Můžete si za pár dní doma v klidu otevřít časopis a přečíst si další článek o legendárním závodě Zbraslav-Jíloviště, nebo v téhle "instantní" době si už dnes o něm prolétnout krátkou reportáž na webech. Dozvíte se, kolik aut jelo, že tu kdysi kralovala Eliška Junková, a uvidíte fotky strojů, co pamatují ještě císaře pána. Ale věřte mi - na papíře, nebo monitoru či mobilu, to nikdy nebude ono.
Historie závodu
Poprvé se Zbraslav-Jílovistě uskutečnilo v roce 1908 a proběhlo 14 ročníků. Trať končila na vrcholu Cukráku a Národní listy závod popisovaly jako "náš Semmering". Obnovil se v roce 1967 a letos získali ocenění ti členové Veteran Car Clubu Praha - nebo jejich potomci-, kteří se o něj téměř před 60 lety zasadili.
Na start se letos postavilo přes 100 vozidel, včetně senzačního množství těch, které původně závodily v letech 1908-1931. Moderní závod běží jako jízda pravidelnosti, tedy dvojkolová jízda na přibližně čtyřkilometrové trati s převýšením 163 m. Soutěžící musí zajet oba časy s minimální odchylkou. Zbraslav-Jíloviště je dnes jedním z nejvýznamnějších veteránských podniků v České republice.
Protože až když člověk sedí za volantem přímo v jednom skoro stoletém závoďáku na trati, najednou pochopí, že tahle celodenní událost není jen těch dvakrát pěti minutách burácení do kopce. Je o všem kolem.
Celý den se potloukáte mezi auty, pořád se s někým nadšeně dáváte do řeči, chvíli obdivujete karburátor starý jak vaše babička, chvíli posloucháte, jak jiný básní o kouzle kompresoru. Prolezli jste parkoviště desetkrát křížem krážem, dýchali spálený benzín a culili od ucha k uchu. A než se nadějete, den je pryč.
Protože Zbraslav-Jíloviště není jen závod. Je to malý časostroj, kde se historie, technika a lidské nadšení smíchají do jedné atmosféry, která voní olejem a zní jako orchestr výfuků.
"Když kompresor zpívá, chlap ožívá," směje se svým typickým srdečným barytonem Karel Kupka, šéfredaktor časopisu Motor Journal a sběratel veteránů, který na letošním ročníku protáhl fantastický Rudge Whitworth Ulster. "Motocykl v roce 1929 dokonce závod Zbraslav-Jíloviště vyhrál a tehdy stanovil rekord," popisuje jeho historický význam.
Pro veteranismus nadchl celou rodinu, jeho dcera Kateřina Kupková se s vozem Sénéchal Super Sport z roku 1924 zařadila letos mezi závodnice s třemi nejlepšími časy.
Původních strojů, které se v letošním ročníku vrátily na trať, jenž se jela poprvé už v roce 1908 a podnik přerušila až ekonomická krize v roce 1931 (aby se pak v roce 1968 opět obnovil), bylo historicky nejvíc. Třeba motocykl Trojan & Nágl Torpedo 600 z roku 1907, který se účastnil hned prvního ročníku závodu, dále výjimečný Wikov 7/28S, který tu zvítězil v roce 1930 a pravidelně se ho účastní od 80. let.
Na náměstí stálo také čistým hliníkem blyštící Bugatti typ 13 v rozpracovaném stavu, které vlastní prezident Bugatti Clubu Jakub Stauch, a které závod ve své kategorii vyhrálo v roce 1925. S dalším krásným Bugatti typ 13 závod jela Jakubova dcera Alžběta. Bugatek, které pamatují éru prvních závodů, tu bylo víc, třeba i působivé T37A, které v roce 1929 svou kategorii do 1,5 litru vyhrálo.
"Tohle je dle mého názoru jedno z nejzajímavějších aut na startu, právě pro svou minulost a také původní stav, ale i výjimečný zvuk," shodují se jak Karel Kupka, tak také kurátor automobilových sbírek Národního technického muzea Petr Kožíšek, který své vínové MG TA z roku 1937 na trati rozhodně nešetří.
Současně oba obdivovali luxusní Bugatti 50 z roku 1931 s pětilitrovým osmiválcovým motorem s karburátorem Roots, které má sice už nový lak, ale jinak dokonale zachovalý původní interiér. Vedle něho stálo ještě další fascinující Bugatti 50 C z roku 1934, jehož pětilitrový motor s třemi karburátory podle jezdce vygeneruje okolo 270 koní.
Příběhů se ale v sobotu na závodu Zbraslav-Jíloviště, který si zapsal už 58. sezónu, psalo mnohem víc. Třeba se tu vůbec poprvé po teprve prvních 100 zahřívacích kilometrech po rekonstrukci projelo šedé MG Jana Červenky, který akci posledních pět let moderuje. Po třech letech práce, přesně na den, kdy si torzo auta v několika krabicích od vína dovezl z Anglie, se podle šesti dobových fotek sestavené MG vydalo na zbraslavský kopec. Sice jen při rozjížďkách, nakonec muselo kvůli závadě odstoupit, ale i tak byl na něj krásný pohled.
A tak by se dalo psát o každém exempláři zvlášť, každé auto i motorka má svůj mikropříběh, zajímavou minulost a věrnou posádku, která má k němu vztah.
Sednout si ale přímo za volant a na tu trať, po které se kdysi proháněli Eliška Junková, Hans Stuck, Kristián Lobkowitz nebo Rudolf Caracciola, vyrazit, dává okamžiku úplně nový rozměr.
O závodění přitom vážně nejde, spousta jezdců si čas ani neměří, a tak i náš výsledek, který nestál za chlubení, nás v kategorii závodních aut vynesl dokonce na čtvrtou bramborovou pozici.
MG F1 Magna Jarvis
MG Magna F1 s karoserií od londýnské dílny Jarvis & Sons spatřilo světlo světa v roce 1932. Šlo o čtyřmístný roadster na podvozku typu F, poháněný živým šestiválcem o objemu 1271 ccm. Ještě zajímavější než samotná technika je ale fakt, že z podobných vozů se do dnešních dnů dochovaly pouhé tři kusy. Tento konkrétní exemplář vyjel na silnice s irskou značkou "IU 2474", přidělenou v hrabství Limerick.
V roce 1975 se dostal do rukou známého londýnského obchodníka s veterány Dana Marguliese, a v jeho rodině setrval po více než čtyři desetiletí. Teprve na začátku nového tisíciletí prošel motor renovací a získal i několik šikovných vylepšení, od rychlejší vačky přes plnoprůtokový olejový filtr až po úpravy chlazení. Současně se obnovily hliníkové blatníky, opravil se chladič a doplnil nový výfuk, palivová nádrž i střecha.
Renovace trvala 10 let a Magna F1 se stala ozdobou srazů a soutěží MG Car Clubu. Poté se dostala do sbírek olomoucké Veteran Areny a letos 15. listopadu se nabídne v aukci Retro Garáž v Lysé nad Labem.
Závoďák jsme projeli spolu s Pavlem Kočím, organizátorem burzy a aukce veteránů. "Než si MG najde nového majitele, vytáhli jsme ho na závodní trať a jelo fantasticky. Je škoda, aby bylo jen muzeálním kouskem," hodnotí Kočí.
Ale stoupat tím kopcem, mávat nadšeným divákům, kteří s cedulemi "zatrub!" skandují u krajnice, a s pokorou přistupovat ke stroji samotnému i jeho historii, je zkrátka zážitek.
Vždyť "naše" MG Magna F1 s karoserií od londýnské dílny Jarvis je staré 93 let. Roadster pohání hravý šestiválec o objemu 1,3 litru, ale ještě zajímavější než samotná technika je fakt, že z podobných vozů s touto zakázkovou karoserií se do dnešních dnů dochovaly pouhé tři kusy.
A taky se s ním fantasticky jezdí. Řazení vyžaduje cit a um a nesprávné otáčky neodpouští, ale řízení je překvapivě lehké, snadné a přesné, a tak se s atletickým MG krásně najíždí do zatáček. Zkrátka řídit ho je radost a zážitek, který rozhodně stojí za to. A když se vám poštěstí Zbraslav-Jíloviště zažít jednou, budete si přát, aby to rozhodně nebylo naposledy.
