Poklepání na základní kámen, kamery, fotoaparáty, úsměvy. Ačkoliv se politici rádi předhánějí v otevírání nových kilometrů dálnic či železnic, ve skutečnosti pro voliče doprava hlavním tématem letošních parlamentních voleb nejspíše nebude. Z předvolební analýzy společnosti NADA Research vyplývá, že dopravní infrastruktura se z 29 hodnocených oblastí umístila podle důležitosti na třináctém místě. Výše jsou třeba zdravotnictví nebo veřejné finance.
"Doprava je bezesporu klíčové téma ve volbách krajských a obecních. Vychází to z faktu, že dopravní témata týkající se občanů bezprostředně a na každodenní bázi - například stav, provoz a údržba silnic druhých a nižších tříd, dopravní obslužnost, fungování MHD i regionální dopravy - jsou v kompetenci nižších jednotek," vysvětluje vedoucí katedry politologie a anglofonních studií na Metropolitní univerzitě Praha Petr Just.
Na celostátní úrovni hrají podle Justa důležitou roli hlavně dálnice, řeší se ale také silnice vyšších tříd, železniční koridory nebo letiště.
"Některé strany budou mít v programu výstavbu rychlodráhy nebo nějaké obecnější fráze typu 'prosadíme zkvalitnění dopravní obslužnosti', více bych ale letos nečekal," říká k důležitosti dopravy ve volbách politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. "Téma dopravy se v kampani promítne, ale spíše přes Green Deal či elektromobilitu," dodává.
Právě konec spalovacích motorů by podle Petra Justa mohli ve volbách zvednout mimo jiné Přísaha a Motoristé, pro které to byla klíčová otázka ve volbách do Evropského parlamentu. Spíše to ale budou podle něj řešit v oblasti životního prostředí, protože je to téma hodně spojené s Green Dealem, nikoliv dopravy jako takové.
Lubomír Kopeček z katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity pak dodává, že v evropských volbách téma elektromobilů a spalovacích motorů fungovalo u Motoristů v kombinaci s lídrem kandidátky Filipem Turkem i celkovou atmosférou ve společnosti. "Nikdy by to nemělo takový efekt bez Turka a průvodního kontextu vyhrocené debaty kolem Green Dealu a řešení energetické krize," říká politolog.
"I proto je dobré to téma pro letošní sněmovní volby nepřeceňovat, protože mobilizační efekt se od té doby snížil. Atmosféra se přece jen změnila a roli tady hraje i probíhající částečná revize některých prvků Green Dealu, včetně revize pokut za emise u automobilek na úrovni EU. Téma spalovacích motorů a elektromobility tak těžko bude mít pro Motoristy tak velký mobilizační efekt jako ve volbách do Evropského parlamentu," dodává Lubomír Kopeček.
Právě Motoristé jsou nicméně na auta a motorismus zaměření výrazně více než Češi jako celek. Zatímco v běžné populaci se o tato témata zajímá 30 procent lidí, mezi voliči Motoristů jich je 62 procent. Sympatizanti této strany také nejčastěji usedají za volant, protože nápadně často pracují v dopravě a logistice. S voliči Přísahy je také pojí vášeň v poslechu autorádia.
Vysokou prioritu přikládají podporovatelé Motoristů a Přísahy i dopravní infrastruktuře (podobně jako voliči Svobodných, Spolu, nebo STAN). To je v kontrastu s příznivci PRO a SPD, pro které je doprava až v poslední třetině hodnocení důležitosti.
Podpora tématu z voličských táborů pak kopíruje v zásadě i to, že hned pětina podporovatelů Přísahy a Motoristů si v posledním roce koupila auto. To je vysoko nad průměrem všech dotazovaných, kteří si auto pořídili jen v jedenácti procentech. Naopak řada voličů Pirátů a SOCDEM si auto nekoupila nikdy, odpovědělo tak v obou případech přes 40 procent dotázaných.
A věděli jste například, že voliči Přísahy si nejčastěji ze všech kupují ojetiny? Často přitom volí dokonce modely starší pěti let. Celkově pak jen 23 procent dotázaných si dopřálo auto nové.
Podle průzkumu patří voliči Přísahy mezi tři hlavní skupiny, které nejvíce utrácejí za pohonné hmoty. Za měsíc to v průměru dělá 1697 korun, víc utratí už jen příznivci STAN (1740 korun) a Motoristů (2149 korun). Na opačném konci jsou podporovatelé Pirátů (1237 korun) a SOCDEM (1087 korun). Poměrně málo také utrácejí voliči průzkumy favorizovaného hnutí ANO, a to 1311 korun měsíčně. Auto si přitom v posledním roce koupilo devět procent jeho voličů.
V souvislosti s dopravou si politolog Petr Just u hnutí ANO všímá ještě jednoho fenoménu: "Zrovna v otázce dopravy je ANO vůči současné vládě poměrně smířlivé. Alespoň ve srovnání s jinými oblastmi. Ministr Kupka bývá terčem Karla Havlíčka poměrně zřídka."
Doprava v minulých volbách
Zatímco Josef Mlejnek ani Petr Just si nevybavují, že by témata spojená s dopravou byla pro výsledky voleb v minulosti klíčová, Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity připomíná parlamentní volby v roce 2013, kdy především výstavba dálnic v kampani rezonovala.
"Souviselo to s tehdejším faktickým 'zamrznutím' výstavby dálnic a dalších infrastrukturních projektů v předchozích letech. Intenzivně to využilo hlavně tehdy nově vzniklé hnutí ANO Andreje Babiše v rámci své technokratické profilace. Ta technokratická a manažerská prezentace ANO, podpořená také různými hesly třeba se slovem 'zařídíme', která byla voličsky docela úspěšná, ale byla pochopitelně širší. Dopravní infrastruktura, byla jen jeden z prvků," říká politolog.
A závěrem ještě jedna odlehčená otázka z analýzy, kterou jsme vlastně celý článek otevřeli. Kdyby totiž volili jen lidé, kteří mají řidičák na traktor, což je dnes asi jedenáct procent dospělé populace, všechny strany by "zválcovalo" hnutí ANO. Získalo by 43 procent všech hlasů, což by za jistých okolností stačilo k vytvoření jednobarevné vlády.
Analýza společnosti NADA
Aktuální analýza NADA Research vznikla online dotazováním na Českém národním panelu, vzorek obsahuje 3 255 respondentů, kteří proporčně reprezentují českou internetovou populaci nad 18 let. Vážena byla získaná data podle výsledků minulých parlamentních voleb v roce 2021. Nutno dodat, že sběr dat (mezi 20. lednem a 16. únorem) probíhal ještě před vznikem společné kandidátky SPD, Svobodných, Trikolory a PRO. Proto strany vystupují samostatně.
S odstupem druhá by skončila koalice Spolu se 13 procenty a SPD s 11 procenty. "Jedním z vysvětlujících faktorů je věk, jelikož řidičákem na traktor disponují především starší lidé. Svou roli ale sehrává i kontrast zemědělského venkovského prostředí vůči velkým městům bez traktorů," uzavírá jednatel společnosti NADA Jan Tuček.
Na další grafy a zajímavosti z volební analýzy se podívejte do galerie.
