"Hlídaný" ministr za SPD ostře zajel do bank. Nechtějí půjčovat na klíčovou výrobu

Krátce po extempore s muniční iniciativou o sobě dal ministr za SPD Jaromír Zůna opět vědět. Na dotaz deníku Aktuálně.cz potvrdil, že plánuje narovnat situaci, kdy banky v současné napjaté bezpečnostní situaci nechtějí rozumně půjčovat některým zbrojním firmám.

„O komplikovaném postoji některých bank ke zbrojnímu průmyslu se mluví dlouhodobě, nejde pouze o český, ale celoevropský problém,“ řekl šéf resortu obrany za SPD Jaromír Zůna. Deník Aktuálně.cz přinesl před několika dny několik příběhů firem z oblasti zbrojního průmyslu, které popsaly nevybíravé chování bank.

Banky odmítají úvěrovat některé podniky, bez varování jim ruší běžné účty, a tím dostávají zejména menší podniky mnohdy do existenčních potíží. K rušení účtů dochází i u rodinných příslušníků lidí spjatých se zbrojní výrobou a člověk z vedení firmy, která vyrábí zbraně, dokonce nedostal hypotéku.

Popsanému chování přitom čelí i podniky, které dodávají zbraně české armádě. A to i dlouho poté, co se z investic do obrany stala v reakci na válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou priorita číslo jedna nejen v Česku, ale v celé Evropě.

Pokuta a možná i ztráta bankovní licence

Velké podniky problémy nemají, ty menší ovšem svádí obtížný boj. A zažívají bezmoc. Obrat celé Evropy v pohledu na zbrojení se v jednání bank projevuje jen pomalu a někde vůbec.

„V současné bezpečnostní situaci, kdy musí být podpora obranného průmyslu v našem zájmu prioritou, jde o zcela nesystémové chování,“ řekl Aktuálně.cz ministr obrany Jaromír Zůna. „Situaci se proto budu samozřejmě ve spolupráci s kolegy z vlády i se zástupci obranného průmyslu věnovat,“ dodal. Detaily však zatím prozrazovat nechtěl.

Zůnův „průšvih“

Bývalý voják a od prosince 2025 ministr obrany za SPD ve třetí vládě Andreje Babiše Jaromír Zůna na sebe upozornil krátce před Vánocemi.
Na tiskové konferenci v zásadě hájil muniční iniciativu a její pokračování.
Muniční iniciativu, prostřednictvím které dodávají spojenci Ukrajině dělostřeleckou munici, přitom před volbami silně kritizoval šéf hnutí ANO Andrej Babiš a sliboval ji zrušit.
Stejný postoj zastávala i koaliční SPD. Zástupci strany pak Zůnu za vstřícný projev k Ukrajině kritizovali.
Šéf SPD Tomio Okamura následně označil Zůnu za nezkušeného.

Už loni se pokusil zakázat bankovní diskriminaci formou změny zákona poslanec Patrik Nacher (ANO). Ten teď tvrdí, že novou legislativu zákona bude chtít prosadit znovu. „Chci to zkoordinovat s našimi poslanci v bezpečnostním výboru i s ministrem obrany,“ řekl Nacher Aktuálně.cz.

„Bankovní praktiky, které ve svém důsledku podrývají bezpečnost a obranyschopnost České republiky, musí být legislativně výslovně zakázány, což je činěno tímto pozměňovacím návrhem,“ píše se v odůvodnění návrhu zákona. Pod tím je Nacher podepsaný spolu s dalšími třemi poslanci, například s Lubomírem Metnarem (ANO), současným ministrem vnitra.

Na banky jsme tlačili, tvrdí Černochová

Bankám by při prokázané diskriminaci hrozila pokuta až 50 milionů korun, stojí v návrhu. Uvažovalo se i o trestu v podobě odebrání licence.

„Pokud se však předložený návrh v praxi ukáže být nedostatečným pro důsledné ukončení současné diskriminační praxe vůči dotčeným subjektům, bude namístě zvážit přijetí i těchto dalších změn,“ píše se v odůvodnění textu s odkazem právě na ztrátu bankovní licence.

Nacher zároveň kritizuje bývalou vládu, že s problémem nepohnula. To ovšem někdejší ministryně obrany Jana Černochová (ODS) odmítá.

Černochová tvrdí, že problém intenzivně řešila jak na jednáních v rámci Severoatlantické aliance, tak v rámci Evropské unie. „A Česká republika byla ta, která donutila i zahraniční matky českých bank, aby přehodnotily svojí politiku ohledně akreditivů, ohledně úvěrů, ohledně vůbec zakládání účtů,“ připomíná exministryně.

„Historicky poprvé se loni stalo – už na základě našeho tlaku –, že například ČSOB začala dovolovat zakládat účty zbrojařům. To v minulosti nebylo,“ řekla Černochová Aktuálně.cz.

Podle ní se situace sice dramaticky zlepšila, ale „stále není ideální“. „To není chyba na straně těch českých bank, ale spíš těch zahraničních matek, některé věci jim zřejmě déle trvají,“ tvrdí exministryně.

Ostrakizace zbrojařů

Potíže zbrojařů s přístupem k bankovním službám vidím jako souběh několika faktorů, domnívá se analytik J&T Banky Pavel Ryska.

Tím prvním je podle něj fakt, že Evropská unie před několika lety zvažovala zařazení zbrojního průmyslu mezi společensky škodlivé aktivity v rámci takzvané sociální taxonomie.

„Evropská komise toto zařazení nakonec neprovedla ve světle ruské invaze na Ukrajinu, kdy začalo být jasné, že EU bude zcela nezbytně potřebovat zbrojaře v dobré formě a tím i financování pro ně,“ popisuje vývoj Ryska.

„Ale roky ostrakizace zbrojního sektoru již nadělaly škody a řada institucí, včetně některých finančních, v obavě z kroku EU již se zbrojaři omezovala vztahy,“ dodává analytik.

„Paradoxem je, že Evropská komise později, nedlouho po začátku války na Ukrajině, začala zbrojařům dokonce nabízet dotace na urychlení růstu výroby,“ připomíná.

Navíc za poslední dekádu do řady firem nastoupil velký počet mladých zaměstnanců, kteří se hlásí k metodologii označované jako ESG. Tedy podnikání, které se vyhýbá oblastem označovaným jako společensky škodlivé.

„Zastánci ESG vidí u zbraní primárně rizika zneužití, porušování lidských práv či exportu do diktatur a na základě toho argumentují, že se má zbrojařům různými způsoby omezovat podnikání. Jejich příchod tak začal postupně vychylovat tyto firmy nepříznivě vůči zbrojnímu sektoru, což se nevyhnulo ani firmám v oblasti financí,“ vysvětluje analytik Pavel Ryska.

Na úrovni velkých společností je podle něj výrazně znát rozdíl mezi těmi vlastněnými majiteli ze Západu a těmi s českými majiteli.

„V západní Evropě je ESG významnějším fenoménem než v České republice a ESG pravidla jsou pak západoevropskými majiteli vyžadována u dceřiných firem. Přestože tedy není ESG v české společnosti zdaleka tak populární jako v západní Evropě, řada firem v Česku se jimi musí řídit právě kvůli vlastnické struktuře,“ dodává Ryska.

Banky se brání. Ke konkrétním případům se nechtějí vyjadřovat s odkazem na bankovní tajemství. A tvrdí, že nejde o systémový problém. „Není pravda, že by banky firmy z obranného průmyslu nefinancovaly. Naopak,“ tvrdí za Českou bankovní asociaci Radek Šalša.

„Banky financují obranný průmysl aktuálně téměř 50 miliardami korun a v posledních dvou letech tato částka vzrostla o vyšší desítky procent,“ dodává za banky Šalša.

Z dat ministerstva průmyslu vyplývá, že v roce 2024 získalo licenci k obchodování s vojenským materiálem 377 subjektů. „Každý z nich musí mít logicky bankovní spojení. A kromě platebního styku a vedení účtů využívají velmi pravděpodobně i další bankovní produkty včetně úvěrů poskytovaných bankami v Česku,“ namítá Šalša.

Banky prý každou žádost o úvěr posuzují individuálně. „Obranný průmysl patří k nejpřísněji regulovaným odvětvím ekonomiky a musíme zde postupovat dle platných pravidel, nejen českých, ale i evropských. Nejde o neochotu financovat, ale o odpovědné financování v jasně daném regulačním rámci,“ uzavírá Šalša.

„Nemáme nárok skoro na nic“

Krátce poté, co deník Aktuálně.cz informoval o několika případech bankovní diskriminace, začaly své zkušenosti s bankami zveřejňovat další podniky. „Naše společnost obchoduje se zbraněmi a vojenským materiálem, v Česku provozujeme obchod se zbraněmi a střelivem,“ popisuje šéf společnosti, který si přál zůstat v anonymitě.

„Nemáme nárok na platební terminál ani na platební bránu do e-shopu,“ tvrdí. „Nemáme přístup k žádným finančním nástrojům, ať už jde o akreditivy, provozní úvěry, překlenovací financování nebo kreditní karty,“ pokračuje.

„Paradoxně má naše firma také zemědělský dron určený ke skenování lesů a vyhodnocování výšky stromů. Jeho pojištění, které je ze zákona povinné, byl problém právě kvůli tomu, že máme v obchodním rejstříku zapsaný obchod s vojenským materiálem,“ líčí podnikatel své zkušenosti.

Auta na leasing prý firma také nedostala. „Celý tento přístup je silně demotivující a výrazně brzdí podnikání, přestože máme od státu veškerá potřebná povolení a jednáme plně v souladu se zákonem,“ popisuje. „Upřímně, jsem zvědavý, jak se situace vyvine v roce 2026, kdy plánujeme získat povolení na výrobu vlastních pistolí, které budeme kompletovat v České republice,“ uzavírá svou zkušenost majitel firmy.

„Banky vypovídají služby naprosto nepředvídatelným způsobem,“ řekl deníku Aktuálně už dřív advokát a odborník na zbraňové právo Tomáš Gawron. „Výjimkou není ani zrušení účtů v návaznosti na vývoz zboží na Ukrajinu a následné zrušení rodinného účtu, a dokonce i bankovních účtů příbuzných,“ dodává.

Potíže mají i jiné země Evropské unie. Loni popsala agentura Bloomberg příběh Balazse Nagyho, spoluzakladatele a generálního ředitele německé společnosti Tytan Technologies, která vyvíjí technologii proti dronům. Balazs uvedl, že jeho společnosti zabralo „déle než 12 měsíců, než si vůbec otevřela bankovní účet“.