Tutanchamon nesl následky příbuzenského křížení, Casimir Pulaski byl pravděpodobně intersexuální a Napoleon měl mikropenis. Nebo to alespoň tvrdí dějiny plné šeptandy, propagandy a polopravd. Genitálie mocných se stávaly tématem dvorských klepů, politické propagandy, lékařských spekulací i posměchu.
Na první "přičichnutí" to zní odpudivě: nasajte vůni starověké mrtvoly. Ale výzkumníci, kteří se ve jménu vědy oddali zvědavosti, zjistili, že dobře zachovalé egyptské mumie ve skutečnosti voní docela dobře. Napsala o tom agentura AP.
Vzácné historické artefakty, tajemné jeskyně s dávnými malbami, lebky a nebezpečné egyptské hrobky. Něco takového by člověk čekal třeba od scénáře dobrodružných filmů o Indiana Jonesovi. Fotograf Martin Frouz, který se jako špičkový odborník zabývá fotografováním památek, se ovšem s takovými věcmi setkává poměrně běžně. Držel v rukách korunovační klenoty, Věstonickou venuši i lebky českých světců.
Čeští odborníci učinili další významný objev v egyptské archeologické lokalitě v Abúsíru. Nalezli dosud neprozkoumanou hrobku královského písaře Džehutiemhata, která je bohatá na výzdobu v podobě mnoha hieroglyfických textů a vyobrazení. Sestávají především z rituálních a náboženských textů, které měly duši zemřelého zajistit věčný život na onom světě.
Čeští egyptologové po několikaletém pátrání znovu objevili v Sakkáře hrobku egyptského vysokého úředníka Ptahšepsese, kterou před zhruba 160 lety nalezl francouzský archeolog Auguste Mariette, ale následně zmizela pod pískem. Archeologická expedice ztracenou hrobku i prozkoumala včetně pohřební komory, kde našla kompletní mumii hodnostáře ležícího na zádech.
Tajemství života faraona Tutanchamona zůstala skryta po více než tři tisíce let. Objev jeho hrobky v listopadu 1922 rychle překročil hranice archeologie a zásadně změnil vnímání světa starověkých Egypťanů. Tutanchamonova zlatá maska se stala jednou z ikon moderního světa. Nahlédněte do hrobky pomocí panoramatické prohlídky či kolorovaných fotek z doby jejího objevu.
Dokonce i po sto letech přináší Tutanchamonova hrobka nové informace o životě a době známého faraona. Čeští egyptologové díky ní například objevili "recept" na mumii. Teď hrozí, že kvůli snížení příspěvků od státu ztratí povolení k výzkumu. "Mělo by to devastující vliv na naši práci," říká Renata Landgráfová, která bude od ledna novou ředitelkou Českého egyptologického ústavu.
Čeští egyptologové odkryli v egyptském Abúsíru pohřební komoru hrobky označované jako AW6. Ačkoli k ní přiléhal mumifikační depozit nevídaných rozměrů, samotné místo posledního odpočinku majitele hrobky Vahibre-meri-Neita překvapilo archeology svou strohostí a nedokončeností, ale i netradiční dispozicí. Nový objev popisuje v rozhovoru pro Aktuálně ředitel Českého egyptologického ústavu Jiří Janák.
Čeští egyptologové odkryli pohřební komoru staroegyptského hodnostáře jménem Vahibre-meri-Neit. Právě k jeho hrobce patřil také objev největšího dochovaného pohřebního depozitu, který byl dosud v Egyptě odhalen. Nyní se egyptologům podařilo odkrýt místo posledního odpočinku jeho majitele a dozvědět se o něm více, navzdory tomu, že pohřební komora neunikla řádění starověkých vykradačů hrobů.
Českým egyptologům se povedlo odkrýt v Egyptě dosud největší nalezený mumifikační depozit. Jedná se o místo, kde se rituálně uchovávaly předměty po balzamování, jako jsou zbytky použitých materiálů, nádob či textilií. O nejnovějším objevu, ale i náboženském smýšlení starověkých Egypťanů hovoří v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel Českého egyptologického ústavu a religionista Jiří Janák.
V poušti na dohled od proslulé Džoserovy pyramidy v Sakkáře můžete zaslechnout už šedesát let češtinu. Jen hodinu jízdy taxíkem z centra Káhiry se nachází staroegyptské pohřebiště pojmenované po nedaleké vesnici Abúsír. Na zdejší pyramidová pole přijela první československá expedice v roce 1960 a výzkumy zde pokračují dodnes. Pojďte se podívat, jak je letos zachytil fotograf Michal Novotný.
Profesor Miroslav Bárta se dlouhodobě věnuje vzestupu a pádu civilizací v době krizí. Jejich kolapsu a obnově. Takovou krizí je i celosvětová pandemie covidu-19. "Z tvrdých kolapsů vzešel zpravidla lepší společenský systém. Odpadla při nich zničující byrokracie, věci, které nepotřebujeme k lepšímu životu. To je ta lepší strana těžkých časů, v nichž žijeme," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz.
Zachovalá zhruba 4600 let stará sluneční bárka egyptského faraona Chufua neboli Cheopse byla převezena do nového Velkého egyptského muzea, které se má brzy otevřít nedaleko pyramid v Gíze.
Fotografie se teprve rodila, když skotský malíř David Roberts vyrazil na velkou cestu do Egypta, Svaté země a na Blízký východ. Přivezl z ní mnoho fotorealistických skic, které zachycují podobu těchto zemí před 180 lety. Egyptské pyramidy a chrámy se mu podařilo zdokumentovat ještě předtím, než v nich začal rozsáhlý archeologický výzkum a než se staly cílem masové turistiky.
Hodnota exponátů je nevyčíslitelná, jejich převoz byla polovojenská akce. Uskutečnění výstavy je naplnění touhy několika generací. Výstava sluneční králové v Národním muzeu je jedna z největších výstav věnovaných stavitelům pyramid, říká egyptolog Miroslav Bárta, máme tu sochu pravděpodobně prvního lobbisty na světě, dodává.
Poprvé a možná i naposledy opustily starodávné artefakty rodný Egypt a doputovaly na pražskou výstavu Sluneční králové, která nemá ani ve světovém měřítku obdoby. Národní muzeum ukazuje na 300 předmětů - hlavně z období páté dynastie - z oblasti Abúsíru. Výstava začala v pondělí, končí v únoru. Podívejte se na 15 nejzajímavějších exponátů v přehledu Aktuálně.cz.
Národní muzeum v Praze otevírá mezinárodní výstavu ke 100. výročí české egyptologie. Zaměřuje se na běžný život obyvatel starého Egypta a tradiční vzácné artefakty kombinuje s velkoformátovým multimediálním promítáním. Výsledek víc než dvou let příprav českých a italských odborníků lze zhlédnout a poslouchat do konce ledna příštího roku v hlavní budově Národního muzea.
Česká egyptologie slaví letos 100 let existence. Vysokou úroveň výzkumu v tomto oboru podle ředitele ústavu Miroslava Bárty zajistila kontinuální práce několika generací vědců, silná týmová a mezioborová mezinárodní spolupráce, provázání výzkumu s výukou a vychováváním dalších generací, dřina a notná dávka štěstí a intuice. Podívejte se na fotografie z bádání českých odborníků na Egypt v průběhu několika desetiletí.
Česká egyptologie slaví v letošním roce významné výročí. Je tomu právě sto let, co se zásluhou Františka Lexy začala vyučovat na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, a dala tak později vzniknout nejen mnoha významným vědeckým pracím, ale především archeologickým objevům přímo v Egyptě. Čeští egyptologové se dnes řadí mezi světovou špičku. Podívejte se, jaké nejvýznamnější objevy si během sta let připsali na své konto.
Egyptologové z Česka objevili v jižní Sakkáře hrobku hodnostáře Chuyho, který žil na konci 5. dynastie na sklonku Staré říše. Objev hrobky vyzdvihuje význam vlády krále Džedkarea a období pozdní 5. dynastie. Dále expedice nalezla doklady o dosud neznámé královně z konce 5. dynastie. Královnino jméno Setibhor a její tituly jsou vytesány na sloupu z červené žuly, který se nachází v nově odkrytém vstupu do jejího pyramidového komplexu
Akční a strategickou deskovou hru Farao - Tajemství prastaré hrobky vyvíjel Jiří Slavík doma "na koleni" postupně od roku 1997. Ve finále spojil síly i s těmi nejpovolanějšími, českými egyptology v čele s profesorem Miroslavem Bártou.
Archeologové v jihoegyptském městě Asuán objevili část sochy Ramesse II., který vládl v letech 1279 až 1213 před naším letopočtem a byl jedním z nejvýznamnějších faraonů starověkého Egypta. Informovala o tom dnes agentura AP. Archeologové objevili hlavu a hruď sochy v chrámu Kóm Ombo, když pracovali na jeho ochraně před podzemní vodou, uvedlo egyptské ministerstvo památek. Egypt doufá, že nové archeologické nálezy pomohou do země přilákat návštěvníky. Nejmocnější vládce starověkého Egypta Ramesse II., který je někdy také označován jako Ramesse Veliký, byl třetím panovníkem 19. dynastie. Vedl několik vojenských expedic a výrazně rozšířil území Egypta.
Více než čtyři tisíce let starou hrobku objevili egyptští archeologové nedaleko slavných pyramid v Gíze. Patřila velmi vážené kněžce bohyni Hathor.
Český egyptologický ústav už několik let spolupracuje s japonským týmem z univerzity v Nagoji. Cílem celé expedice v oblasti Abúsír je pomocí skenerů zmapovat i jinak nedostupné pyramidy a zjistit, jak se stavěly. Během několikaleté česko-japonské spolupráce se podařilo učinit významné objevy, mezi nimiž byla například dřevěná loď či hrobky vysoce postavených hodnostářů. Vedoucím expedice je ředitel ústavu Miroslav Bárta, jeho japonským kolegou je Jukinori Kawae.
Zatím jde jen o "trénink na rozjezd". Berme to jako nastartování procesu regenerace či transformace, z nichž v minulosti vždy vyrostlo něco zajímavého, říká o uprchlické vlně egyptolog Miroslav Bárta.
