Praha - Český ekonomický tygr se vzepnul k dalšímu skoku. Není vyloučeno, že i v letošním roce překoná laťku šestiprocentního růstu.
Hned v prvním čtvrtletí se díky mírné zimě podařilo zvýšit české HDP o 6,1 procenta ve srovnání s loňským rokem.
Do proudu dobrých zpráv o rostoucím blahobytu se tak může zařadit další. V zemi, kde se půl roku nevládlo a kde od vlády nikdo nečeká velké výkony, rychle rostou investice, průmysl, export, zaměstnanost i mzdy.
Více než šestiprocentní skok v prvním čtvrtletí znamená, že růst ekonomiky přestává zpomalovat, jak činí už od konce roku 2005, a opět nabírá rekordní rychlost.
Růst HDP není jedinou dobrou zprávou o vývoji ekonomiky: inflace v květnu zmírnila na 2,4 procenta a míra nezaměstnanosti v květnu klesla na 6,4 procenta.
Výkon české ekonomiky tak zpochybňuje erudici všech významných institucí včetně Evropské komise, Světové banky i Mezinárodního měnového fondu. Všechny předpovídaly, že v letošním roce poroste zdejší ekonomika méně než o pět procent.
O zázraku rozhodl export
"Ekonomiku ze dvou třetin potáhne spotřeba domácností, ze zbylé třetiny půjdou nahoru investice," předpovídá Aleš Michl z Raiffeisen Bank.
O tom, že růst zajistí poptávka občanů i podniků, je přesvědčen i Jan Vejmělek z Komerční banky.
Rozdíly v odhadu růstu vznikají při hodnocení, jaký přínos pro HDP představuje zahraniční obchod. Na růstu se podepíše pouze ve chvíli, když se bilance zlepší ve prospěch vývozu víc, než loni.
Pokud budou exportéři tak dobří, jak ukázali v prvním čtvrtletí, mohou letos zvýšit výkon ekonomiky až o procento.
Splní se to, pokud se přebytek obchodní bilance přiblíží k 70 miliardám, jak věří například Vladimír Pikora z Next Finance. Skeptik Vejmělek však upozorňuje, že obchodní bilanci pomáhaly sezónní pohyby cen. Výpočet HDP však bilanci od cenových výkyvů očistí a expert Komerční banky dokonce předpokládá, že konečná bilance může být v prvním čtvrtletí výrazně negativní.
Nová kvalita průmyslu
Největší nadějí pro další růst jsou podnikové investice, které se zvýšily o dalších sedm procent.
Právě mohutné investice do automobilky TPCA v Kolíně a Škody ve Kvasinách zajistily čtvrtinu růstu v posledních dvou letech. Protože se vliv nových velkých továren ztratil, v minulém roce brzdila.
"Teď je však nahrazují nové investice," upozorňuje Michl. Mají často větší kvalitu. Například boleslavská Škoda a budějovický Bosch uvádějí do provozu nová vývojová centra pro celý nadnárodní koncern, americký Solectron zaměstná v Plzni tisíc vývojových pracovníků na opravách a doladění softwaru.
Přechod části průmyslových kapacit směrem k výzkumu a počítačovým službám může přinést rozhodující impuls k novému růstu.
Pokud se optimistický předpoklad potvrdí, vyvrátí se tím základní pochybnost vůči vynikajícím číslům z počátku roku. Podle skeptiků je totiž probuzení ekonomiky pouze přechodné, protože větší průmyslový růst počátkem roku zajistilo pouze dobré počasí. Během roku tedy může ekonomika opět brzdit.
Konzum vzbuzuje obavy
Větší spory jsou o tom, nakolik ekonomice prospívá růst konzumu. Ten se podle předpovědi analytiků zvýší o dosud nepředstavitelných sedm procent. Stejně rychle rostou mzdy i sociální dávky a občané mají natolik dobrou náladu, že zvýšené příjmy ihned utrácejí.
Skeptici upozorňují, že dávky se v příštím roce velmi pravděpodobně zvyšovat nebudou a to může konzumní náladu velmi rychle zkazit.
Viceprezident ČNB Miroslav Singer se toho nebojí, protože růst českého konzumu zatím zaostává za většinou ostatních zemí středovýchodní Evropy. S výjimkou nejchudší desetiny si také lidé mohou na další výdaje půjčovat.
Vyhlídky mu však mohou zkazit ostatní kolegové z bankovní rady ČNB. Mohou se leknout, že rostoucí konzum urychlí inflaci. Proto opět zvýší základní úrokovou sazbu a dražší půjčky pak občany od konzumu odradí.
"Údaje o tom, co způsobilo růst HDP, budou klíčové pro to, jaké centrální banka stanoví úrokové sazby," míní analytik Vejmělek. Pokud ekonomický růst potáhne jen spotřeba občanů, bude to silný argument pro Singerovy odpůrce.
Bez zájmu o reformu
Ekonomičtí experti připouštějí, že centrální banka může mít vliv na ekonomiku. Pochybují však, že cokoli může ovlivnit plánovaná reforma financí. Jednak začne platit až v příštím roce, jednak nepřináší významné změny.
"Může přispět k růstu nejvýš polovinou procenta. A to pouze v případě, že sníží daně podnikům a ty budou všechny peníze ihned investovat," tvrdí Aleš Michl.
Nebere příliš vážně ani varování exministra financí Bohuslava Sobotky, že reforma růst naopak zpomalí. Pokud vláda propustí malou část státních zaměstnanců, nemusí to snížit kupní sílu obyvatelstva, ale zlepšit práci úřadů.
Vyšší nepřímé daně mohou zrychlit inflaci. Pokud se jí centrální banka začne bránit a dál zvýší úrokové sazby, ekonomice to uškodí. Michl však upozorňuje, že ČNB sazby nezvyšuje, pokud inflaci způsobí změna daní.
