Oficiálně to měla být exteritoriální dálnice A88 z Vratislavi do Vídně, která by vedla přes československé území, později přes území protektorátu Čechy a Morava. Přesto jí prakticky nikdo neřekne jinak než "Hitlerova dálnice", protože právě někdejší nacistický vůdce si vymínil její stavbu. Ta začala před 85 lety, 11. dubna 1939, dnes po ní ale zbyly jen fragmenty.
Kromě českých nebo německých firem, které si na to Němci najali, stavěli dálnici i váleční zajatci. Na snímku je tábor nasazených pracovních sil u Jevíčka v roce 1939.
Další zajatci nuceně pracují na stavbě dálnice. Vše postupovalo velmi rychle, některé úseky měly být do provozu uvedené už v roce 1940.
Ačkoliv výstavba samotná začala až v dubnu 1939, už od začátku roku stavební firmy, které byly stavbou pověřeny, na některých úsecích stavěly potřebnou infrastrukturu a zázemí. Mimochodem sídlem RAG a centrem plánování celé stavby se v Česku stala Moravská Třebová.
Stavět se mělo podle tehdejší normy platné pro německé dálnice, což znamenalo mimo jiné konstrukční maximální povolenou rychlost až 160 km/h (prvním evropským použitím přechodnice u směrových oblouků dálnice mělo být umožněno dodržení rychlosti i ve složitých úsecích třeba v okolí Lanškrouna) nebo maximální dovolené stoupání 5 procent.