Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) uzákonil svůj plán garantovat učitelům 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy už v roce 2023 novelou školského zákona a zákona o pedagogických pracovnících. Polepšit si kantoři měli od roku 2024. Předseda vlády několikrát osobně zdůraznil, o jakou jde prioritu.
Podle posledních dat se však ukazuje, že letos dosáhnou jen na 108 procent a příští rok mohou spadnout až na 102 procent, jak odhaduje například analýza institutu IDEA.
"Ten slib byl špatný, protože nebyl provázen realistickými nastaveními příjmů státního rozpočtu," řekl deset týdnů před volbami ministr školství Mikuláš Bek v rozhovoru pro DVTV.
Šéf školského resortu přitom tvrdí, že už v době prosazování zákona bylo jasné, že je takový slib nesplnitelný. Jednak proto, že vláda už dřívějším zrušením superhrubé mzdy přišla o víc než sto miliard, a jednak od roku 2019 podle Beka přibylo ve školství 50 tisíc pracovníků.
"Možná by se to dalo zvládnout, kdyby nepřišla válka, nepřišla inflace a měli jsme rekordní ekonomický růst," vysvětluje Bek.
Premiér Petr Fiala (ODS) se na dotaz deníku Aktuálně.cz, zda nepovažuje Bekovo vyjádření za nefér či za nerealistickou předvolební rétoriku, přímé odpovědi vyhnul.
Přes svou mluvčí vzkázal, že školství je jednou z hlavních priorit jeho vlády a závazek navýšit učitelské platy na 130 procent průměrné mzdy podle něj platí i nadále. "Navyšování platů učitelů je klíčový úkol ministerstva školství, a to i v dalším volebním období," sdělila mluvčí Úřadu vlády Lucie Michut Ješátková.
Fiala: Pane předsedo, nebojte
Šéf školských odborů František Dobšík deníku Aktuálně.cz řekl, že Bekovo vyjádření považuje za nefér. "Poškodil učitele, jako kdyby řekl, že si to nezaslouží," řekl. Podle něj je zároveň Bekova chyba, že si nestál za svým a nevyjednal na ministerstvu financí pro svůj resort více peněz.
Za stejně neférový ale považuje slib učitelských platů ve výši 130 procent průměrného výdělku, který zazněl přímo z úst premiéra Petra Fialy.
"Říkali jsme od začátku, že to bude stát hodně peněz. Mně ale bylo řečeno přímo panem premiérem: 'Pane předsedo, nebojte, všechno bude zabezpečené.' No tak to zabezpečili tím, že z toho vyloučili ostatní pedagogy a dali to jenom učitelům," tvrdí Dobšík s tím, že ani tak se ale nyní slib neplní.
Původně totiž směřovalo avízo zvyšovat mzdy v závislosti na výši průměrného výdělku na všechny pedagogické pracovníky, tedy nejen pro učitele, ale i vychovatele, asistenty a další.
Vláda už teď slib obchází
Dobšík také upozorňuje, že vláda slib obchází už tím, že na příští rok se rozpočtují platy podle průměrné mzdy z loňského roku. "Takže to ani nikdy na ten reálný rok sedět nemůže," říká Dobšík.
Například minimální mzdu na další rok vyhlašuje ministerstvo práce na základě odhadu budoucí průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v ekonomice. Pro výpočet peněz na platy učitelů se ale vychází z výše skutečně průměrné mzdy za minulý rok.
"Minimální mzda se z predikce počítat může, učitelské platy ale ne, to by totiž stálo další miliardy navíc," zlobí se Dobšík.
Boje okolo peněz na pracovníky ve školství se táhnou už od roku 2023. Tehdy se při přípravě státního rozpočtu v úplně původní verzi počítalo s drastickým škrtem v rozpočtu školství ve výši třicet miliard korun. Suma způsobila šok a protesty. Plánované prostředky tehdy počítaly s tím, že se ze školství propustí 17 tisíc lidí. Ministr Bek hrozil rezignací.
Plán propouštění se sice zmírnil, ale nebylo to nic platné. "Pořád tam chyběly peníze na osm tisíc nepedagogů," vzpomíná Dobšík. "Od té doby se ten problém táhne, nepedagogové se dopláceli z peněz na učitelské platy," dodává Dobšík.
Premiér teď prostřednictvím své mluvčí zdůraznil, že od ledna příštího roku vzrostou tabulkové tarify pedagogů o sedm procent. "Zatímco v roce 2021 činil průměrný plat učitele napříč mateřskými, základními a středními školami přibližně 44 tisíc korun, v roce 2024 už překročil 52 tisíc a letos očekáváme další růst nad 56 tisíc korun," připomněla Ješátková.
