


Společnost pro spolupráci s armádou vyzývá vládu k reformě výcviku budoucích řidičů. Leží jí na srdci, že kvůli byrokratickým průtahům při opravných zkouškách jsou posíláni do války lidé, kteří nestihli výuku dokončit.

Nahromaděné problémy v systému výuky si včera u kulatého stolu vyříkali zástupci autoškol a Veřejné komory, což je poradní orgán prezidenta Vladimira Putina. Člen komory Vadimir Korobčak si zde podle listu Kommersant stěžoval zejména na čekací doby na opravnou zkoušku, která je v současnosti šest až devět měsíců. To podle něj způsobuje malé množství řidičů kategorie C a D, kterých je v současné době v Rusku nedostatek.
„Dlouhé termíny přitom brání výcviku budoucích vojenských řidičů, zejména pak řidičů nákladních vozidel,“ poznamenal k problému ředitel odboru profesního výcviku Společnosti pro spolupráci s armádou (DOSAAF) Alexandr Piskarev. „Ti, kteří absolvovali přípravný výcvik na vojenskou službu a třikrát u zkoušky neuspěli, nemají čas ji zopakovat,“ řekl dále. „V důsledku toho jsou odvedeni bez řidičského oprávnění a ministerstvo obrany jich pak nemá dostatek.“



Piskarev své tvrzení podpořil daty, která ukazují, že z 27 tisíc řidičů, kteří každým rokem procházejí školením pro ozbrojené síly, se přibližně 1800 „ztratí kvůli čekání na opravné zkoušky“.
Systém udělování řidičských průkazů se potýká s „vážnými problémy“ a vzniká „kritická situace“, míní zase předsedkyně Národní unie asociací autoškol Jelena Zajcevová. Podle jejích údajů lidé v některých regionech Ruské federace čekají kvůli nedostatku zkušebních komisařů na zkoušku i šest měsíců. Pak ztrácejí dovednosti, které v autoškole získali, a u zkoušek propadnou.
Státní inspektorát bezpečnosti silničního provozu podle Kommersantu už před časem oznámil plány na zkrácení lhůty pro naplánování praktických řidičských zkoušek ze šesti měsíců na 60 dní. Údajně se na něm pracuje a je těsně před schválením. Jenže neutěšenou personální situaci v ruských autoškolách nijak neřeší.
„Úroveň výcviku je prostě otřesná,“ řekl v projevu ve Veřejné sněmovně šéfredaktor televizního pořadu Hlavní silnice Ilja Skrjabin. „Mnoho lidí si po školení nedokáže ani nastavit zrcátka nebo sedadla. Ano, existují školy, které učí výborně, ale celkově je úroveň nízká.“ Hlavním problémem je podle Skrjabina špatná příprava instruktorů: „Dnes je jich nedostatek, takže se k učitelování hlásí lidé bez řádného vzdělání,“ uzavírá Skrjabin.






Evropská komise vedená předsedkyní Ursulou von der Leyenovou dnes ustála čtvrtý pokus o své odvolání. Návrh na vyjádření nedůvěry nezískal v Evropském parlamentu dostatečnou podporu.



Policie v sobotu zadržela člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Byl obviněn z neoprávněné činnosti pro cizí moc. Na síti X to uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS) a policie.



Evropský parlament v rezoluci vyzval k zařazení íránských revolučních gard na unijní seznam teroristických organizací. Odsoudil také potlačení nedávných protivládních demonstrací v Íránu, při kterých podle různých zdrojů zemřely tisíce lidí.



Zábavná je extraliga ve všech patrech tabulky, ale nejnapjatější v těch přízemních. Litvínov už je definitivně v baráži? Kdo ho v ní bude trénovat? A zamíří na střídačku obrozeného Kladna místo Tomáše Plekance reprezentační trenéři? I o tom je nová epizoda podcastu Bago.



Odpoledne v projevu zkritizoval Evropany, večer ale v tlaku polevil. Donald Trump měl ve středu ve švýcarském Davosu ostře sledovaný proslov, očekávalo se, co řekne ohledně Grónska. Nakonec ale uvedl, že vojenskou sílu proti ostrovu, který je dánským autonomním územím, použít neplánuje. Po debatě s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem pak vyšlo najevo, že vzniká nová dohoda o Grónsku.