Ceny dovážených aut jsou od Nového roku tak astronomické, že si je většina Rusů nemůže dovolit. Přirážka k ceně v podobě „recyklačního poplatku“ překonává i hodnotu samotného auta.
Pouhý měsíc po výrazném zvýšení cel na auta z dovozu se takzvaný recyklační poplatek v Rusku opět zvýšil, a to rovnou o 20 procent. Podle tamního tisku jde o součást dlouhodobé strategie indexace recyklačního poplatku do roku 2030, kterou loni schválilo ministerstvo průmyslu a obchodu.
Poprvé si Rusové za dovážená auta připlatili loni v prosinci, kdy dodatečná cla narostla o 70 až 85 procent v závislosti na kubatuře. U kompaktních aut s motorem do dvou litrů se platilo šrotovné 556 tisíc rublů, u silnějších modelů pak mezi 1,6 až 2,3 milionu rublů.
Od 1. ledna se pak uvedené sazby znovu zvýšily o pětinu. Jak uvádí internetový deník Gazeta, konkrétně pro dovezená auta ve stáří do tří let a výkonu do 187 koní se bude platit nad rámec desetiprocentního cla ještě poplatek 900 tisíc rublů, oproti 750 tisícům ještě před pár dny. U luxusních aut typu BMW X5 s motorem 4,4 litru a výkonem 523 koní se nově platí 4,6 milionu rublů. Slabší provedení X5 s řadovým šestiválcem vytáhne z kapsy kupujícího jen na šrotovném 2,6 milionu rublů. Podle aktuálního kursu je 1 rubl za 0,26 Kč.
Gazeta pak přichází s konkrétním příkladem, kdy „celní odbavení a recyklační poplatky za nový crossover Toyota RAV4 z Číny budou Rusy stát 2,5 milionu rublů“. Ještě loni na podzim by přitom zaplatili 1,1 milionu.
Ruský deník pak dochází k jednoduchému závěru: Jestliže „ravka“ s benzinovým dvoulitrem a převodovkou CVT vyjde v Číně na 201 tisíc jüanů, což je 2,4 milionu rublů, pak po zaplacení všech poplatků naroste její cena více než dvojnásobně.
Zavedení recyklačního poplatku si v Rusku vynutili domácí výrobci, jeho horlivým zastáncem byl například šéf AvtoVAZu Maxim Sokolov. Ten si hlasitě stěžoval na dumpingové ceny dovážených čínských značek, kterým výroba v Togliatti nemohla konkurovat. Ministerstvo průmyslu a obchodu pak poplatek obhajovalo jako účinný nástroj, který čínské značky přiměje investovat do výroby přímo v Rusku.
Ani jedno se však nestalo. Prodeje vozů Lada se loni ve srovnání s rokem 2024 propadly o 24 procent. A několik čínských automobilek do Ruska sice přišlo, ale některé už trh opustily. Zjistily totiž, že jim úřady vysoká cla neodpustí, pokud zde budou auta jen kompletovat, a nikoliv skutečně vyrábět.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
V prezidentských volbách v Peru vede po sečtení poloviny hlasů krajně pravicová politička
V prezidentských volbách v Peru po sečtení poloviny hlasů vede krajně pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová před bývalým starostou Limy Rafaelem Lópezem Aliagou, uvádějí agentury.
„Nesmírně vtipný a plný mladistvé energie“. Kolegové vzpomínají na zesnulého Hybše
Přes vysoký věk udivoval dirigent, kapelník a trumpetista Václav Hybš mladistvým elánem. Byl nejenom vynikající muzikant, skladatel a aranžér, ale také nesmírně vtipný člověk. Byla radost s ním spolupracovat. ČTK to sdělili zpěvák Jiří Korn, sopranistka Eva Urbanová nebo pořadatel trutnovského festivalu Martin Věchet. Hybš zemřel v neděli ve věku 90 let.
Tyhle gigantické houfnice teď zatopí Rusům. Dodali je Češi
Je to třicetitunový kolos, který odpaluje stokilogramové granáty na vzdálenost až třicet kilometrů. Američané ho poprvé použili ještě ve válce ve Vietnamu. Teď jich několik desítek získali Ukrajinci. Původně jsou z Řecka, ale na Ukrajinu se dostanou díky české muniční iniciativě.
Chorý se brání: Sliny se mi vrátily zpět. Komise rozhodčích vyloučení posvětila
Hlavní rozhodčí Marek Radina po nedělním šlágru 29. kola fotbalové ligy mezi lídrem tabulky Slavií a čtvrtou Plzní (0:0) potvrdil, že útočníka Pražanů Tomáše Chorého vyloučil za plivnutí na ležícího Sampsona Dweha. Slavia se proti červené kartě odvolala, komise rozhodčích s vyloučením souhlasí.
Vítejte zpět v Evropě, gratuloval Magyarovi Tusk. Woke vůdce bez koulí, pustil se do něj Wilders
Evropské srdce dnes v Maďarsku bije silněji, země si vybrala evropskou budoucnost. V reakci na vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách to napsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, jejíž instituce měla s dosavadní vládou premiéra Viktora Orbána dlouholeté spory.