První velký trh s elektromobily skutečně zavádí jejich vyšší zdanění. Ve Velké Británii bude od dubna 2028 každý majitel elektromobilu platit necelou korunu za ujetou míli. Může za to rychle rostoucí počet vozů do zásuvky a naopak klesající zastoupení aut se spalovacími motory. Stát tak výrazně tratí na spotřební dani.
Vlastnictví elektromobilu bylo dlouho spojeno s výraznými daňovými úlevami. S narůstajícím počtem aut do zásuvky nicméně státní rozpočty přicházejí ročně o desítky milionů a to si samozřejmě politici dobře uvědomují. Ve Velké Británii tak nyní mluví o férovějším daňovém systému, který si došlápne i na elektromobily.
Přesně jak se spekulovalo už v polovině listopadu, návrh státního rozpočtu z pera labouristické ministryně financí Rachel Reevesové z tohoto týdne obsahuje i zdanění každé ujeté míle každého elektromobilu. Od dubna 2028 budou elektromobilisté platit tři pence, asi 0,8 koruny, za jednu míli. Pro majitele plug-in hybridů je částka poloviční, protože stále tankují i palivo a státu tak odvádějí spotřební daň.
Právě spotřební daň je přitom významnou položkou (nejen) britského státního rozpočtu. Za finanční rok 2024-25 - od 1. dubna 2024 do 31. března 2025 - tím pokladna vybrala 24,4 miliardy liber. Jenže s výhledem na stále rostoucí počet elektromobilů - v roce 2030 by jedno z pěti aut mělo být elektrické - naopak klesá i suma peněz, kterou bude stát potenciálně schopný vybrat na spotřební dani.
Britská vláda tvrdí, že spalovací auta zaplatí zhruba šest pencí na kilometr, je to tak dvojnásobek toho, co bude vybírat od elektromobilistů. Takže zatímco průměrný majitel auta s benzinovým nebo naftovým motorem přispěje tímto způsobem ročně do státní kasy asi 480 liber (asi 13 260 korun), majitel elektrického auta by měl být v přepočtu asi na 6630 korunách. Jako průměrný nájezd se ročně bere osm tisíc mil, asi 12 875 kilometrů.
Částka za každou míli se bude pro elektroauta upravovat podle roční inflace, existuje tak předpoklad na její postupné zvyšování.
Na dodržování by měly dohlížet britské STK, kam musí každé auto starší tří let zamířit jednou ročně. Tam odečtou počet ujetých kilometrů a podle nich dojde k vyměření daně. U nových aut dojde ke kontrole na výročí jejich prvního a druhého roku registrace. Následně už musejí také jezdit na pravidelnou kontrolu. Nad přesným průběhem celého měření by teď stát měl vést debatu, zavedení je totiž ještě poměrně daleko.
BBC s odkazem na vládní agenturu dohlížející na zodpovědný rozpočet (OBR) uvádí, že za finanční rok 2028-29 by stát měl jen na zdanění elektromobilů a plug-in hybridů vybrat 1,1 miliardy liber a ve finančním roce 2030-31 už 1,9 miliardy liber. Závisí to samozřejmě i na počtu elektromobilů na britských silnicích, který sice teď raketově roste, nicméně jak je vidět i v celoevropském kontextu, zájem zákazníků postupně ochlazuje a automobilky jsou nucené přehodnocovat své elektrické plány.
Ve hře je dokonce celoevropské odložení zákazu prodeje spalovacích motorů, který měl původně platit od roku 2035. Britského trhu by se, vzhledem k tomu, že není součástí Evropské unie, zákaz samozřejmě netýkal, nicméně vláda ostrovního státu chce dokonce od roku 2030 povolit prodej pouze elektromobilů nebo hybridů. Čistě benzinová a naftová auta mají skončit.
Zmíněná agentura OBR předpokládá, že nová daň bude znamenat snížení zájmu o elektromobily a přehazuje tak částečně zodpovědnost na automobilky, které by "měly snížit ceny elektromobilů, případně snížit prodeje neelektrických aut".
Daň by mohla údajně snížit prodej elektroaut až o 440 tisíc kusů, nicméně vládní podpůrné programy by měly pokrýt 320 tisíc z tohoto úbytku. Reálně je tak řeč asi o 120 tisících elektromobilech. Připomeňme, že před pár měsíci britská vláda uvolnila balík 650 milionů liber na podporu nákupu elektromobilů. Na jedno auto, pokud splní požadavky mimo jiné na cenu, lze dostat až 3750 liber, tedy skoro 103 tisíc korun.
Podle šéfa britského Společenství výrobců a prodejců aut (SMMT) Mika Hawese je zpoplatnění každé míle "špatným opatřením ve špatný čas". Obává se snížení poptávky po elektroautech, do jejichž výroby automobilky investovaly velké částky. Proti dani se staví třeba i Ford.
BBC také cituje 46letého Stephena Waltona, který koupil elektroauto své ženě v červenci 2023, aby pomohl životnímu prostředí. Pro něj je zpoplatnění každé míle poslední kapkou, protože finančně prý vlastnictví elektroauta nedává - vzhledem k pořizovací ceně a ztrátě hodnoty - moc smysl. Další už by si proto nekoupil.
Čínské automobilky Omoda a Jaecoo jen krátce po zveřejnění státního rozpočtu přišly dokonce s vlastní akcí, která má pokrýt náklady na novou daň. Pokud si zákazník prostřednictvím leasingu na 48 měsíců pořídí Omodu E5 nebo Jaecoo E5, dostane slevu 600 liber (asi 16 570 korun). To má údajně pokrýt náklady spojené s novou daní na 20 tisíc mil, tedy přes 32 tisíc kilometrů.
Vlastnictví elektromobilu se zkrátka na britských ostrovech ještě prodraží. Od letošního dubna platí elektromobilisté 195 liber (necelých 5400 korun) jako silniční daň. Její výše má ale několik výjimek. Velká Británie pak není první zemí, kde elektromobily platí za každý ujetý kilometr, podobný systém zavedl už loni Island. Elektromobilisté tam platí asi korunu za kilometr, majitelé plug-in hybridů zhruba 0,33 koruny za kilometr.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Český kouč promluvil o konfliktech s hvězdou z Plzně. Stály ho místo
Na Slovensku si udělal výborné jméno, s Trnavou se ale neloučil v dobrém. Český fotbalový kouč Michal Ščasný promluvil o tom, proč ve Spartaku předčasně skončil. A přiznal, že jedním z hlavních důvodů byly konflikty s útočnou hvězdou, která v klubu hostuje z Plzně.
Putinův velký problém: „Černé vdovy“ mu loví vojáky. A nejde jim zdaleka jen o peníze
Rozhořčení vlastenečtí blogeři a bulvární tisk v Rusku varují vojáky před podvody takzvaných „černých vdov“. Tedy žen, které svádějí a lákají bojovníky do manželství, aby mohly pobírat pozůstalostní dávky, pokud jejich muži zahynou v boji na Ukrajině. Reportér Current Time Andrej Čerkasov zmapoval ruská média a zjistil, že jde i o velké riziko pro bezpečnost země.
Bestie s dětskou tváří. Skutečný příběh spartakiádního vraha Jiřího Straky
17. prosince 1985. Před 40 lety pražský městský soud uzavřel kauzu Jiřího Straky, jenž v Praze znásilnil a zavraždil tři ženy, další napadl a dopustil se i jiných trestných činů. Pro Straku, který zločiny spáchal v době příprav na Spartakiádu, se vžilo označení spartakiádní vrah. Tehdy šestnáctiletého mladíka soud poslal do vězení na deset let. Dohromady ve věznicích a v léčebnách strávil 19 let.
Unikátní operace v Motole. Srdce dostalo miminko, které bylo přes rok na přístrojích
Lékaři z Fakultní nemocnice (FN) Motol transplantovali srdce miminku, které bylo více než rok napojené na přístrojovou podporu. Do tamní nemocnice bylo přijaté v 88 dnech života. Některé zákroky, které byly pro jeho záchranu potřeba, lékaři u tak malého dítěte dosud v Motole nepoužili.
Nejchytřejší lidé historie dle IQ: Někteří na tom vydělali, jiné málem upálili
Mít takzvaně "shůry dáno" nemusí být vždycky jenom výhra. Pro lidi, kteří se pyšní vysokým IQ, to platí dvojnásob. Někteří dokázali svůj mimořádný intelekt řádně zpeněžit, jiné kvůli němu soudili nebo chtěli rovnou upálit. V galerii přinášíme životní osudy těch, kteří svým nadáním formovali vědecký pokrok lidstva napříč vědou, uměním nebo literaturou.