Když se Rolls-Royce vydá do Krkonoš, les na chvíli ztichne. Ne snad, že by jeho dvanáctiválec rušil, ale právě naopak. Ticho v okolí se jen prohloubí, jako by sama příroda uznala, že se tu objevil někdo, kdo je ve skutečnosti ztělesněním klidu.
Fialový Ghost Extended v odstínu Twilight Purple, který se na slunci třpytí jako ametyst a v šeru tmavne do barvy starého vína, se mezi celou tou podzimní horskou krásou se zlatavými buky a měděnými javory stal zjevením.
Cesta mimo dálnici
Byla by škoda omezovat se jen na centrum Prahy a blízké okolí, a tak jsme z hlavní metropole vyrazili po okreskách směrem na Jičín. Rolls-Royce totiž nemá rád spěch, dá se říci, že mu vyloženě nepřísluší. Bohatí lidé se nikam honit nepotřebují. Tam, kde ostatní bojují s tempem, on vládne elegancí a tichem.
Po cestě se krajina mění a s ní i reakce lidí. V hlavním městě občas Rolls potkáte, zvlášť v okolí Four Seasons nebo Fairmont Hotel Prague, ale čím víc se blížíte k Vrchlabí, tím víc zvednutých hlav se za ním otáčí.
Kolem silnice houbaři pokládají košíky, cyklisté zapomínají šlapat. Fialový kočár mezi kapradím působí jako fata morgana.
Setkání s duší
Tento konkrétní vůz, Ghost Extended Encounter (Setkání), nese jméno, které má hlubší význam a příběh. Na blatníku je nenápadně, ručně napsané datum 4. 5. 1904. Tedy den, kdy se poprvé setkali Charles Rolls a Henry Royce. A jejich iniciály, C.S.R. a F.H.R., zdobí i hlavové opěrky. Snad jako by spolu dodnes seděli v kabině. Jeden řídí, druhý přemýšlí. A ne náhodou je řidičem právě Charles…
Je to připomínka, že jejich duch v autech, kterým před 120 lety dali život, skutečně žije. A že i když se svět mění, Rolls-Royce zůstává místem, kde se technika potkává s emocemi a ticho se mění v luxus.
Do hor, kde asfalt končí
Cílem cesty byly Tetřeví boudy, ležící v tisíci metrech nad mořem, s výhledem na Žalý a značnou část panoramatu Krkonoš. Odsud je to už jen pár hodin vycházkovým tempem na Výrovku, Luční boudu a pak na vrchol Sněžky.
Posledních patnáct kilometrů z Dolního Dvora až k chatě je spíš zkouškou trpělivosti než řidičského umu. Silnice se vine lesem, tak úzká, že když se dva potkají, jeden musí couvat. A pokud tím druhým je 5,7 metru dlouhý Rolls-Royce, člověk se modlí, aby měl štěstí. A aby případně sebevědomě ukázal svou dominanci.
Ale Ghost Extended se ničeho neděsí. Pohon všech kol, řízení zadní nápravy a vzduchové odpružení řízené kamerami, které čtou silnici, z něj dělají vůz, který se nese krajinou s nečekanou jistotou. I když váží přes dvě a půl tuny, působí lehce. Řízení zadních kol zmenšuje poloměr otáčení na úroveň menšího sedanu. Řidič cítí sílu, ale necítí povinnost ji dokazovat.
Z tradičního dvanáctiválcového dvakrát přeplňovaného motoru o objemu 6,75 litru (563 koní a 850 Nm) se line spíš tichý dech než zvuk. U Rolls-Royce nemáte chuť divoce akcelerovat, takové chování by působilo navýsost plebejsky. A přesto, když využíváte jeho sílu o chlup víc než decentně, jeho pohyb působí tak nenuceně… prostě rozhodne být jen o pár set metrů dál.
Když se otevře krajina, je to zážitek. Síla je znát, ale nepotřebuje se velikášsky projevit. To je možná největší luxus: vědět, že můžete, ale nemusíte.
Řídit, nebo se nechat vést
Zážitek z řízení je opojný, ale skutečný vrchol přichází, když se otevřou zadní dveře s panty na opačné straně, čímž tak vyniká, a poskytne naprosto velkorysý nástup do vozu. Ten pohyb má v sobě obřadnost.
Člověk vkročí dovnitř a nohy se zaboří do koberce z ovčí vlny tak husté, že by v něm klidně mohl přezimovat zdejší krkonošský jezevec. Sedadla obejmou tělo jako klubové křeslo. Díky prodlouženému rozvoru - o 17 centimetrů delšímu než u standardního Ghostu -, se kolena v modelu Extended nemají čeho dotknout, i kdybyste seděli jako Turek.
Před vámi se rozprostírá pohled na strop, který hraje vlastní představení. Shooting Star Headliner, hvězdné nebe, které občas skutečně vyšle padající hvězdu. Na palubní desce se rozsvítí galerie, kterou značka nazývá Illuminated Fascia - tisíc drobných světel jako noční obloha v miniatuře. A vpředu, za sklem, se vznáší Spirit of Ecstasy, tedy ta jedinečná soška Emily, která vede cestu.
Je to okamžik, kdy každý pochopí, že Rolls-Royce není jen dopravní prostředek. Je to stav mysli. Všechno kolem - dřevo, ladné linky interiéru, fascinující čalounění s hedvábím v šeříkovém odstínu lila, který dokonale ladí s exteriérem vozu, tichý šum ventilace, špičkové audio s čistotou koncertního sálu tvoří prostor, kde se čas zpomalí.
Elektronicky řízené odpružení navíc reaguje na nerovnosti dřív, než na ně kola vůbec najedou. Když se na lesní cestě objeví vyjetá kolej, auto ji doslova přejde. Žádné houpnutí, žádný náraz. Prostě klid.
Rolls-Royce Ghost Extended Encounter není jen limuzína. Je to pojízdný budoár, soukromý vesmír na kolech, místo, kde se člověk ztrácí v detailech. V době, kdy všechno zrychluje, Rolls jde přesně proti. Jako by se svět zpomaloval.
Jen ti, kteří auto vlastní, mohou upřímně říct, jestli tento pocit přetrvá, nebo jde o krátkodobý intenzivní zážitek z víkendového výletu v horách, který zevšední a vyprchá jako pomíjivé milostné vzplanutí.
Ale na cestě zpět, když se slunce schovávalo za vrcholky a Emily na přídi mířila serpentinami dolů, jako by věděla, že stejně jako tento Encounter - tedy setkání dvou duchů CSR a FHR s horami, s tichem a se sebou samým -, nepatří ani do minulosti, ani do přítomnosti. Jsou momenty, kdy se opravdu čas zastaví.
