


Nemilé překvapení čekalo začátkem roku na polského řidiče bílého Audi, kterého zastavili čeští policisté. Ti mu totiž na místě zabavili SPZ, i když nespáchal žádný přestupek. A legálně. V Polsku je z celé situace docela poprask, vyjadřuje se k ní ambasáda v Praze i polská vláda.

„Máte auto na leasing? Tak si dobře rozmyslete cestu do Česka.“ I tak by se dalo parafrázovat doporučení, které svým čtenářům dal polský automobilový magazín Auto Swiat. Vychází totiž ze situace, kterou na začátku letošního roku zaznamenal na svůj Instagram polský řidič Tomasz. Česká policie ho při návratu z hor zastavila zdánlivě bez důvodu.



Brzy ale vyšlo najevo, že bílé Audi A4, kterým jezdí, nepatří jemu, ale leasingové společnosti. A ta v minulosti neuhradila pokuty patrně u jiných na ni psaných aut, které v Česku dostala. Policisté přitom mají v takovém případě možnost zabavit řidiči SPZ a neumožnit mu pokračování v jízdě, i když on sám nic nespáchal.
Jak říká dotčený řidič ve videu, policisté mu dali možnost pokuty uhradit, jenže šlo podle něj o částku v souhrnu asi 140 tisíc korun. A to odmítl, protože přestupky nespáchal. Byl proto nucený zůstat stát na parkovišti a počkat na náhradní odvoz.
O problematice vymáhání pokut od zahraničních řidičů psalo Aktuálně.cz už v loňském roce. V praxi je to totiž problematické, tím spíše, pokud řidič auta s cizí SPZ Českem jen projede a pak už se nevrátí. Například při snaze o zaplacení pokuty z městských radarů sice příslušný úřad cizinci zašle výzvu, tu se ale ne vždy povede doručit.
Pokud řidič nebo provozovatel auta pokutu – nejen za rychlost, ale i další přestupky – nezaplatí, je po lhůtě splatnosti její vymáhání předáno Celnímu úřadu. Celníci, policisté nebo v některých případech dokonce i městští policisté pak při zastavení příslušného vozu musí nezaplacenou pokutu vymáhat.
„Pokud celníkovi řidič kontrolovaného vozidla odmítne uhrazení nedoplatku, může celník zadržet registrační značku vozidla či zabránit odjezdu vozidla přiložením ‚botičky‘,“ vysvětlila tehdy mluvčí Celní správy Hana Prudičová.
Odebrané značky jsou následně uložené na místně příslušném celním úřadě, v jehož působnosti kontrola proběhla, a zpátky jsou vydané až po předložení dokladu o zaplacení pokuty, případně zaplacení na úřadě. Pokud takto celníci či policisté někoho přistihnou, auto je odstaveno na vhodném místě.
Příběh má nakonec pozitivní rozuzlení, protože leasingová společnost pokuty uhradila a řidič bílého Audi si vyzvedl zabavené značky a se svým autem mohl odjet zpátky do Polska. Vyplývá to alespoň z druhého videa, které Tomasz na svém Instagramu zveřejnil.
Do té doby se nicméně z události stala v Polsku poměrně ostře sledovaná záležitost, k níž se vyjadřují nejen média (včetně třeba jednoho z největších deníků v zemi Gazeta Wyborcza), ale i politici. Samotné video na sociální síti dotčeného řidiče vidělo 1,4 milionu lidí, polská vláda pak před cestou do Česka autem, které má majitel na leasing nebo jiný typ financování, a on tedy není přímo majitelem, rovnou varuje.
„Pokud máte auto napsané na leasingovou společnost, která nezaplatila pokuty za rychlost zaznamenané českými radary, policie může požadovat zaplacení celé dlužné částky. Pokud suma není během kontroly zaplacena, policista má právo zabránit řidiči v pokračování jízdy zabavením dokladů nebo registračních značek,“ stojí v prohlášení polské vlády. Stejnou výzvu pak sdílela začátkem minulého týdne i polská ambasáda v Praze.



„Před cestou do České republiky se ujistěte, že vaše leasingová společnost zaplatila všechny pokuty,“ doporučuje vláda Polákům. V praxi přitom neexistuje žádný centrální registr neuhrazených pokut, pokud tedy chce mít řidič jistotu, musí se obrátit přímo na společnost, u níž financování svého auta využívá.
Podobné doporučení vydala i Polská leasingová asociace, která pak dodává, že je dobré si ponechat i potvrzení o zaplacení pokuty (databáze o zaplacení se obnovuje jednou za 24 hodin). Zároveň uvádí, v Polsku je při zjištění přestupku leasingová společnost předvolána k identifikaci, kdo v době přestupku auto používal. Až pokud řidiče neuvede, dostane pokutu ona.
Zatímco zmíněné Auto Swiat píše o „české pasti“, deník WNP píše o absurdním zákoně. Právník Andrzej Plutyński, kterého redaktoři WNP oslovili, uvedl, že podobně to mají s vymáháním pokut nastavené i v Belgii či Nizozemsku. To znamená, že pokutu dostane rovnou provozovatel vozidla, který ji následně může chtít po uživateli, nebo ji zaplatit sám. Ale zodpovědný je primárně on. Jinými slovy, různé země v Evropské unii mají, co se vymáhání pokut týče, různé zákony.









Vypadá to, že jenom hrají hru. Nebo že chatují se svými kamarády. Jenomže podle krizového psychologa Štěpána Vymětala může toto zdánlivě nevinné poflakování našich potomků na internetu skýtat obrovská rizika. „Jako soudní znalec jsem se setkal s různými případy. Dokonce i s dětmi a mladými lidmi, které někdo v kyberprostoru motivoval ke spáchání násilí,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Český rozhlas podle generálního ředitele Reného Zavorala nesouhlasí s návrhem převést financování médií veřejné služby ze systému rozhlasových poplatků na státní rozpočet. Pro tak zásadní změnu neexistuje racionální důvod a nelze to číst jinak než jako pokus otevřít si cestu k jejich oslabení a politickému ovládnutí.



V Praze na Žižkově hoří střecha ubytovny, hasiči vyhlásili třetí ze čtyř stupňů požárního poplachu. Obyvatele z budovy zachraňují s pomocí žebříků. Novinářům to sdělili hasičští mluvčí Miroslav Řezáč a Vojtěch Rotschedl. Zdravotničtí záchranáři u šesti lidí zjišťují, jestli se nepřiotrávili zplodinami hoření. Událost je zatím bez vážných zranění, uvedli na síti X.



Česká tenistka Karolína Muchová na úvod antukové sezony porazila v prvním kole turnaje ve Stuttgartu 6:2 a 6:4 Aljaksandru Sasnovičovou z Běloruska.



„Kluci z Fideszu u mě bydleli, když přijeli v srpnu 1989 na demonstraci k výročí okupace omluvit se za maďarskou účast. Estébáci je tehdy sebrali a deportovali. A Viktora jsem pak samozřejmě vídával, když jsme po revoluci začali jezdit do Budapešti... Až do války na Ukrajině jsem ho hájil. Třeba s ilegální migrací měl pravdu a dneska je to běžný postoj,“ vzpomíná Saša Vondra na éru Viktora Orbána.