Projekt byl poprvé oznámen v září. Původně byly do projektu zapojeny banky ING, UniCredit, Banca Sella, KBC, DekaBank, Danske Bank, SEB, Caixabank a Raiffeisen Bank International. Nově se ke skupině podle oznámení přidala také BNP Paribas.
Qivalis v současnosti žádá nizozemskou centrální banku o licenci elektronické peněžní instituce (EMI), tedy povolení, aby mohla oficiálně vydávat a spravovat elektronické peníze. Očekává se, že svůj stablecoin spustí na začátku druhé poloviny roku 2026. Proces udělování licence by měl trvat šest až devět měsíců, uvedl Shell.
Stablecoin je druh kryptoměny. Vyznačuje se tím, že má stabilní hodnotu, protože je pevně navázaný na jiné aktivum, například na jinou měnu či na komodity. V posledních letech používání stablecoinů prudce vzrostlo zejména mezi obchodníky, kteří je využívají k přesunu finančních prostředků mezi různými kryptoměnami. Používají se ale i při běžných digitálních platbách a přeshraničních transakcích.
Řada velkých amerických finančních společností připravuje zavedení vlastních kryptoměn krytých dolarem. Činí tak poté, co americký prezident Donald Trump podepsal zákon upravující pravidla pro stablecoiny.
Italská centrální banka v září uvedla, že celosvětové emise stablecoinů činí téměř 300 miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Emise stablecoinů navázaných na euro pak činí 620 milionů dolarů. Drtivou převahu mají stablecoiny navázané na dolar.
Banky chtějí vytvořit token, který bude možné použít pro rychlé a levné platby a vypořádání. Evropská centrální banka (ECB) se ale ke stablecoinům vyjadřuje skepticky. Prezidentka ECB Christine Lagardeová v červnu evropským politikům řekla, že soukromě vydávané stablecoiny představují riziko pro měnovou politiku a finanční stabilitu. Jako bezpečnější alternativu označila digitální verzi eura a vyzvala zákonodárce, aby přišli s legislativou podporující její zavedení.
