Bank ČR. Později jsem přestoupil přímo do privatizované České spořitelny, ve které mi pak nabídli, díky zkušenostem z předchozího zaměstnání, abych v rámci skupiny přešel do leasingové společnosti. V té jsem od roku 2003.
To je dlouhá doba. Jak vnímáte vývoj finančního trhu u nás za ten čas?
Před 18 lety neměl spotřebitel ani malý živnostník moc příležitostí dostat se k finančním službám, kromě zřízení účtu. Ochota bank půjčovat v tomto segmentu nebyla vůbec, nebo byla velmi omezená. Zaměřovaly se spíše na firemní klientelu než na malé klienty. Tím se výrazně lišily například od rakouského bankovnictví, kde byly banky blíže lidem, protože jak se v Rakousku říká, každá typická vesnice nebo městečko musí mít kostel, hospodu, Raiffeisenku nebo Sparkassku. V Česku si banky musely teprve toho malého, drobného klienta jak z řad privátu, tak živnostníků objevit.
Z pohledu toho, co děláme dnes již třináctým rokem, tady leasingovky tenkrát hrály páteřní roli v rozvoji malého a středního podnikání, protože jejich ochota poskytovat peníze na nákup auta nebo strojů a zařízení byla historicky výrazně vyšší než v bankovnictví. Leasing je, řekl bych, závazek zejména vůči drobným a retailovým zákazníkům, ale i vůči rozvoji malého a středního podnikatelského segmentu.
To platí pro celý středo‑ a východoevropský prostor, kde má leasing historicky větší šance.
Šance na rozvoj?
Na rozvoj, ale i na ten vztah ke klientovi a k jeho potřebě. A ve výsledku nesejde ani na tom, zda chce auto nové, nebo ojeté. Dokud je mobilita považována za jednu z nejdůležitějších součástí základních potřeb moderní společnosti, je to pro nás příležitost a máme možnost růst. Pokud se na to podíváme statisticky přes počty aut na 1000 obyvatel, tak se Česká republika sice blíží k průměru EU, ale na dohnání staré patnáctky EU máme teoreticky potenciál ještě 30–40 % růstu. Z pohledu věřitele se mi líbí přístup zodpovědnějšího, konzervativnějšího Čecha. Myslím, že Češi jsou dostatečně zkušení a zodpovědní. Umí odhadnout, na co mají a na co ne, a chovají se podle toho. Je jasné, že se najdou i výjimky, ale statisticky vzato je Čech velmi konzervativní a zodpovědný člověk.
Když jste u konzervativnosti, pro Čechy je asi stále důležité auto vlastnit. Myslíte si, že to lze v dohledné době změnit a masověji zavést car sharing či další způsoby pronájmu?
Myslím si, že využívání těchto služeb bude mít čím dál větší váhu na úkor vlastnictví. Potřeba vlastnictví vyplývá z nejistoty. Pokud jsou však ekonomické výhledy pozitivní, nic nestojí v cestě, aby se v Česku společnost vyvíjela jako na Západě.
Řada lidí v oboru se shoduje na tom, že krize napomohla zlepšit přístup Čechů k operativnímu leasingu. Jste stejného názoru?
Neřekl bych, že k tomu pomohla. Spíše, pokud se bavíme o podnikatelích a hlavně o autech, bylo dosaženo stavu, kdy se jednoznačně ukázalo, že auto je provozní prostředek rozvíjející podnikání. Krize zvýšila tlak na cenu, a tedy i potřebu více kalkulovat. Pro klienta je přijatelnější vůz, se kterým v podnikání průměrně za 3–4 roky najede 100–120 tisíc kilometrů, vrátit a vzít nový. To pro něj obvykle představuje menší starosti s náklady na údržbu.
Jak se vyvíjí postoj k dalším formám financování, které sAutoleasing poskytuje?
Vlivem daňového a legislativního prostředí je naším hlavním finančním produktem úvěr. A protože máme přes polovinu našeho portfolia zaměřenou na ojetá auta, neočekáváme, že by se něco změnilo.
Z pohledu nových vozů očekáváme trend směřující k řízení nákladovosti. Tady máme, kromě standardních forem financování, připravený náš „puzzle“ produkt, což je typ úvěru se zůstatkovou hodnotou, který se nejvíce prodává i na Západě. V prodejním kanálu České spořitelny, kde už 12 let obsluhujeme korporátní klienty České spořitelny, nabízíme kromě úvěrového financování také operativní leasing. Tam spolu s vybranými importéry automobilů připravujeme přímo balíčky pro různé typy zákazníků a jejich flotily.
Máme výhodu v tom, že nejsme závislí na jedné značce. Klient má u nás volnější a svobodnější rozhodování.
Zmínil jste konkurenční výhody finanční instituce, která není spojena s konkrétní automobilovou značkou. Takových je ovšem na trhu více. Jaké jsou vaše další konkurenční výhody? Proč by měl podle vás klient zvolit právě sAutoleasing?
Jednak si myslím, že naší výhodou je příslušnost k České spořitelně, která je opakovaně vyhodnocovaná jako nejdůvěryhodnější bankovní instituce. Podívejte se, co se vše událo za posledních osm let, zejména v rámci krize. Někteří hráči, kteří neměli stabilní zázemí, vyklidili trh. Klienti a obchodní partneři, se kterými spolupracujeme, však potřebují jistotu a právě příslušnost k České spořitelně tou jistotou, že mají stabilního a seriózního partnera, bezpochyby je. Ve světle toho rozhodně patříme do první ligy poskytovatelů nebankovních finančních služeb.
Dalším hlediskem je již zmiňovaná nezávislost. Snažíme se hledat nejlepší řešení. Jsme spíše závislí na tom, co chce zákazník, než na tom, co chce importér konkrétní značky. Máme řešení pro normální životní cyklus řidiče, který chce jezdit.
Máme komplexní služby, které prodáváme přes prodejce nových a ojetých aut, nabízíme komplexní řešení. Lidé nás chápou jako stabilizační prvek, spolehlivého partnera, důvěryhodnou firmu a myslím, že v tomto ohledu se nám to daří udržet.
Pochopitelně musíme být také konkurenceschopní z pohledu ceny. Náš zákazník je náš pán, obchodní partner je náš pán. Je to naše filozofie. Chceme za to, co nám zákazník platí, odvést dobrou práci. Nechceme se spokojit s průměrným výkonem, chceme příjemně překvapit.
Teď z trochu jiného soudku. Jak podle vás trh ovlivní zákon o spotřebitelském úvěru?
V našem oboru neočekávám zásadní změny. Z pohledu rozhodnutí EU, jejích směrnic, přibývá administrativa, a s ní spojené náklady, ale upřímně pochybuji o tom, co to zákazníkovi přinese. Pro nás, členy leasingové a finanční asociace, u kterých funguje etický kodex, je nepřípustný určitý způsob chování už dlouhodobě.
V oblasti leasingových a finančních služeb mají subjekty již dnes dost vysokou úroveň. Myslím si, že jakékoliv nekalé praktiky se poměrně rychle a adresně medializují. Novináři se tomu věnují a tím pádem přispívají k edukaci i ke zvýšení morálky společnosti, a tedy i podnikání.
Je to více o psychologické práci na téma, jak chtít být lepší, jak chtít být zákaznicky přívětivější. K tomu pak automaticky přichází snaha o to, mít spokojeného klienta, který nás doporučuje dále a který se rád vrací.
Jak vnímáte současnou situaci sAutoleasingu na trhu a jaké máte plány do budoucna?
Pořádně jsme na sobě zapracovali. Jsme už čtvrtým, nebo dokonce pátým rokem největším poskytovatelem finančních služeb v ojetých vozidlech. Rozhodně jsme již čtvrtým rokem největším poskytovatelem finančních služeb nezávislým na konkrétní značce. Naší ambicí je udržet svou pozici, kterou nyní máme v segmentu ojetých vozidel, zároveň se však chceme zaměřit na financování nových vozů.
Je něco, co se vám za dobu poskytování služeb nepovedlo a z čeho jste si mohli vzít ponaučení?
Před 12–13 lety, když jsem převzal žezlo, jsem měl potřebu kopírovat rakouský nebo německý trh, kde bylo zcela běžné financování se zůstatkovou hodnotou, jehož výhody český trh začal vnímat teprve před třemi až čtyřmi lety. Tenkrát jsem byl mladší i méně zkušený a ještě jsem nechápal, že ta společnost s velkým S na to není ještě připravená.
Focus, čemu se věnovat, se krystalizoval a ustálil až tak před šesti lety. Nejenom dělat to nejlepší, ale i najít touhu překvapit naše obchodní partnery, příjemně překvapit i naše zákazníky.
Co mě za těch posledních 13 let jakoby zklamalo? Měl jsem snahu být edukativní, nahradit do určité míry spotřebitelské organizace osvětou spojenou s financováním vozu. Vytvořili jsme informativní brožuru „rádce pro motoristy“, abychom klienty informovali o tom, na co si mají dávat při koupi vozu pozor, a také jim preventivně odhalovali, co provoz vozu ve skutečnosti znamená. Nejenom v souvislosti s hardwarem, ale i s pravidelnými náklady na jeho provoz, pojištěním, parkováním, daněmi a finančními službami. Zklamáním pro mě bylo, že edukace ve smyslu prevence moc nezafungovala.
Co vás naopak těší?
Radost a pozitiva převažují. Radost mám zejména z lidí, se kterými pracuji, a také z toho, že se nám podařilo sdílet základní hodnoty a principy práce.
Jsem také hrdý na to, že nechceme dělat byznys za každou cenu. Také jsem prošel určitou krizovou fází, zejména kolem roku 2009, kdy jsem si říkal, proč nejsme schopni dohnat některé konkurenty. Pamatuji si na rozhovor s jedním obchodním partnerem, kdy jsem zmínil některé konkurenty a on mi říkal, „no jo, ale to, jak to vypadá navenek, tak to nemusí být uvnitř, drž se raději toho, jak to děláte, kdo nabízí soustavně kvalitní služby, toho trh ocení“. Naštěstí měl pravdu a vyplatilo se nám to.
