Pro určitou generaci byl možná slavnější než leckterý závodník, na jehož bezpečnost dohlížel, dnes ale z obecného povědomí zmizel. A to se Čeněk Sudek a Jiří Čadek rozhodli změnit. Záchranný tým Narex vznikl kolem někdejšího automobilového závodníka Cyrila Svobody v roce 1977 a jeho historii teď připomíná kniha "narexáci" Cyrila Svobody.
"Na přelomu let 2018-2019 jsme v Technickém muzeu Tatra v Kopřivnici připravili k jeho 40. absolvované sezoně výstavu o vzniku a činnosti záchranného týmu v celé jeho bohaté historii. Kniha měla být logicky navazující součástí zmíněného projektu o znovuoživení povědomí o záchranném systému," popisují pro Aktuálně.cz autoři Čeněk Sudek a Jiří Čadek.
Právě Tatra hrála v historii záchranného týmu Narex, který později několikrát změnil svůj název podle toho, jak se zrovna jmenoval jeho provozovatel, důležitou roli. Mnozí pamětníci si jistě vzpomenou na závody formule 1 v Maďarsku v 80. a 90. letech, kde se tatrovky objevovaly řadu let v roli záchranných vozidel.
Svým způsobem byly kopřivnické automobily předchůdci dnešních Safety a Medical Carů od Mercedesu. Ten se o tyto pozice několik posledních sezon dělí s Aston Martinem.
První dvě Tatry přitom záchranný tým Narex dostal zapůjčené od kopřivnické automobilky až v roce 1980. T613 dostaly řadu úprav do podoby záchranných vozů a také nové označení T623. V tu chvíli pak doplnily Lancii Beta a FSO Polonez, které měl Narex už dříve. Ve čtyřech autech se v roce 1980 střídalo osmnáct záchranářů.
Hlavní postavou Narexu (i knihy) byl Cyril Svoboda, bez něj a jeho úsilí by patrně nikdy žádný záchranný tým nevznikl. "Byl to člověk, který se na závodních tratích dobře vyznal a zároveň byl dostatečně velkým bláznem, aby vzal zcela za svou tuto Karlem Hrubcem jen v obrysech načrtnutou misi záchranáře," charakterizují ho autoři knížky.
Tragédie v Nizozemsku
Kde se vzala idea Svobody jako záchranáře? Při závodech formule 1 v roce 1973 v nizozemském Zandvoortu uhořel při nehodě Roger Williamson. Po nehodě zůstal v převráceném monopostu, a protože maršálové neměli dostatečné vybavení a nechtěli se k hořící formuli přiblížit, ani přes pomoc soupeře Davida Purleyho nikdo nedokázal Williamsona zachránit. Výsledkem byly výrazné změny ve vybavení maršálů i celkovém přístupu k bezpečnosti. Na závodech se třeba objevil i německý záchranný tým ONS.
Motoristický novinář Karel Hrubec začal v reakci na tragickou nehodu, která ho velmi znepokojila, tlačit na vznik československého záchranného týmu. I proto, aby výrazně stoupla bezpečnost na závodech v Československu. Přesvědčil tehdy Svobodu, který se v květnu 1977 postavil na start závodu už ne jako závodník, ale záchranář. Použil k tomu svoji Lancii Beta v barvách Automotoklubu Narex, který vznikl v roce 1971.
V roce 1977 ještě střídal pozice závodníka a záchranáře, o rok později už byl ale záchranářem "na plný úvazek". Účastnil se přitom různých typů závodů.
Brzy se Narex dostal k nasazení nejen v Československu, ale i okolních zemích. Po závodech v polské Toruni v roce 1979, kde Narex zachránil místního závodníka, dostal na dvě sezony zapůjčený FSO Polonez. Následně přibyly dvě tatrovky, jejichž počet se během 80. let dále zvyšoval. Šlo o upravená ojetá auta vyřazená z vládních služeb. Jednu pak spolu s Václavem Králem Narex přetvořil v rychlé sanitní vozidlo s označením T624 se zvýšenou střechou.
"Z pohledu svých spolupracovníků byl Cyril Svoboda usměvavý, žoviální pán, pro kterého nebylo nic problémem a který je dokázal strhnout k nečekaným výkonům," popisují Sudek s Čadek. A doplňují, že sám Svoboda se charakterizoval slovy: "Jsem guma, taková ta zatraceně vyhulená koule, která jde do všeho." Ostatně také v podtitulu knihy se objevuje spojení "historie jednoho blázna".
Právě Cyril Svoboda byl rovněž jedním z lidí, kteří měli výrazný vliv na stavbu supersportu MTX Tatra V8. Ten navrhnul designér Václav Král a autoři knihy lákají na to, že se jim povedlo uceleně popsat jak pozadí vzniku "supertatry", tak i zmapovat osud všech prototypů až do současnosti.
Původní myšlenka na "supertatru" byla udělat z ní zaváděcí vůz při závodech formule 1. Těch se Narex zúčastnil poprvé v roce 1987, po deseti letech své existence. "Jako vrcholné období záchranného týmu se bezesporu dá považovat perioda, během které se tým účastnil závodů formule 1. Větší meta v motorsportu asi neexistuje, proto je toto téma významnou částí obsahu knihy," shodují se autoři.
Pro závody F1 vznikly i dva speciály T623 s vyšším výkonem a rychlostí 250 km/h.
Záchranný tým se závodů na Hungaroringu účastnil pravidelně až do roku 1995, od následujícího roku už měla FIA své vlastní záchranáře. Právě z posledního roku 1995 pochází už v úvodu zmíněná fotka, kde Tatra 623 srazila pilota Arrowsu Taki Inoueho, který se snažil pomoci hasit svůj hořící monopost.
Pod jiným jménem
Narex sice zářil hlavně na závodních tratích, navíc spolupracoval i s dalšími automotokluby v socialistickém Československu, kterým půjčoval auta a pomáhal, není ale spojen jen se světem motorsportu.
"Ve své době byla činnost záchranného týmu na dálnicích praktickým předobrazem fungování dnešního Integrovaného záchranného systému a Cyril Svoboda se těmito systémovými záležitostmi zabýval až do svého skonu. Již za dob Svazarmu (československá branná organizace, zkratka pro Svaz pro spolupráci s armádou - pozn. red.) upravoval vozidla T613, Lada Niva, Škoda Favorit a později ve své firmě Narimex typy Forman a Octavia také pro potřeby jednotek požární ochrany," popisují Čeněk Sudek s Jiřím Čadkem.
"Je tak otcem prvních skutečně rychlých zásahových vozidel včetně speciálních vyprošťovacích nástrojů umožňujících efektivní technický zásah při dopravních nehodách," dodávají autoři knihy "narexáci" Cyrila Svobody. Zmíněný Narimex vyráběl po roce 1990 ono speciální nářadí.
Po sametové revoluci dolehly politicko-ekonomické změny i na samotný záchranný tým. Ten se zmenšil a jeho činnost se postupně omezila jen na Česko. Slováci si založili vlastní tým záchranářů. Měnil se i název: v roce 1991 se záchranný tým stal součástí Svobodova Narimexu - odtud i nový název -, v roce 1994 se přejmenoval na ABA Sport, respektive později ABA Sport Rescue.
Pod ABA, tedy Autoklub Bohemia Assistance, což byla síť asistenčních služeb pro motoristy budovaná Autoklubem České republiky, svůj záchranný tým převedl z Narimexu přímo Cyril Svoboda. Koncem roku 2005 se pak záchranný tým dostal přímo pod Autoklub ČR a dostal jméno Autoklub Sport Rescue.
Autoři nakonec na 308stránkové knize pracovali asi deset let, je v ní 569 dobových fotek a kreseb. Kromě historie záchranného týmu a životopisu Cyrila Svobody nechybí řada odboček a vysvětlení dobového kontextu a situace třeba v oblasti motorismu včetně zákulisí závodů F1.
"Jak obtížně se vysvětlují některé tehdejší složité, dobou determinované kroky aktérů knihy a jak se naopak nad jinými popisovanými událostmi čtenář ani nepozastaví, protože dnes jsou tak samozřejmé: například vycestování na závody formule 1. V dané době již pouhé pomyšlení na takovou věc bylo z říše neuskutečnitelných snů, a přesto se některým podařilo ji realizovat. Otázkou je, za jakou cenu, respektive za jakých obětí," odpovídají autoři na to, co je při psaní knihy překvapilo.
Jak se kniha rodila
"Prvotní rešerše znamenala projít dobová periodika, a nikoliv jen ta motoristická. Vše pak bylo konfrontováno se vzpomínkami pamětníků, které bylo nelehké najít a zejména kontaktovat. Podařilo-li se, pak byl každý z nich ochoten podělit se s čtenáři knihy o nějakou fotografii ze svého působení v týmu," vyprávějí autoři knihy "narexáci" Cyrila Svobody o jejím vzniknu.
"Velmi nás potěšila také ochota oslovených tehdy působících novinářů a fotoreportérů přispět svými vzpomínkami, znalostmi i zkušenostmi k obsahu knihy a mnohdy nám ze svých archivů poskytli i dosud nepublikované materiály," shodují se a doplňují, že využívali také svůj vlastní archiv.
Aby bylo možné knihu vydat, založili autoři vlastní nakladatelství Technomedia. Publikaci tak vydávají vlastním nákladem, osloveným nakladatelstvím totiž téma nepřišlo dostatečně atraktivní. Peníze na vydání sbírali autoři i v rámci crowdfundingové kampaně, kde se kniha prodávala za 700 korun.
Běžná prodejní cena bude 850 korun a zájemci mohou knihu zakoupit třeba 1. listopadu na Prague Car Festivalu, respektive 7. listopadu na dalším křtu v Kopřivnici v Muzeu osobních vozů Tatra.
"Bohužel se vybrala jen část požadované sumy a museli jsme tak předpokládaný náklad knihy výrazněji ponížit. To je důvodem, proč kniha nebude nabízena v běžné knižní distribuci," říkají autoři knihy. Zbývající náklad pak chtějí využít jako odměnu v další crowdfundingové kampani, v níž budou vybírat peníze na renovaci posledního typu záchranného vozidla z dílny Cyrila Svobody, jehož prototyp jezdil na mosteckém autodromu v sezonách 2001 až 2019.
Materiálu nakonec spisovatelé nasbírali tolik, že vzniknou knihy hned dvě. Ta první - "narexáci" Cyrila Svobody - má shodou okolností křest dnes, to znamená 30. října 2025 v klubovém domě Autoklubu České republiky v Praze. Doprovodí ho i přednáška o působení českých záchranářů v F1 určená pro veřejnost. Druhou knihu pak Čadek se Sudkem již aktivně připravují na rok 2027 k padesátiletému výročí založení záchranného týmu Narex.
Pojednávat bude především o pokračování historie záchranného týmu po odchodu Cyrila Svobody a jeho nástupcích v Česku i na Slovensku. Oba autoři by pak chtěli na oslavu kulatého výročí pozvat další záchranné týmy, které byly součástí závodů F1, s jejich současnou i historickou technikou.
