Podle ústavních soudců je totiž sporné, zda vůbec šlo o trestný čin.
Ústavní soud posuzoval stížnost Martina Mojžíška z Frýdku-Místku, který byl odsouzen za trestný čin úvěrového podvodu.
Do své žádosti o spotřebitelský úvěr uvedl nepravdivé údaje o příjmu a zaměstnání. Samotný úvěr však splatil řádně podle smlouvy.
Ústavní soud dnes rozsudek o spáchání úvěrového podvodu zrušil a vrátil celý případ na začátek. Rozpor mezi údaji předloženými bance v žádosti o úvěr a skutečností totiž nebyl podle něj natolik výrazný, aby byl s to ovlivnit rozhodnutí banky, zda úvěr poskytne nebo ne.
Orgány činné v trestním řízení musí při posuzování těchto případů podle ústavních soudců přihlédnout k tomu, zda je úvěr řádně splácen.
Padělané údaje
Případ, který Ústavní soud posuzoval, se vleče už téměř pět let.
Infobox
Zákony porušují i ti, kteří úvěry nabízejí
- Pětina reklam na spotřebitelské úvěry porušuje zákon
- Zjistila to Česká obchodní inspekce při své kontrole. Viníkům hrozí vysoké pokuty.
- Někteří poskytovatelé spotřebitelských úvěrů v internetové reklamě na své finanční produkty nezveřejňují roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr (RPSN) či příklad výpočtu tohoto ukazatele, čímž podle České obchodní inspekce porušují zákon.
- ČOI odhalila jen v prvním pololetí letošního roku tento prohřešek v pětině kontrolovaných internetových reklam na spotřebitelský úvěr.
- Inspektoři při celostátní akci v prvním pololetí překontrolovali 122 reklam či nabídek spotřebitelského úvěru šířených prostřednictvím internetu. RPSN nebo příklad výpočtu tohoto ukazatele neuvedlo 26 reklam a nabídek.
- S osobami, které za chybnou internetovou reklamu spotřebitelských úvěrů zodpovídají, ČOI zahájila správní řízení. V něm inspekce může udělit až milionovou pokutu. Při opakovaném prohřešku se výše sankce může vyšplhat na dva miliony korun.
Dluhy rostou
- Policie eviduje v souvislosti se spotřebitelskými úvěry výrazně více případů úvěrových podvodů.
- Například podle mluvčí liberecké policie Vlasty Suchánkové se počet úvěrových podvodů za posledních pět let zvýšil až desetinásobně. Zatímco v roce 2000 vyšetřovali kriminalisté v regionu 24 případů, vloni jim poškozené společnosti nahlásily už 263 případů.
- Češi a Moravané získávají pomocí spotřebitelských úvěrů stále více peněz, na konci srpna letošního roku tak měli lidé v Česku půjčeno na 91 miliard korun.
- A jenom u České spořitelny za tři čtvrtletí se zvýšil i objem spotřebitelských úvěrů o téměř dvacet tři procent, a to na 44 miliard korun.
- Domácnosti tak už v Česku dluží celkem půl bilionu, na jednoho člověka připadá 50 tisíc korun.
Muž z Frýdku-Místku uzavřel v roce 2001 v bance smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 100 tisíc korun. Chtěl si koupit automobil. K získání úvěru předložil potvrzení o výši svého příjmu, kde bylo zároveň doloženo, že je ve společnosti, kde byl jednatelem a stoprocentním vlastníkem, zaměstnán jako manažer.
Peníze získal a posléze úvěr splatil. A uvedl, že při získávání úvěru postupoval přesně podle pokynů pracovníka společnosti, která mu úvěr poskytla. Banka ani jeho potrestání nepožadovala.
Okresní soud ve Frýdku-Místku po policejním vyšetřování ale rozhodl, že potvrzení o příjmu bylo padělané. Muže odsoudil k podmínečnému trestu čtyř měsíců vězení.
Podmínečný trest sice úplně zrušil Krajský soud v Ostravě, potvrdil však, že muž spáchal trestný čin. Totéž pak shledal také Nejvyšší soud, kam se muž obrátil s dovoláním.
Nejvyšší soud odmítl obhajobu, v níž viník tvrdí, že postupoval přesně podle pokynů banky. A že jeho příjem, který bankovnímu domu předložil, odpovídal údajům z daňového přiznání.
"Stěžovatel uvedením nepravdivých údajů bezpochyby ohrozil majetek banky, která o něm neměla potřebné informace," uvedli soudci Nejvyššího soudu v rozhodnutí, kterým zamítli mužovo dovolání.
Podvodů přibývá
Martin Mojžíšek chtěl, aby soudci posoudili také paragraf trestního zákona, podle kterého je možné za nepravdivé údaje potrestat žadatele o úvěr nebo dotaci až dvěma roky vězení i bez toho, že by musela být způsobena jakákoliv škoda.
Podle ústavních soudců není tento paragraf protiústavní, měl by být ale velmi obezřetně uplatňován a posuzován. Poskytovatelé úvěru už navíc získali další účinné možnosti, jak posuzovat žádosti lidí - a to registry dlužníků či rejstříky zástav.
Kriminalisté řeší spíše opačné případy, než je ten dnešní - kdy žadatelé, kteří v žádostech lhali či falšovali údaje, úvěry nespláceli.
Nejvyšší soud tak například potvrdil desetiměsíční podmíněný trest pro muže ze Znojemska, který přesto, že byl nezaměstnaný, předložil splátkové společnosti zfalšovaný doklad, že pracuje jako mistr odborného výcviku s pravidelným měsíčním příjmem.
Úvěr převyšující 13 tisíc korun, který na základě padělaných údajů dostal, nesplácel.