


Švýcarsko je známé poměrně striktním vymáháním pravidel a přísnými postihy i za drobné přestupky. Přesvědčil se o tom i řidič z kantonu Jura. Za překročení rychlosti o jediný kilometr musí podle Federálního nejvyššího soudu zaplatit v přepočtu asi 70 tisíc korun.

Jsou to už tři roky, co radar ve městě Delémont, ležící ve švýcarském kantonu Jura blízko francouzských hranic, nachytal řidiče při rychlosti 64 km/h. V úseku je přitom povolená maximálně šedesátka. Po odpočtu odchylky ve výši tří kilometrů za hodinu to tak znamenalo, že řidič překročil rychlost o 1 km/h. Dostal za to pokutu 40 franků, necelých 1100 korun.
Příběh, o němž informoval před pár dny lokální deník Le Quotidien Jurassien, by tady mohl skončit s tím, že nachytaný řidič a majitel vozu pokutu zaplatil. Jenže absurdita na tomto místě teprve začíná.
Řidič totiž pokutu odmítl zaplatit s tím, že radar nenachytal jeho. Odstartovalo tak vyšetřování, kdo vlastně za volantem v danou chvíli seděl. Podle soudce to nakonec byl znovu dotyčný řidič, kterého identifikoval podle fotografie z radaru. Ta byla údajně jasně prokazatelná, takže k pokutě přidal ještě administrativní poplatky.
Ani to ale řidiči nestačilo a rozhodl se odvolat k vyššímu – v tomto případě kantonálnímu – soudu. Ten rozhodl v jeho prospěch a uznal, že na fotografii není on, takže neexistuje důkaz, že by auto v době přestupku skutečně řídil.
Jenomže ani tím švýcarské zákony nepřechytračil. Jako majitel vozu má totiž povinnost informovat policii o tom, kdo ve skutečnosti jeho auto v době přestupku řídil. To nicméně neudělal, a protože ani policii se nepovedlo řidiče ztotožnit, pokuta spadla na něj jako majitele auta.
Kantonální soud mu tak uložil zaplatit znovu oněch 40 franků a k tomu i soudní výlohy. Ani to se ale majiteli auta nelíbilo, a odvolal se k Federálnímu nejvyššímu soudu v Lausanne. Ten ale verdikt soudu nižší instance potvrdil, a majitel auta (ale nikoliv řidič v době přestupku) tak musí zaplatit kromě pokuty samotné ještě asi 2600 franků – v přepočtu necelých 70 tisíc korun – na poplatcích a soudních výlohách.
Jak poznamenávají různá švýcarská a francouzská média, která o případu také informovala, pro řidiče je vlastně jedinou pozitivní zprávou, že nakonec nejde jako při původním udělení pokuty o trestný čin, ale jen administrativní pokutu.



Originál listiny z roku 1646, kterou císař Ferdinand III. udělil Brnu takzvané švédské privilegium, vystavuje dočasně Muzeum města Brna (MMB). Listina zajišťovala Brnu několik mimořádných výsad jako odměnu za úspěšnou obranu města při obléhání Švédy v roce 1645. V úterý 3. února uplynulo 380 let od jejího vydání.



Premiér Andrej Babiš chce aféru kolem SMS zpráv Petra Macinky zklidnit, řekl po jednání Bezpečnostní rady státu. S prezidentem bude jednat o zahraniční politice bilaterálně. Koordinační schůzky ústavních činitelů na Hradě se podle něj neosvědčily. Prezident Filipa Turka ministrem nikdy nejmenuje, řekl Babiš k požadavku Motoristů na nominaci poslance ministrem. Prezident očekává nový návrh.



Nový trenér české fotbalové reprezentace Miroslav Koubek se naplno připravuje na březnové play off o mistrovství světa. Čtyřiasedmdesátiletý kouč se od prosincového uvedení do funkce již setkal s většinou hráčů, mimo jiné se v Anglii sešel s jedním z lídrů mužstva Tomášem Součkem.



Špatné počasí způsobilo, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se musel ve středu kvůli zrušenému letu vrátit z mise do USA. Na pozvání svého amerického protějšku Marca Rubia se měl zúčastnit konference o vzácných minerálech, která má za cíl snížit závislost na Číně. Přišel i o návštěvu konzervativních think-tanků a také o symbolický šťouchanec do svého předchůdce Jana Lipavského (ODS).



Co se stane, když herečka známá z romantických filmů skončí v situaci, kde neplatí žádná pravidla a neexistuje žádná záchranná síť? Thriller SOS (Send Help), který právě běží v kinech, ukazuje Rachel McAdamsovou v překvapivě drsné, fyzické a transformační roli.