


Švýcarsko je známé poměrně striktním vymáháním pravidel a přísnými postihy i za drobné přestupky. Přesvědčil se o tom i řidič z kantonu Jura. Za překročení rychlosti o jediný kilometr musí podle Federálního nejvyššího soudu zaplatit v přepočtu asi 70 tisíc korun.

Jsou to už tři roky, co radar ve městě Delémont, ležící ve švýcarském kantonu Jura blízko francouzských hranic, nachytal řidiče při rychlosti 64 km/h. V úseku je přitom povolená maximálně šedesátka. Po odpočtu odchylky ve výši tří kilometrů za hodinu to tak znamenalo, že řidič překročil rychlost o 1 km/h. Dostal za to pokutu 40 franků, necelých 1100 korun.
Příběh, o němž informoval před pár dny lokální deník Le Quotidien Jurassien, by tady mohl skončit s tím, že nachytaný řidič a majitel vozu pokutu zaplatil. Jenže absurdita na tomto místě teprve začíná.
Řidič totiž pokutu odmítl zaplatit s tím, že radar nenachytal jeho. Odstartovalo tak vyšetřování, kdo vlastně za volantem v danou chvíli seděl. Podle soudce to nakonec byl znovu dotyčný řidič, kterého identifikoval podle fotografie z radaru. Ta byla údajně jasně prokazatelná, takže k pokutě přidal ještě administrativní poplatky.
Ani to ale řidiči nestačilo a rozhodl se odvolat k vyššímu – v tomto případě kantonálnímu – soudu. Ten rozhodl v jeho prospěch a uznal, že na fotografii není on, takže neexistuje důkaz, že by auto v době přestupku skutečně řídil.
Jenomže ani tím švýcarské zákony nepřechytračil. Jako majitel vozu má totiž povinnost informovat policii o tom, kdo ve skutečnosti jeho auto v době přestupku řídil. To nicméně neudělal, a protože ani policii se nepovedlo řidiče ztotožnit, pokuta spadla na něj jako majitele auta.
Kantonální soud mu tak uložil zaplatit znovu oněch 40 franků a k tomu i soudní výlohy. Ani to se ale majiteli auta nelíbilo, a odvolal se k Federálnímu nejvyššímu soudu v Lausanne. Ten ale verdikt soudu nižší instance potvrdil, a majitel auta (ale nikoliv řidič v době přestupku) tak musí zaplatit kromě pokuty samotné ještě asi 2600 franků – v přepočtu necelých 70 tisíc korun – na poplatcích a soudních výlohách.
Jak poznamenávají různá švýcarská a francouzská média, která o případu také informovala, pro řidiče je vlastně jedinou pozitivní zprávou, že nakonec nejde jako při původním udělení pokuty o trestný čin, ale jen administrativní pokutu.



„Maňas zastavil u klacku. Fíra počkal, až si šlápne raketa, pak najel do výkonu a vydal se na širou proti srsti.“ Jestli tomuhle sdělení rozumíte, bude pro vás následující kvíz hračkou. Pokud ne, můžete se naučit několik nových výrazů, a také se docela dobře pobavit. Jeden z nejbarvitějších žargonů totiž používají právě železničáři.



Richard Chlad, sponzor Motoristů a totalitní ideolog svazáků a lektor KSČ, do strany údajně vstoupil proto, aby ji ničil zevnitř, tvrdí on sám. Historik Petr Blažek připouští, že takoví odbojáři či agenti, kteří pak skončili na popravišti, skutečně existovali. To ovšem podle něj nebyl případ Chlada. O realitě 80. let Blažek mluví ve Spotlight News, kde byl hostem reportéra Ondřeje Stratilíka.



Tým pod ukrajinským vedením při loňském námořním cvičení odhalil slabiny námořních sil NATO. Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung zvítězil ve všech bojových scénářích, přičemž při simulovaném útoku na fregatu si alianční jednotky hrozby ani nevšimly.



Karolína Muchová porazila na tenisovém turnaji v Miami Britku Katie Boulterovou 6:3, 7:5 a postoupila do osmifinále. Ve třetím kole naopak dohrála Marie Bouzková, kterou porazila osmá nasazená Ruska Mirra Andrejevová 7:6 a 6:2.



Čtvrtkařce Lurdes Glorii Manuel se ve vítězném finále na halovém mistrovství světa vyplatila odvážná taktika s rychlou první dvoustovkou. V rozhovoru pro Radiožurnál Sport dvacetiletá česká atletka prozradila, že na první seniorskou medaili útočit chtěla, ale zlato nečekala.