Produkty švédsko-čínské automobilky Volvo zatím ještě nedokážou zabránit tomu, abychom si za volantem při pojídání bagety s majonézou nepokapali tričko, ale od všech ostatních nehod nás brzy zvládnou uchránit.
V plném běhu je v současnosti několik výzkumných projektů, jejich výstupem budou nová řešení zabraňující vzniku dopravních nehod těm řidičům Volv, kteří se nevěnují dostatečně řízení.
Volvo má k dispozici průzkumy, které ukazují, že současní řidiči se od těch dřívějších značně liší. Například průzkumy tří různých výzkumných institucí v USA navíc ukazují, že řidiči tráví 25 až 30 procent svého času za volantem jinými činnostmi - věnují se například mobilní komunikaci.
Řidiči, kteří telefonují nebo kontrolují své e-maily či textové zprávy se objevují stále častěji - a vzhledem k tomu, že tyto situace ovlivňují pozornost, kterou věnují dění na vozovce, je zapotřebí brát tuto skutečnost v potaz při vývoji nových technologií.
Kolony otravují a ubíjejí
„V moderní mobilní společnosti si svůj společenský život bereme všude s sebou. Automobil není výjimkou. Pro nás to představuje nutnost vytvořit technologii, která řidiči za všech okolností poskytne potřebnou podporu," říká Jan Ivarsson, vrchní manažer pro bezpečnostní strategii a požadavky ve společnosti Volvo Car Corporation.
Inženýři Volvo Car Corporation se nyní zaměřují na tři hlavní oblasti: bezpečné udržení vozidla v jízdním pruhu, prevenci nehod na křižovatkách a prevenci kolizí s divokou zvěří.
„Jízda v pomalých kolonách je monotónní a nudnou součástí každodenního života mnoha řidičů. Díky technologii autonomní jízdy může vozidlo řidiči pomoci v pohodlí a bezpečně následovat vozidlo před ním," vysvětluje Fredrik Lundholm, vývojář tohoto systému a pracovník oddělení bezpečnostních funkcí.
Pomocí dat z kamery a radaru dokáže automobil bezpečně následovat vozidlo vpředu. „Tato funkce dokáže významným způsobem usnadnit řidičům život. Naše první generace této pokročilé technologie se zaměřuje na jízdu v kolonách nízkou rychlostí. Automobil následuje vozidlo vpředu ve stejném jízdním pruhu. O všech aspektech jízdy však vždy rozhoduje řidič. Ten může kdykoliv nad vozidlem převzít kontrolu," říká Fredrik Lundholm.
Uvidí vůz projíždějící na červenou a zasáhne
Dalším důležitým asistenčním systémem, který může zabránit i těm nejvážnějším nehodám, je automatické brzdění v křižovatkách.
Právě tato místa, kde se křižuje větší množství účastníků silničního provozu, jsou v současnosti ta nejrizikovější. Podle statistik se v USA se v roce 2007 21,5 procenta všech smrtelných nehod stalo na křižovatkách a v 16 zemích EU příslušná hodnota za rok 2006 činí 20,6 procenta.
Mattias Brännström, specialista na aktivní bezpečnostní funkce a systémy z oddělení signalizace a systémů Chalmers University of Technology je odpovědný za vývoj systému, který řidiče upozorní na vozidla, která mu kříží cestu, a v případě potřeby dokáže automobil zabrzdit.
"Systém pro podporu jízdy v křižovatkách využívá řady čidel, pomocí kterých komplexně hodnotí celou situaci. Pokud je zaregistrována kritická situace, systém ji bleskurychle vyhodnotí a zasáhne," vysvětluje Mattias Brännström.
„Pomocí našich nejmodernějších technologií se snažíme udělat stejnou věc, jakou by v dané situaci udělali lidé, pokud by měli čas reagovat. Chceme řidičům poskytnout podporu v co nejvíce různých situacích," říká Mattias Brännström.
Kolizí se zvířaty jsou statisíce
Posledním z nově vyvíjených asistentů je systém detekce zvěře. Kolize s divokou zvěří jsou v silniční dopravě významným mezinárodním problémem. Například v Kanadě je každoročně nahlášeno přibližně 40 000 takových nehod vedoucích k poškození vozidla. Švédsko v roce 2010 vykázalo 47 000 kolizí se zvěří. V USA je při kolizích s divokou zvěří každoročně usmrceno přibližně 200 lidí.
Navíc další stovky a tisíce lidí zahynuly poté, co ve snaze vyhnout se zvířeti narazil jejich vůz do jiného auta nebo například do stromu.
Volvo proto nyní pracuje na systému detekce zvěře, který dokáže rozpoznat zvíře a automaticky před ním zabrzdit - a to jak za denního světla, tak za tmy.
„Tato technologie je dalším vylepšením našeho systému na ochranu chodců. Velká pozornost byla věnována tomu, aby systém fungoval i za tmy, neboť k většině kolizí s divokou zvěří dochází při stmívání a za úsvitu," vysvětluje Andreas Eidehall, technický expert pro oblast aktivní bezpečnosti.
K nehodám s divokou zvěří často dochází při vysokých rychlostech. Cílem tedy je snížit rychlost nárazu z přibližně 100-110 km/h na méně než 80 km/h. Jakmile rychlost poklesne pod 80 km/h, vzroste účinnost bezpečnostních systémů vozidla a riziko závažného poranění se zmenší. Pro tento účel je zapotřebí, aby vůz dokázal zvíře rozpoznat na vzdálenost přibližně 30 metrů.
Nejprve se vývojáři zaměřili na losy a na velké kusy vysoké zvěře, nyní se záběr rozšířil také na koně a dobytek. Dalším krokem bude schopnost detekovat menší zvířata, jako jsou srnčí zvěř či divoká prasata," říká Anders Eidehall.
