"S příchodem covidu, pak s válkou a teď nejistotou spojenou s Donaldem Trumpem jsem si uvědomil, že je třeba mít doma hotovost. Až teď doplatím hypotéku, budu tam mít pro jistotu 50 tisíc korun, dalších 50 tisíc korun, ale v eurech, tedy asi dva tisíce, a možná i něco málo ve švýcarských francích," říká Pavel.
Zařadí se asi k 1,1 procenta Čechů, kteří mají podle Indexu prosperity a finančního zdraví doma hotovostní rezervu přes 100 tisíc korun. Z druhé strany - více než polovina dospělých má doma maximálně do pěti tisíc a 30 procent obyvatel do 25 tisíc korun v "keši", jak se počeštěle začalo říkat.
Pavel vysvětluje změnu myšlení: "To, čeho se opravdu bojím, je nárazová krize důvěry ve finanční či politický systém. Prostě se obávám, že si lidé najednou mohou říct, že něco není v pořádku, a v panice začnou hromadně vybírat hotovost z bank a bankomatů a nakupovat základní věci. Nechci pak stát frontu u bankomatu nebo se dostat do situace, kdy moje banka omezí výběry hotovosti." Odmítá se počítat mezi preppery, tedy lidi, kteří se systematicky připravují na krizi například budováním bunkrů a hromaděním zásob, jen reaguje na nejistotu. Přestože pracuje v kyberbezpečnosti, není prý veden strachem z hackerských útoků.
Jedinečná šance skrýt, co kupuji
Podle České národní banky příklon k hotovosti skutečně v krizových momentech roste. "V posledních letech takový vývoj sledovala ČNB především v souvislosti s pandemií nemoci covid‑19," říká mluvčí Jaroslav Krejčí. I když centrální banka zatím nevydala žádné oficiální doporučení, jak to udělala například švédská vláda, takovou možnost nevylučuje.
"Hotovost zejména v poslední době plní roli jakési bezpečnostní pojistky pro případ nepředvídaných událostí. Není proto na škodu u sebe určitou částku mít," potvrzuje Krejčí, že pro ČNB hotovost funguje mimo jiné jako uchovatel hodnoty a záloha pro krizové scénáře.
Ekonom Dominik Stroukal míní, že například digitální měny centrálních bank mohou být doplňkem hotovosti, nikoliv její náhradou, neboť ani tyto banky nejsou schopny zajistit tolik vyhledávanou anonymitu plateb za některé zboží. "Společnost bude více bezhotovostní, ale i jako fanoušek digitálních řešení musím uznat, že fyzická hotovost má vlastnosti, které jiné druhy plateb nemají a často ani mít nemohou. Tou nejpřízemnější je nezávislost na elektrické energii. Ne snad, že by nějaké velké blackouty hrozily, ale určitě jsou snáz představitelné s válkou za humny než bez ní."
I při silném trendu digitalizace tak hotovost nadále zůstává důležitou součástí platebního systému. Jak říká ekonom Michal Skořepa, ekonomika si udrží hotovost jako alternativu, podobně jako domácnosti schovávají svítilnu pro případ výpadku proudu.
Švédsko přibrzdilo bezhotovostní režim
Příklady ze zahraničí ukazují, jak křehká může být čistě digitální ekonomika. V dubnu zasáhl rozsáhlý blackout Španělsko a Portugalsko. Nefungovaly terminály, bankomaty, benzinky ani taxikáři, kteří nebyli ochotní brát pasažéry z letiště bez hotovosti. Zaplatit bylo možné pouze z ruky do ruky. Zároveň v zemích, které ještě nedávno propagovaly "cashless" model - jako právě Švédsko -, dnes státní instituce doporučují občanům držet hotovost pro případ krizí.
V roce 2018 tehdejší viceguvernérka švédské centrální banky Cecilia Skingsleyová předpověděla, že do roku 2025 budou všechny transakce v zemi bezhotovostní. Hudebník Björn Ulvaeus ze skupiny ABBA tehdy dokonce vyzýval, aby se Švédsko hotovosti zcela vzdalo. Podle studie centrální banky Riksbank se v hotovosti uskutečňuje jen jeden z deseti nákupů. V kontextu dnešní doby, tedy války v Evropě, nepředvídatelnosti USA a obav z ruských hybridních útoků, se však život zcela bez hotovosti ukázal jako utopie. V listopadu rozeslala stockholmská vláda občanům brožuru Pokud přijde krize nebo válka, v níž ministerstvo obrany doporučuje lidem, aby pravidelně používali hotovost a měli doma alespoň týdenní zásobu v různých nominálních hodnotách.
Švédsko také zvažuje zavést legislativní opatření, která by zajistila možnost platit hotově alespoň za určité zboží - ačkoliv bankovka i mince zůstávají zákonnými platidly, tamní obchody a restaurace smí jejich přijímání omezit, pokud na to předem upozorní.
Celoskandinávské obavy ze zranitelnosti digitálních plateb kybernetickými útoky potvrzuje i analytik J&T Banky Pavel Ryska. Poukazuje na to, že ve Švédsku a Norsku zesílily po invazi Ruska na Ukrajinu a nárůstu napětí mezi severskými státy a Ruskem.
"Jakákoli bezhotovostní platba vyžaduje fungující IT systémy, ale ty nemohou být nikdy stoprocentně ochráněné před kybernetickým útokem. Aby dva lidé směnili zboží bezhotovostním převodem, je k tomu třeba celá řada dalších subjektů - od banky nebo kartové společnosti přes poskytovatele internetu a IT podporu až po výrobce elektřiny. Po většinu času tyto systémy fungují hladce. Pokud ale nastane systémová chyba nebo výpadek, mohou být dopady enormní. Hotovost v tomto představuje odolnou alternativu," rozkládá Ryska.
Uvědomují si to i v jiných ekonomicky rozvinutých státech. Švýcarská Banka pro mezinárodní platby nedávno vydala studii o způsobech placení ve vyspělých i rozvíjejících se ekonomikách. Data za dekádu 2013-2023 ukazují, že nadále roste počet bezhotovostních plateb, zejména díky prudkému rozvoji takzvaných rychlých plateb, například přes QR kódy. Nicméně tento růst způsobují platby čím dál nižšími částkami.
"Výsledkem je, že se objem bezhotovostních plateb coby procento HDP příliš nemění. Zajímavý vývoj naznačují data o hotovosti. Výběry hotovosti vyjádřené relativně k ekonomické aktivitě v posledních letech přestaly výrazně klesat a ve vyspělých ekonomikách se drží stabilně okolo šesti procent ročního HDP," upozorňuje Ryska.
Evropa platby v hotovosti omezuje
V Česku se nicméně podíl digitálních plateb dlouhodobě zvyšuje. "Bezhotovostní platby jsou pro české spotřebitele už dlouho hlavním způsobem placení. V současnosti platí bezhotovostně téměř 60 procent lidí, a pokud by mohli platit bezhotovostně opravdu všude, podíl by vzrostl na více než tři čtvrtiny," říká Jana Lvová, generální ředitelka Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.
Podle dat této společnosti pro platební karty platí polovina Čechů s jejich využitím, i když mají u sebe bankovky a mince. Vnímají je spíš jako zálohu. "Ve městech nad 100 tisíc obyvatel vidíme o něco vyšší preferenci platit digitálně, je to asi 85 procent. V obcích do 1000 obyvatel je to 77 procent. Stále se ale jedná o drtivou většinu lidí, kteří preferují digitální platby," doplňuje Petr Polák, country manager společnosti Visa pro Českou republiku.
Celá Evropa se i s významným přispěním snahy potírat praní špinavých peněz a daňové úniky posouvá směrem k omezení hotovostních transakcí. V březnu se Evropský parlament a členské státy EU dohodly, že v rámci příslušné legislativy bude v celé unii zaveden maximální limit pro hotovostní platby ve výši 10 tisíc eur, tedy asi 250 tisíc korun. Tento zákon má začít platit ve všech členských státech od 10. července 2027.
V Česku dosud platil pro "cash" limit 270 tisíc korun, takže když se výrazně nezmění kurz mezi měnami, půjde o pokles. Ovšem některé státy mají už teď svůj vlastní limit ještě níž. "Podle příslušné úpravy mohou členské státy po konzultacích s ECB limit pro velké hotovostní platby eventuálně snížit, tedy zpřísnit. My s touto možností prozatím nepočítáme," uvedla Anna Vasko z tiskového oddělení ministerstva financí s dovětkem, že na přesném paragrafovém znění implementace této evropské legislativy v současnosti MF intenzivně pracuje.
