Praha - Ještě nikdy nerostl průmysl tak rychle jako letos. Je to výhradně zásluhou zahraničních firem. Češi za blahobyt vděčí především Němcům.
Když loni průmysl vyrostl o jedenáct procent, málokdo se odvážil tvrdit, že totéž dokáže zopakovat i z vyšší základny. Letošní údaje Českého statistického úřadu zatím ukazují třináctiprocentní růst.
"Je to překvapení," potvrzuje Josef Vlášek z ČSÚ. Více než samotné automobily za to tentokrát mohou komponenty do nich: "Největší zásluhu má výroba elektromotorů, počítačů a pneumatik. O hodně víc se vyrábí také autobusů.
"Podobně rychlý růst podle expertů vydrží ještě několik let. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl však upozorňuje, že úspěšný recept nemusí fungovat věčně. Hlavním rizikem je velká závislost na jednom druhu průmyslu a rostoucí ceny elektřiny.
Cizí mistři z české dílny
Nejnovější data ukazují, že za nečekaným úspěchem je expanze cizích firem. "Podniky pod zahraniční kontrolou jsou výrazně nejdynamičtější součástí průmyslu," říká prezident ČSÚ Jan Fischer.
Česko je největší dílnou Evropy, když průmysl tvoří třetinu hrubého domácího produktu, tedy téměř dvakrát víc, než je v Evropě zvykem. O tom, že provozovateli této dílny jsou cizinci, svědčí tabulka deseti největších firem.
Výsadní postavení mají Němci, kterým patří tři největší zpracovatelské podniky - Škoda řízená z Wolfsburgu, mnichovský Siemens a stuttgartský Bosch. Konkurovat se snaží Dálný východ, zastoupený tchajwanským Foxconnem a japonským Panasonicem. Cizinci zaměstnávají v průmyslu 45 procent lidí, s jejich pomocí získávají přes 60 procent tržby a zajišťují před tři čtvrtiny exportu. Platy v zahraničních firmách jsou průměru o čtyři tisíce korun měsíčně vyšší než v českých společnostech.
"Prostě dvourychlostní ekonomika. To není objev, ale spíš konstatování," shrnuje vrchní ředitel Vlášek. Cizí firmy na českém území zvýšily výkon za posledních pět let na dvojnásobek, domácí jen drží své pozice.
Lidské zdroje tu jsou
Také v dalších měsících i letech má průmysl dobré vyhlídky. Firmy loni zaznamenaly mimořádné zisky a letos je opět investují. "Menší část rozpustily také ve mzdách," podotýká Vlášek.
V červenci rozjede výrobu továrna Hitachi v Žatci, čeká se na spuštění Hyundai v Nošovicích a další výroby firmy Foxconn v Kutné Hoře.
Stále častěji se objevují obavy, jestli je v Česku dost lidí, kteří by v nových průmyslových podnicích pracovali. Poslední údaje Národního ústavu odborného vzdělávání je však do značné míry vyvracejí. Střední školy i učiliště přijímají stále víc zájemců o strojírenské a elektrotechnické obory.
Pokud by všichni studenti úspěšně absolvovali, mohou se investoři každým rokem těšit na 15 tisíc nových strojařů a 12 tisíc elektrotechniků.
Ano, montujeme
Experti ČSÚ připouštějí, že i nové továrny v Žatci, Kutné Hoře a Nošovicích budou produkovat spíše výrobky s nižší přidanou hodnotou. "Ano, převážně se montují automobily a počítače. Podobné to ale je ve všech okolních zemích včetně Německa," vysvětlil Vlášek.
Přesto stále častěji vznikají firmy, které se zabývají složitější výrobou, například v chemickém průmyslu, anebo při výrobě tzv. inteligentních plastů. Významné strojírenské podniky v čele s Volkswagenem a Boschem přesouvají do Čech svůj výzkum.
Výsledkem je, že za posledních pět let se přidaná hodnota na zaměstnance v průmyslu zvýšila z 484 tisíc na 633 tisíc ročně.
Co když odejdou
"Za dobrý ekonomický výsledek vděčíme oživení v v Německu, které je naším zdaleka největším obchodním partnerem," hodnotí rekordní čísla prezident Svazu průmyslu Míl. Pochybuje o tom, že nějakou zásluhu na tom mají české státní úřady. S jedinou výjimkou.
"Nízká cena peněz působí nesmírně pozitivně na rozvoj stavebnictví," chválí Míl Českou národní banku, které se zatím daří udržet nejnižší úroky v Evropě.
Vláda by se ovšem měla probudit: "Pokud neproběhne úsporná reforma rozpočtu, bude muset centrální banka úrokové sazby dále zvýšit. Dražší peníze se na výkonu průmyslu odrazí nepříznivě," vyzývá Míl.
Dodává, že průmysl očekává i další vládní intervence. Měly by zmenšit rizika, že Česko se stává příliš závislé na jednom druhu průmyslu výrobě automobilů a jeho součástí. Řada velkých továren může republiku v dohledné době opustit, právě proto, že je vlastní cizinci.
"Dokonce i investice do automobilek jako jsou Toyota nebo Hyundai se vrátí za 12 nebo 13 let. Pak se mohou stěhovat za lacinější pracovní silou," upozorňuje šéf průmyslníků. Pád automobilového průmyslu by ostatně nebyl unikátní, například Belgie ho zažila koncem osmdesátých let.
Ještě snáze mohou své montážní haly přesunout továrny na počítače. Proto Míl vítá, že ministr průmyslu Martin Říman chce investiční pobídky především pro firmy, které namísto do montážních hal chtějí investovat do složitějších technologií.
Rukojmí drahé elektřiny
Dalším rizikem je podle Míla rostoucí cena energií. Pokud Česko neudrží soběstačnost při výrobě elektřiny, může počítat s tím, že se během několika let její cena zdvojnásobí. A pokud drahá elektřina ohrozí průmysl, rozplynou se zdejší sny o blahobytu.
Za pravdu mu dává Vladimír Tomšík z bankovní rady ČNB. Ve sněmovně představil výpočty, podle kterých ekonomický výkon Česka dostihne průměr Evropské unie v roce 2030. Zajistit to má především průmysl, který však bude potřebovat o polovinu víc energie, než spotřebuje dosud.
"Růst HDP generuje růst spotřeby elektrické energie, byť tempa růstu spotřeby elektřiny jsou nižší," řekl Tomšík. Česko přitom neplánuje výstavbu dalších elektráren. Naopak chce do roku 2030 snížit jejich výkon téměř o tři tisíce megawattů, tedy pětinu současného výkonu.
