ekofarma

Dělat to pro dotace? Nesmysl, sílu nám dodávají spokojení lidé, říká ekofarmářka roku

Bezděkovský mlýn rodiny Řezníčkovy v Rohozné na Jihlavsku se věnuje chovu masného skotu a letos získal dvě ocenění. Cenu Svazu ekologických zemědělců (PRO-BIO) za Nejlepšího sedláka roku a Bartákův hrnec pro nejlepší ekofarmu si manželé Řezníčkovi převzali v sobotu, kdy statek zároveň otevřeli veřejnosti. "Když jsme vstoupili do ekologie, reakce některých byly, že tam jdeme kvůli dotacím. Nedokázali jsme jim vysvětlit, že je to z přesvědčení," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Věra Řezníčková.

Mapa ekofarmaření v Česku. Podívejte se na výběr z projektů, kde umí hospodařit jinak

Škála biofarem v Česku je pestrá. Zatímco některé se zabývají třeba ovocnářstvím, zavařováním, agroturistikou, či výrobou masa nebo mléčných výrobků bez chemie a "éček", jiné obhospodařují široké lány pastvin, na kterých žijí exotické druhy skotu takřka bez kontaktu s člověkem. Na příklady zajímavých projektů v rámci českého ekoagrosektoru se můžete podívat v interaktivní mapě Aktuálně.cz.

Statistická záhada: Česko je evropskou velmocí ekofarem, předčí i západní země

V roce 1990 byly na území Česka pouze tři ekologicky hospodařící farmy. Dnes jich je na čtyři a půl tisíce. Nárůst jejich počtu byl patrný zejména po vstupu do EU, kdy čeští farmáři mohli v rámci Společné zemědělské politiky (CAP) začít využívat dotace z Bruselu. V podílu ekologicky hospodařících subjektů zaujímá Česko v EU druhé místo hned po Rakousku. Co se týče podílu ekologicky obhospodařované zemědělské půdy, patří ČR pátá pozice. Ve statistikách tak země poráží i průkopníky ekozemědělství ze západní Evropy. Poněkud překvapivý fakt má jednoduchou příčinu: hlavními oblastmi ekozemědělství jsou tradičně méně příznivé horské a podhorské oblasti a většinu z nich tvoří nenáročné pastviny.

Takhle budou jednou bydlet i Češi: Solární panely místo střechy a na WC dešťová voda

Hlavním trendem v bydlení je v posledních letech hlavně energetická soběstačnost. V kurzu jsou projekty a domy, které dokážou energii nejenom šetřit, ale ideálně i vyrábět a úsporně nakládat s vodou. Průměrný Pražan například denně spotřebuje přibližně 105 litrů pitné vody, přičemž čtvrtinu z toho prosplachuje na toaletě. Architekti i developeři se proto čím dál častěji zaměřují na maximální využívání dešťové či užitkové vody. Podívejte se na výběr těch nejzajímavějších ekologických vizí, staveb, atypických objektů, kanceláří i celých zelených měst v Česku a zahraničí. Jejich přehled jsme sestavili v rámci světového dny vody, který připadá na pátek 22. března.