Méně domácích brambor, více autonehod. KSČM vyčíslila, jak dopadlo 30 let svobody

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
Aktualizováno 17. 11. 2019 22:01
Co pro nás znamená svoboda, ptá se v rámci 30. výročí pádu komunismu KSČM. Životní jistoty, dostupné domácí potraviny, vzhlednou krajinu nebo žití s tím, koho mám rád, odpovídá si vzápětí na svém webu. Často ale přitom srovnává data, která toho ve skutečnosti o situaci mnoho neříkají. Aktuálně.cz proto oslovilo odborníky, aby jednotlivé argumentační body komunistů rozšířili o další souvislosti.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Dostupná kultura

V následující grafice se komunisté zabývají dostupností kultury. Tu vyčíslují tím způsobem, že porovnávají počet kinosálů a návštěvníků kin. Zatímco v roce 1989 bylo v tuzemsku evidovaných 2 025 kinosálů, v roce 2018 Unie filmových distributorů evidovala už jen 798 kin. A skutečně o více než 35 tisíc lidí poklesla i jejich roční návštěvnost.

Na sklonku 80. let odehrála kina ročně podle statistiků přes 500 tisíc představení ročně s návštěvností přesahující 50 milionů osob, tedy na jednoho obyvatele připadalo v průměru pět návštěv kina ročně, což je úroveň, na které se v roce 2016 pohybovalo jediné město v Česku.

  • "Během první poloviny 90. let zájem veřejnosti o projekce v kinech výrazně opadl. Ve víru celospolečenských změn docházelo k všeobecnému odklonu od dříve běžných hromadných organizovaných forem kultury a trávení volného času směrem k větší diverzifikaci a individualizaci, proměnil se také vztah mezi pracovními aktivitami a volným časem, a to s různou intenzitou napříč věkovými či sociálními skupinami obyvatel," vysvětluje Český statistický úřad.

Za propadem návštěvnosti tedy stojí jednak větší pestrost kulturního života, ale také rozvoj kabelové televize a videodistribuce. Podle projektu Česko v datech tak popularita sledování filmů z pohodlí domova stoupla. "Revoluci filmového průmyslu, kterou započaly videopřehrávače a půjčovny kazet, dokončily nyní aplikace jako například Netflix, jež umožňují levné a rychlé streamování filmů. Úbytek návštěvníků kin tak není způsoben tím, že bychom se na ně méně dívali, ale spíše tím, že jsme zlenivěli, a proto si je užíváme levně z pohodlí našich otomanů," uvádí analýza z roku 2016.

Není přitom potřeba zmiňovat, jak moc se od dob socialismu změnila dostupnost nejrůznějších žánrů z nejrůznějších zemí světa.

Svou roli v menší návštěvnosti kin může nakonec skutečně hrát i cena. Cena vstupenky v roce 1989 činila 7,33 Kčs, loni 128,81 Kč. Zatímco v roce 1989 jste mohli jít do kina za průměrný plat 432krát, loni to bylo už jen 248krát. "A to nepočítáme nezbytný trojitý sýrový popcorn, nachos, zmrzlinu, cukrovou vatu a láhev koly," doplňuje zpráva projektu Česko v datech.

Teď už si lidé spíše připlatí za stažení filmu. Podle Českého statistického úřadu jsou digitální služby pro přehrávání filmu využívány častěji než digitální služby pro poslech hudby. V roce 2018 využilo podle těchto dat internet pro sledování filmů či videa přibližně 50 procent populace starší 16 let, zatímco pro poslech hudby pouze 41 procent.