Monika Junicke, ekonomka Raiffeisenbank

Foto: Archiv Moniky Junicke

Jak by vláda měla naložit s rekordním přebytkem? Má peníze použít spíše na úhradu státního dluhu, nebo je investovat do budoucího rozvoje země?

Podle zákonů musí být využití přebytku státního rozpočtu rozhodnuto Poslaneckou sněmovnou. Z důvodů, že jsme v době, kdy k refinancování státního dluhu můžeme využít velmi nízkou až zápornou úrokovou sazbu, a platit tak v budoucnu méně, než si půjčujeme dnes, by bylo přínosnější přebytek státního rozpočtu investovat do rozvoje infrastruktury, školství či výzkumu a vývoje, které by podpořily dlouhodobější ekonomický růst. Investiční výdaje byly položkou státních výdajů, která v roce 2016 zaznamenala nejvýraznější pokles.

Jde o trend, který bude pokračovat i v příštích letech? Může teď český rozpočet končit v přebytku pravidelně?

Letos vidíme veřejné finance v mírném deficitu ve výši deset miliard korun, což zhruba odpovídá 0,2 procenta HDP. Obzvláště klíčové bude období parlamentních voleb, které přinesou fiskální expanzi, zejména pak zvýšení mandatorních výdajů. Očekáváme také, že v roce 2017 vzroste investiční činnost vlády. Avšak vzhledem k tomu, že tempo růstu české ekonomiky v roce 2017 vzroste na 2,7 procenta, zdá se rozpočet na rok 2017 s deficitem ve výši 60 miliard korun zbytečně vysoký.

Snižuje se díky přebytkovému rozpočtu celkový státní dluh Česka? A potřebujeme to teď vůbec?

Pokud bude ekonomika růst rychlejším tempem než zadlužení, jak se v příštích letech očekává, bude se poměr dluhu k HDP snižovat. Zatímco v roce 2015 byl poměr státního dluhu k HDP přes 40 procent, letos by měl klesnout na 38 procent a v roce 2018 očekáváme, že státní dluh klesne o další procentní bod.