Norský časopis Motor zveřejnil případ muže, který si na Štědrý den roku 2022 nadělil pod stromeček ojetý Volkswagen e-Golf z roku 2015. V té době bylo autu sedm let a nemělo ani moc najeto - tachometr ukazoval teprve 87 tisíc kilometrů.
Prodejce k němu uvedl, že pravidelně absolvovalo všechny předepsané servisní prohlídky, kupující si jej ale na místě neprohlédl. Místo toho si e-Golf nechal dovézt domů přepravní společností a teprve pak zjistil, že je dost rezavý. Ale to nebylo všechno.
Technik na STK odhalil zanedbaný servis a rozsáhlou korozi podvozku včetně krytu trakční baterie. Po několika měsících se volkswagen navíc odmítl dobít. Ve značkovém servisu zjistili, že pod zrezivělý kryt baterie zatéká voda a v důsledku toho je poškozena jednotka řízení napájení.
Nová prohlídka v srpnu loňského roku zaznamenala také poškození článků vysokonapěťové baterie. Okresní soud v Nord-Tromsu vyčíslil náklady na opravu částkou 350 tisíc norských korun, což je v přepočtu 700 tisíc korun českých. Samotné auto přitom v bazaru vyšlo sotva na polovinu, v přepočtu 280 tisíc Kč. Kupující se rozhodl podat na autobazar žalobu, jejímž prostřednictvím se domáhal zrušení koupě.
Soudce okresního soudu v Nord-Tromsu sice připustil, že dokumentace nedodržení servisních intervalů, poškození rzí a pronikání vody do pouzdra baterie je dobře zdokumentovaná. A že tyto věci představují vady v zákoně o koupi zboží. To ale podle něj ještě neznamená, že kupující může od smlouvy odstoupit.
Autobazar dodal soudu dokumenty, podle kterých je cena práce za výměnu baterie v e-Golfu 20 tisíc norských korun (40 tisíc Kč). Okresní soud proto dospěl k závěru, že kupující by měl od prodejce obdržet slevu z ceny ve výši (v přepočtu) 60 tisíc Kč. Tato sleva podle rozsudku pokryje výměnu baterie a snížení hodnoty auta z důvodu nesprávných informací.
Kupujícímu pak soud přiznal také náklady, které měl s pořízením dokumentace. Poplatky za právní zastoupení a další výlohy si ale musí zaplatit už ze svého.
Proč soud nakonec žalující straně přiznal peníze na náklady spojené s výměnou baterie, ale samotnou baterii do odškodnění zahrnout odmítl? V rozsudku to zdůvodnil rizikem spojeným s nákupem staršího elektromobilu.
V době, kdy auto odmítlo dobíjet, byla totiž baterie starší osmi let, přičemž standardní záruka u většiny automobilek končí právě dosažením osmého roku. "Životnost baterie delší než 10 let nelze považovat za oprávněné očekávání kupujících v tomto automobilovém segmentu," konstatoval soudce závěrem svého rozhodnutí.
Časopis Motor, který celou kauzu zdokumentoval, ji označuje za "vhodnou četbu pro každého, kdo uvažuje o koupi staršího elektromobilu". Platí, že bez důkladnější prohlídky je koupě riziková u jakékoliv ojetiny, v případě elektromobilu umí být navíc extrémně drahá.
