Zvrácení zákazu prodeje spalovacích motorů vyvolalo v první vlně nadšené reakce o „konečně racionálním přístupu“ Evropské komise k automobilovému průmyslu. Detailnější pohled ale nabízí i trochu jinou tvář návrhu třeba ve vztahu k vozovému parku velkých firem. V mnoha zemích budou totiž právě firmy muset v roce 2035 nakupovat už jen elektromobily, ty přitom táhnou evropské prodeje.
„Od roku 2035 budou muset výrobci automobilů splnit cíl snížení emisí z výfuku o 90 procent (oproti roku 2021 – pozn. red.), zatímco zbývajících deset procent emisí bude potřeba kompenzovat používáním nízkouhlíkové oceli vyrobené v Evropské unii nebo pomocí syntetických paliv a biopaliv.“ To je asi to nejdůležitější, co včera Evropská komise k novému plánu zveřejnila.
Jak napsaly Hospodářské noviny, v praxi to znamená zhruba následující: „Například všechna prodaná auta koncernem Volkswagen v Evropské unii měla v roce 2021 průměrné emise 119 gramů oxidu uhličitého na ujetý kilometr. (…) Koncern VW by se podle těchto pravidel musel v roce 2035 vejít souhrnně pod 12 gramů CO2 na kilometr. V Evropě prodal v roce 2021 zhruba 2,7 milionu aut – po roce 2035 by tak mohly být za VW ve hře prodeje nižších stovek tisíc aut se spalovacími motory ročně.“
Novým plánem nechala komise otevřené dveře pro plug-in hybridy, klasické hybridy nebo takzvané prodlužovače dojezdu, dnes populární hlavně v Číně. Po roce 2035 by tak zhruba čtvrtina všech prodaných nových aut v EU měla nadále vypouštět emise z výfuku, ročně by to tak mohlo být asi 2,6 milionu aut.
Za zmírnění zákazu lobovalo především Německo v čele s kancléřem Friedrichem Merzem z CDU, třebaže jeho koaliční partner SPD byl pro zachování původního plánu snížit emise o 100 procent a tím efektivně zakázat prodej nových aut se spalovacími motory v roce 2035.
Na stranu Německa se přidala i Itálie, tyto dva lídry pak doplnilo mimo jiné i Polsko, Slovensko nebo Česká republika. Naopak výrazně proti se stavělo Španělsko a také Francie, které mohutně podporují automobilky, aby na jejich území stavěly jak závody na výrobu elektromobilů, tak i baterkárny. Připomeňme, že od příštího roku se třeba ve Španělsku začne dělat rodina malých elektrických aut koncernu Volkswagen včetně Škody Epiq.
Francie už podle serveru Politico vyrazila do boje, představitelé země prý dokonce prolomení zákazu v roce 2035 považují za překročení červené linie. Kritický byl k novému plánu i europoslanec za německé Zelené Michael Bloss, naopak podle zástupce jiné německé strany AfD Volkera Schnurrbusche je komise pořád příliš mírná a vůbec by neměla diktovat, čím budou lidé jezdit.
Zmírnění zákazu uvítala na sociální síti X i řada českých europoslanců, třeba Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Pochválil ho i někdejší premiér Petr Fiala (ODS).
Nejasnosti a další tlak
Politico také píše, že automobilky budou dále v zákulisí tlačit na to, aby se i zmírňující návrh ještě zmírnil. Pořád v něm totiž zůstává spousta bodů, které vyvolávají řadu otázek.
Jedna z nich se týká firemních aut. Jak píše německý oborový magazín Automobilwoche, každá členská země EU má mít určené, jaké procento nákupu nových firemních aut musí být bezemisní a jaké procento bezemisní a nízkoemisní (to jsou auta s emisemi maximálně 50 g CO2/km).
Výpočet závisí na mnoha faktorech, třeba rozvoji nabíjecí infrastruktury či prodejích elektroaut. Týkat se má také jen velkých podniků, malé a střední firmy do 250 zaměstnanců jsou z návrhu vyjmuty.
Vzhledem k prodejům a rozvoji infrastruktury nepřekvapí, že od roku 2035 mají třeba Německo, Francie, Rakousko či Belgie povinnost stoprocentního podílu elektromobilů či vodíkových aut na firemních prodejích. V roce 2030 jich třeba Němci musí mít 54 procent, Francouzi 45 procent.
Česká republika má mít podle dokumentu v roce 2030 podíl 44 procent v kombinaci bezemisních a nízkoemisních aut, 31 procent firemních prodejů má být bezemisních. V roce 2035 se tato čísla posunou na 74, respektive 59 procent.
Jenže právě firmy kupují v Evropské unii zdaleka nejvíce aut. U osobních je to asi 60 procent, u lehkých užitkových dokonce 90 procent. Důležitý pak bude u firemních aut i podíl evropských dílů. Kriticky se tak k nápadu vyjádřilo třeba české Sdružení automobilového průmyslu AutoSAP:
„U osobních vozidel nejsou povinné flotilové cíle vhodným nástrojem, přestože domácí trh s elektromobily zůstává relativně malý (cca 10 %), firemní zákazníci již dnes zajišťují přibližně 86 % registrací elektrických vozů bez jakýchkoli závazných kvót. Zavedení povinných cílů by tak mohlo působit kontraproduktivně právě pro ty subjekty, které elektromobilitu přirozeně táhnou,“ uvedlo v prohlášení.
Členské státy by také měly mít zakázáno jakkoliv podporovat firemní nákup jiných než nízkoemisních nebo úplně bezemisních automobilů.
Dodávky v ohrožení
Kritika směřuje i na střednědobý cíl pro rok 2030, kde původní plán počítal se snížením emisí o 55 procent v porovnání s rokem 2021. Komise nicméně umožní na období 2030 až 2032 takzvaný „banking & borrowing“, to znamená, že si bude možné snížení zprůměrňovat za tříleté období.
„Analytiky odhadovaná poptávka po elektromobilech v roce 2030 na úrovni zhruba 38 % zůstává daleko za regulatorním požadavkem cca 55 % podílu elektromobilů na prodejích,“ kritizuje AutoSAP. Podle něj by také mělo být při průměrování pracováno s alespoň pětiletým oknem namísto tříletého.
Ačkoliv dodávky se dočkaly snížení střednědobého cíle z 50procentního snížení emisí na 40procentní, pořád to vzhledem k nízkým prodejům elektrických variant představuje problém. Jak upozorňuje magazín Automotive News Europe hlavně pro velké hráče typu Stellantis, Ford, Renault a VW.
Ostatně koncern Stellantis se pro agenturu Reuters vyjádřil k návrhům Evropské komise poměrně kriticky. Podle něj „smysluplně neřeší problémy, kterým odvětví v současnosti čelí“. Zejména pak ve vztahu k lehkým užitkovým automobilům. Kritické bylo i Volvo: „Oslabení dlouhodobých cílů pro krátkodobé zisky podrývá evropskou konkurenceschopnost pro příští roky,“ řekl mluvčí švédské automobilky.
Malá auta jako klíč
BMW, Mercedes-Benz, Renault nebo VW se naopak ke změnám vyjádřily pozitivně.
Renault a Volkswagen si hlavně pochvalují podporu malých elektromobilů. Součástí návrhu je totiž i zavedení nové kategorie M1E sestávající z elektrických vozidel s délkou do 4,2 metru. Jejich výrobu a vývoj budou do roku 2035 podporovat také takzvané superkredity: ve výpočtu emisí prodejního mixu by tak právě malá auta měla mít větší váhu než větší elektromobily.
„Když by tedy automobilka prodala jedno menší elektroauto, bude se násobit koeficientem větším než jedna, jako by tomu bylo u klasických elektroaut. Ve výsledném mixu by tak malá elektroauta ve statistikách snižovala emise více než ta velká,“ vysvětlují Hospodářské noviny.
To totiž výrazně nahrává třeba Renaultu, který na malá elektroauta hodně sází: Renaultu 5 se prodejně daří, navíc brzy začne prodej ještě levnějšího Twinga, které ve Francii začíná v přepočtu na 474 tisících korunách. Na základech obou aut pak vznikají či vzniknou i další auta celé aliance Renault-Nissan-Mitsubishi. Naopak již zmíněný Stellantis chtěl do nové kategorie zahrnout i auta se spalovacími motory, kde má na rozdíl právě od Renaultu větší zastoupení malých aut. To se ale nepovedlo.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Za produktivní označil Witkoff rozhovory, které vedla ukrajinská delegace
Za produktivní a konstruktivní označil dnes zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff rozhovory, které ukrajinská delegace v posledních třech dnech vedla na Floridě se zástupci Spojených států a Evropy. Vyjádřil se tak na síti X.
Šulc sází gól za gólem. Dvěma trefami zařídil Lyonu pohárové vítězství nad outsiderem
Záložník Pavel Šulc zpečetil dvěma góly vítězství fotbalistů Lyonu 3:0 ve Francouzském poháru nad týmem Saint-Cyr Collonges z regionální soutěže.
Úchvatná Villa, po 100 letech má 10 výher v řadě. Barcelona urvala důležité vítězství
Fotbalisté Aston Villy v 17. kole anglické ligy porazili 2:1 Manchester United a po více než sto letech zvítězili v deseti soutěžních zápasech po sobě. Dvěma góly se o to zasloužil Morgan Rogers, který se trefil dvakrát i minulý týden do sítě West Hamu.
Už více než polovina unesených školáků je doma. Nigerijci osvobodili dalších 130 dětí
V Nigérii se podařilo osvobodit na 130 žáků, které v listopadu unesli ozbrojenci z katolické školy na východě této více než 230milionové země. V neděli o tom informovala agentura AFP.
