Dlouhá léta platilo, že jakýkoliv elektromobil je v Norsku osvobozený od DPH. Před dvěma lety sice začal platit zákon, který 25procentní daní zatěžuje elektromobily, které stojí přes 500 tisíc norských korun (t.j. v přepočtu 1,035 milionu korun). Zdaňuje se ale jen suma na rámec limitu 500 tisíc korun. Dotklo se to pak většinou jen luxusních modelů typu BMW iX nebo Porsche Taycan, případně vrcholných verzí levnějších modelů.
Jenže s návrhem rozpočtu na rok 2026 se stav mění. Od 1. ledna totiž má spadnout limit na 300 tisíc norských korun (asi 621 tisíc korun), a DPH tak najednou bude mít celá řada modelů, včetně většiny verzí Škody Elroq a všech verzí Škody Enyaq.
A od roku 2027 pak budou 25procentnímu DPH podléhat všechna elektroauta bez rozdílu. Čistě z pohledu DPH už tak nebude rozdíl mezi Elroqem a naftovou Octavií. Důvod je prostý: "Měli jsme cíl, aby do roku 2025 byla všechna prodaná auta elektrická. Letos mají elektromobily podíl 95 procent, můžeme tedy říct, že cíl byl splněn. Proto přišel čas zrušit všechna zvýhodnění," řekl ministr financí Jens Stoltenberg.
Norská vláda pak v prohlášení pro média uvedla, že daňové zvýhodnění mělo být původně nástrojem, jak elektrifikovat zemi. Teď se ale z výjimky podle ní stal už jen dotační nástroj, stojící státní pokladu 17,5 miliardy norských korun (přes 36 miliard korun).
"Pro státní pokladnu ani životní prostředí není dobré podporovat nákup osobního auta před ostatním zbožím," vysvětluje Stoltenberg.
V praxi pak návrh znamená ještě dvě věci: zdanění elektromobilů s cenou 500 tisíc norských korun a výše vzroste příští rok o 50 tisíc norských korun (v přepočtu asi 100 tisíc korun). Co je ale zajímavější, vláda bude danit i objednaná auta. To znamená, že pokud si norský občan objedná elektromobil ještě letos s vidinou daňové výjimky, nepochodí. Pokud mu auto bude dodáno až v roce 2026, bude platit daň podle návrhu na rok 2026.
Pokud byste čekali, že se od příštího roku začnou Norové vracet ke spalovacím motorům, i na to šéf státní kasy myslel. Dodatečná jednorázová daň pro auta se spalovacím motorem, která se počítá z hmotnosti a emisí CO2 a NOx, se totiž zvedne o 20 až 30 tisíc norských korun (asi 41 až 62 tisíc korun). Zvýšit se má i zdanění fosilních paliv. Elektromobily tak i po úplném zrušení výjimky z DPH budou nadále výrazně výhodnější.
Zatím jde jen o návrh rozpočtu, navíc menšinové vlády, který ještě musí schválit parlament. A třeba zástupci vlivné elektromobilní asociace Norsk elbilforening už oznámili, že proti návrhu budou bojovat. Strach mají hlavně z nárůstu prodejů spalovacích aut na úkor těch elektrických, protože na norských silnicích je nadále sedm z deseti aut poháněno spalovacím motorem. Řešením by tak podle asociace mohlo být postupné snižování limitu, z nějž se DPH počítá, ale ne náhlé úplné zrušení výjimky.
Ačkoliv je zrušení výjimky na odpuštění DPH doposud největším zásahem do daňové zátěže elektromobilů, norská vláda různé drobné výhody snižuje dlouhodobě. Třeba od roku 2023 jsou i elektromobily zatížené hmotnostní daní. Při registraci se tak platí poplatek, aktuálně v přepočtu necelých 30 korun za každé kilo nad limit 500 kg. Na rozdíl od aut se spalovacími motory ale elektroauta neplatí registrační daň ještě obohacenou o emise CO2 a NOx.
V roce 2024 byla auta se spalovacím motorem zatížená jednorázovou daní v průměrné hodnotě přes 180 tisíc norských korun, přes 370 tisíc korun, píše asociace Norsk elbilforening. K tomu je potřeba připočíst ještě třeba dovozní cla, která elektromobily neplatí.
