Nejen Jawy a ČZ. Motocykly v Československu jsou jedinečná kronika, nechybí krásky ani kočky na sedle

Motocykly v Československu jsou knihou, která se nedá vzít jen tak do ruky a rychle prolistovat. Je těžká, mohutná, má pět set stran a už svým fyzickým provedením dává najevo, že nejde o běžnou publikaci o historii motocyklů. Přesto – nebo právě proto – je mimořádně zajímavá.

Nejde o encyklopedii, katalog ani technický přehled značek a modelů. Je to kniha, která se na motocykly dívá skrze lidi, kteří je milovali, používali, fotografovali a považovali za důležitou součást svého života. A tyto střípky dává po léta dohromady autor publikace Petr Doležal.

To nejzajímavější nejsou jednotlivé stroje, ale fotografie. Snímky, které vznikaly spontánně, často doma, na dvorku, před domem, na výletě nebo během rodinných událostí. Lidé se tehdy zvěčňovali se svými motocykly stejně přirozeně, jako se dnes fotí s novým autem nebo na dovolené.

Motorka byla symbolem svobody, úspěchu i radosti a na snímcích je to velmi dobře vidět. Majitelé u nich stojí s hrdostí, často v novém oblečení, někdy ještě v uniformě po návratu z vojny. Velmi často jsou na fotografiích celé rodiny – manželky, děti, babičky a dědové.

I když, pokud budeme upřímní, nejčastěji u motorek pózovaly mladé, usměvavé, elegantní krásné ženy a dívky, které se k motocyklům hodí tak nějak zcela samozřejmě. Na některých snímcích sedí děti na nádrži, jinde se na sedle objeví i domácí zvíře, třeba kočka. Právě tyhle drobné detaily dávají knize lidský rozměr a odlišují ji od většiny podobných publikací.

Zatímco v prvním vydání se Petru Doležalovi nashromáždily v archivu především domácí značky jako Jawa a ČZ, mravenčí prací se sbírka výrazně rozšířila. Velká část nové knihy příznačně označené jako číslo 2, aby se v knihovničce nadšenců zařadila vedle jedničky, se věnuje motocyklům, které dnes bývají vnímány spíš jako zahraniční nebo exotické, ale v tehdejším Československu byly běžnou součástí provozu.

Vedle známých značek jako Indian, Harley-Davidson, NSU, B.S.A., DKW nebo Sunbeam se tu objevují i stroje, o nichž se dnes mluví mnohem méně – Calthorpe, Matchless, New Hudson, Gnome et Rhône, Premier, Victoria, Walter, D-Rad nebo Ardie. Kniha tak ukazuje, jak pestrý byl tehdejší motocyklový svět v českých zemích a jak samozřejmé bylo setkávání různých technických škol a původů ještě předtím, než se nabídka zásadně zúžila.

Zásadní je i to, odkud fotografie pocházejí. V drtivé většině nejde o oficiální snímky, ale o materiály, které přežily v rodinných archivech. Fotografie, které by jinak zůstaly uložené v albech, krabicích nebo zásuvkách, dostávají v knize nový kontext a důstojný prostor.

„Dlouhodobě se snažím snímky identifikovat, doplňovat k nim informace a propojovat je s konkrétními příběhy, což se mi často daří i díky zpětné vazbě čtenářů,“ popisuje Doležal.

Zajímavý je i samotný proces vzniku knihy a práce s archivními materiály. Autor popisuje například situaci, kdy zakoupil dvě fotografie motocyklu DKW ze zcela odlišných zdrojů – jednu na burze od prodejce pohlednic a druhou v aukci.

Související

Strhla se smršť, lidé se na fotkách poznali. Pošlete své snímky, vyzývá autor knihy

„Když jsem je dal vedle sebe, tak jsem zjistil, že jsou to stejné stroje a stejná scéna,“ popisuje autor. Podobné momenty ukazují, jak roztříštěně se obraz motocyklové minulosti dochoval a jak náhodně se jednotlivé fragmenty znovu spojují.

Vedle fotografií lidí a jejich strojů kniha pracuje i s velkým množstvím dobových tiskovin. Reklamy, inzerce, propagační materiály výrobců i prodejců, výstřižky z tisku – to vše dotváří obraz doby a pomáhá čtenáři pochopit, jak byly motocykly prezentovány a vnímány. Tyto materiály nejsou jen pěkná ilustrace, ale plnohodnotná součást vyprávění, jak se motocyklový průmysl vyvíjel.

Specifickou kapitolou jsou pak motocykly, které se do knihy dostaly díky zahraničním archivům, který se Petru Doležalovi utěšeně rozrůstá. Část snímků pochází ze zrušené redakce britského motocyklového časopisu, který likvidoval svůj archiv.

Právě proto se v knize objevují i stroje, které striktně nepocházejí z území ČSR nebo ČSSR, ale mají přímou vazbu na tehdejší dobu a její technickou realitu.

Související

0 fotografiíProhlédnout si 0 fotografií

Jedinečné fotky Jaw, ČZ a dalších vzácných strojů. Nenajdete na nich babičku či dědu?

Mezi nimi i velmi málo známé motocykly, například čínská kopie Jawy značky Xing-Fu. U těchto strojů bylo shánění informací mimořádně obtížné. „Dohledávání dobových materiálů bylo složité a ani opakované dotazy směrem do Číny mi nepřinesly odpovědi,“ přiznává s tím, že se historickému bádání snaží věnovat poctivě.

Motocykly v Československu tak nejsou jen knihou o strojích, ale především o lidech a době, v níž motorky hrály významnou roli. O nadšení, radosti z jízdy i obyčejných každodenních chvílích.

O světě, který by bez těchto fotografií zůstal skrytý v rodinných archivech. Právě v tom spočívá výjimečnost celé publikace. V působivém vyprávění o tom, jak motocykly skutečně žily v Československu.