VIDEO: Cyklus reportáží: Ženy bez práce
Podle Radomíra Jáče z PPF Asset Managementu jsou u nás mandatorní výdaje, tedy ty, které musí stát učinit ze zákona, tak vysoké, že jejich další zvyšování není z pohledu veřejných financí zrovna žádoucí.
"Pokud do nich zahrneme i mzdy ve státním sektoru, tak mandatorní výdaje, jejichž převážná většina má sociální charakter, překračují 80 procent rozpočtových výdajů. Problém je, že rozhodující balík rozpočtových výdajů je takto nalinkován předem a o to méně může vláda pružně a aktivně rozpočtové výdaje v rámci své hospodářské politiky využívat," říká Jáč.
Pokud zákon podepíše prezident, vstoupí v platnost na začátku roku 2007.
Kratší doba a vyšší příspěvek
"Koncepčnější by rozhodně bylo, aby rodičovská dovolená byla kratší, ale s vyšším příspěvkem, jenž by se odvíjel od platu matky, případně otce, jako to mají například ve Švédsku," dodává Radomír Jáč.
S tím překvapivě souhlasí i sociolog Tomáš Sirovátka z katedry sociální politiky a sociální práce na Masarykově univerzitě v Brně. "Vhodnější by bylo například poskytovat příspěvek ve výší 70 procent mzdy až po dobu dvou let dítěte. Pak by ale dítě mělo mít možnost nastoupit do adekvátně připravené školky," říká Tomáš Sirovátka.
Podle průzkumu agentury STEM mezi mladými rodinami by se k obdobnému řešení, tedy vyšší dávka po kratší dobu, přiklonila mírná většina dotázaných.
Ředitelka Alena Králíková z Gender Studies k tomu říká: "Rodinná politika by měla být v první řadě řešena strategicky a přispívat k rozvolňování tradičních stereotypů. Nezapomínat na rozvoj mateřských škol, podporu mateřských center či motivaci zaměstnavatelů směrem k programům slaďování práce a rodiny. Už i proto, že Česká republika je v délce uzákoněného institutu rodičovské dovolené opravdovou "rekordmankou".
Zvýšení znevýhodňuje ženy
"Zvýšení možná konečně oceňuje význam rodičovství, ale vzhledem k tomu, že na něj nenavazují kroky nabízející například snazší přístup k rekvalifikacím, dalšímu vzdělávání, různým formám flexibilní pracovní doby či práce z domova a nemotivuje otce k větší účasti na péči o děti, tak jen předstírá, že je formou podpory rodiny," dodává Alena Králíková.
"Toto řešení znevýhodňuje ženy na trhu práce, protože příliš dlouhá doba, kterou jsou mimo, vytváří problémy s návratem do zaměstnání," upozorňuje sociolog Tomáš Sirovátka.
Otázkou tedy je, zda tato politika povede ke zvýšení počtu dětí. V současné době totiž rodí děti silná generace 70. let a porodnost poroste tak jako tak. Podle sociologů se proto žádný razantní skok v porodnosti nečeká.
