Vzpomínky čtenářů: Embéčko bez klíčů, výměna Renaultu za byt a Fiaty jen pro vyvolené

Martin Frei Martin Frei
28. 12. 2022 6:36
Století automobilu v bývalém Československu poněkud utrpělo čtyřiceti lety plánovaného hospodářství. Pro běžné smrtelníky byla auta obtížně dostupná nejen kvůli penězům, ale i s ohledem na specifický způsob prodeje a péče o zákazníka. Před Vánoci jsme vás vyzvali k poslání osobních příběhů a je nám potěšením jich dnes několik přinést.

V motoristických médiích se často ukazují snímky lidí stanujících před mototechnou, když koncem osmdesátých let přicházela na trh Škoda Favorit. Příběh prodeje automobilů za socialismu je však mnohem barvitější. Obrázků ze starších dob se moc nedochovalo, protože oficiálně se o nedostatku zboží nepsalo, o fotografování nemluvě. Osobní vzpomínky motoristů jsou však dodnes živé.

Foto: Škoda Auto

Když ceny klesají. A platy ještě více

Po měnové reformě z roku 1953, která připravila občany o úspory, poptávka po automobilech drasticky klesla. Přesto se vozidel stále nedostávalo. Žádosti se v zaměstnání posílaly na závodní výbor KSČ, přednost měli zasloužilí pracovníci. 
V roce 1956 se průměrný plat pohyboval kolem 1200 korun. Malý Renault 4 CV a východoněmecká IFA F9 stály 22 tisíc, nově uvedená Škoda Spartak 27 500 korun.
"Můj otec se dočkal poukazu na Spartaka asi po šesti letech, pořadník pak trval další rok," napsal nám Zdeněk Šponar. "Když otec dostal vyrozumění, že vozidlo je připravené k převzetí, rozumělo se samo sebou, že ho vezme, tak jak je. Vybrat si nemohl ani barvu. Když se vám něco nelíbilo, museli jste své pořadí pustit a čekat dál."

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy