Generálský Superb i motorka BMW. Armáda prodává nepotřebný majetek, byli jsme u toho

Vstup do armádního objektu má svá přísná pravidla, takže na obhlídku nepotřebné techniky v Kostelci nad Labem nemůže přijít jen tak nějaký civil z ulice. Nejprve je třeba se zaregistrovat, zaplatit pětistovku a čekat na pozvání.

Registrovaný účastník akce si však může vzít jednu osobu jako doprovod, využíváme tedy pozvání Libora Kuchařského z Retro Auto Muzea ve Strnadicích, který sem chodí vybírat exponáty do muzea už mnoho let.

Související

12 fotografiíProhlédnout si 12 fotografií

Spíchnutá na koleně. Z Tatry 700 je ode dneška ceněný veterán, svou dobu nedohnala

Dříve sem měli přístup jen podnikatelé, kteří tu nakupovali ve velkém, ale v posledních letech tahle podmínka padla. Armádě to sice přináší víc papírování, ale také víc peněz, dozvídáme se.

Celá nákupní procedura ale trvá docela dlouho – tento týden se konají prohlídky, pak případní zájemci pošlou svou cenovou nabídku v uzavřené obálce. Až v létě se dozví, zda byla nejvyšší, a vysoutěžený stroj si pak mohou vyzvednout až do 18. prosince.

Vojenský areál v Kostelci slouží jako sklad nepotřebných věcí dlouhodobě, zdaleka ne všechno je tu ale momentálně na prodej. V nabídce jsou jen exponáty s viditelným oranžovým číslem. Lze je mezi ostatními stroji rychle identifikovat i podle toho, že mají ve většině případů otevřenou kapotu.

„Najdete na nich i bílý skladištní štítek. Ten vám ukáže, kdy jsme techniku přijali, tedy od kdy tady stojí. Může to pro vás být taková inspirace, protože některá tu stojí třeba i deset let,“ upozorňuje nás průvodce František Hamšík, který má dnešní prohlídku „na povel“.

Související

25 fotografiíProhlédnout si 25 fotografií

Tenkrát v Česku. Šedivá normalizace na silnicích i barevné vzpomínky na minulost

Dlouhá doba stání pod širým nebem je zejména u nabízených osobních aut problém. Vozy nemají baterky a nelze je tedy na místě nastartovat, navíc se v nich často už zabydlely kuny. Na první pohled není ani zjevné, v jakém stavu sem kdysi doputovaly.

Právě tady ale přichází ke slovu pečlivá armádní byrokracie. Komu totiž padne do oka konkrétní stroj, může si na místě vyžádat technickou dokumentaci se záznamy oprav i případných nevyřešených závad. Zájemci se tak otevře kompletní historie vozu, zdaleka přesahující informace z běžné servisní knížky.

„Tohle je na armádě skvělé, samozřejmě se člověk nemusí obávat ani stočených tachometrů. Najeté kilometry prostě vždycky sedí,“ pochvaluje si Libor Kucharski, kterému se zalíbily dva Volkswageny T4 a jeden šestiválcový Superb. Při bližším zkoumání dokumentace se ale ukáže smutná realita: Jednomu Volkswagenu se potkaly ventily, druhý nechce z neznámého důvodu naskočit a Superb má pro změnu zadřený motor. „Z toho asi nic nebude,“ říká Kucharski trochu zklamaně.

Je zjevné, že vyřazení automobilů z vojenské služby má často svůj pádný důvod. Ani nahlédnutí do technické dokumentace však mnohdy nedokáže určit jeho závažnost: Je to na generálku motoru, nebo jde jen o vadnou benzinovou pumpu?

Související

29 fotografiíProhlédnout si 29 fotografií

Přísně tajné socialistické prototypy. Škoda má halu plnou nevyrobených specialit

Jiná věc je, jak může člověk při časově omezené prohlídce prozkoumat technické dokumenty k 79 nabízeným Fabiím. „To ani nejde,“ říká ze zkušenosti Kucharski, který tu prý v minulosti koupil naslepo auto, které nemělo převodovku. „Pak mi bylo hned jasné, proč mě nikdo nepřeplatil,“ směje se.

To už se asi třicetičlenná skupina zájemců odebírá v rozsáhlém areálu k další zastávce, kde čeká skupina terénních Uazů. Nejmladší z nabízených kousků pochází z počátku devadesátých let, jsou tu ale i exempláře ze sedmdesátek. „Leda tak do lesa za pět tisíc,“ utrousí jeden z návštěvníků, tristní stav sovětských výrobků jej zjevně neokouzlil. Nedá se ale říct, že by Uazy postrádaly charisma, zejména ty starší s historickou palubkou.

Jisté kouzlo však má v Kostelci kdeco, pro někoho třeba i nabízené autobusy Karosa z 80. let s jejich původními barevnými nátěry. Jenže k čemu člověk potřebuje 40 let starý autobus, který ještě není historicky zajímavý a zjevně potřebuje rozsáhlé opravy?

Na ty, kteří se z různých důvodů nechtějí pouštět do nekonečných projektů, čekaly v Kostelci ovšem i funkční kousky. Nešlo však zpravidla o automobily, ale třeba o nikdy nepoužívané elektrocentrály nebo úpravny vody. I když jsou staré půl století, armáda je až donedávna udržovala v provozuschopném stavu.

Většina zájemců však zjevně pásla po něčem, co by mohla využívat nejen ve stavu ohrožení republiky. Velké pozornosti se tak těšilo malé rypadlo, které lze šikovně zaměstnat při terénních úpravách na zahrádce, nebo motocykl BMW z čestné prezidentské kolony.

Do řady „vejtřasek“ s vestavěnou dílnou se tedy nahlíželo jen ze zvědavosti, zcela speciálního zájemce bude hledat i „jeřáb automobilový“ na podvozku Tatry 148, který tu pod širým nebem odpočívá od roku 2014.

Na otázku, zda bychom si tady něco vybrali, jsme však nenašli jednoznačnou odpověď. Kdo se snad domnívá, že tu za pár tisíc přijde k nablýskanému autu s čerstvou technickou, bude odjíždět s nepořízenou. Zájemci o speciální techniku, kteří mají představu o jejím využití, tady ale mohou nakoupit dobře. Samozřejmě s podmínkou, že jejich nabídnutou cenu nepřeplatí nikdo další.