Motorový vůz Hydra

V roce 1997 se na brněnském strojírenském veletrhu představil první rekonstruovaný vůz, přeznačený na 854.030. Celá řada dostala novou přezdívku Katr podle výrobce nového motoru Caterpillar.

Dvojice motorových vozů řady 853 v unifikovaném nátěru vzor 1988 vyjíždí v roce 1990 z nádraží Praha-Libeň směrem k hradlu Sluncová a Hrabovce.

Souprava dvou motorových vozů 853 a dvou vložených vagonů Bnp byla na přelomu 80. a 90. let častým zjevem na tuzemských dálkových spojích. Zde rychlík Praha–Sokolov, vedený po takzvané Podkrušnohorské magistrále, kde byl v té době levostranný provoz.

V době zahájení rekonstrukce už nejstarším vyrobeným Hydrám táhla třicítka a z původních leštěnek se stávaly omšelé muly. To je i případ tohoto exempláře, který v roce 1997 ilustroval, jak se časem měnily nátěry motorových i přívěsných vozů.

V polovině nultých let ještě několik Hyder s původním motorem jezdilo. Jako tato 853.012 v roce 2005, kdy právě míjela středočeskou Jíkev. Takto vypadala typická souprava ve složení motorový plus přívěsný vůz.

Speciálním případem byl motorový vůz 853.021. Ten ještě před rekonstrukcí dostal retronátěr po vzoru někdejší Vindobony a přezdívku „Lenka“. Obojí mu po rekonstrukci na 854.021 zůstalo a spolu s vozem 854.027 „Nikolka“ vytvořil takzvanou Retro Vindobonu.

Hydry vládly v 80. a 90. letech na trati Praha–Tanvald, kde zvládaly mimo jiné nápory víkendových lyžařů. V ojedinělých případech byly k vidění až jedenáctivozové soupravy s celkem čtyřmi motorovými vozy!

Ještě v polovině devadesátých let bývaly Hydry k vidění na dálkových spojích, jako tady v roce 1996 na rychlíku Praha–Most. Jízdní dynamika takové soupravy nebývala v kopcovitém terénu příliš jiskrná.

Ačkoliv byly Hydry vybaveny mezivozovým přechodem podle UIC, přesto byly často řazeny motorem k přívěsným vozům, tedy bez možnosti přecházení za jízdy. A to zejména tehdy, když musely v koncových stanicích objíždět soupravu.

Důvody rekonstrukce na řadu 854 byly ekonomické. České dráhy musely odřeknout další objednávky řady 843 a zároveň potřebovaly rychlé motorové vozy. Původně byla dokonce zvažována rekonstrukce na elektrický pohon.

Od roku 2006 začaly vznikat pro řadu 854 designově sjednocené řídicí vozy řady 954 a 954.2. Ty vznikaly přestavbou ze zánovních, avšak již nepotřebných poštovních vozů. Díky nim už nemusí být souprava s jedním motorovým vozem v koncové stanici objížděna.

Řazení motorových souprav se neřídilo žádnými dogmaty, proto bývaly v provozu Katry k vidění s tím, co bylo zrovna k dispozici. Jako zde s trojicí lehkých přívěsných vozů řady 010 u Velkých Svatoňovic.

Řídicí vozy existovaly ve dvou verzích. Řada 954, později označená jako Bfbrdtn794, nabízela jen druhou třídu, novější 954.2 (na snímku), později ABfbrdtn795, i oddíl první třídy.

Hlavní doménou řady 854 byla obsluha severovýchodní části Čech a okolí Brna. Zde 854.010 ve Frýdlantu.

Hydry i Katry se díky nejvyšší rychlosti 120 km/h uplatnily i na hlavních tratích. Zde se u odbočky Babín míjejí dva rumburské rychlíky.

Další epizodou v životě Katrů byl postupný přechod na unifikovaný korporátní nátěr ČD, takzvaný Najbrt, od roku 2008. Právě v této podobě dnes Katry najíždějí své poslední kilometry v pravidelném provozu.

Velkou atrakcí přelomu nultých a desátých let 21. století byla retrosouprava, vzhledově připomínající původní Vindobonu z konce let šedesátých. Zhruba v této podobě denně pendlovala mezi Prahou a Vídní.

Právě takto vypadá zřejmě závěrečná provozní epizoda více než 50 let starých motorových vozů. Pendlují mezi Prahou a Kladnem jako příměstské osobní vlaky.