Před 80 lety – 5. května ve 12:33 – se z rozhlasových přijímačů ozvala výzva české policii, četnictvu, vládnímu vojsku i všem Čechům. “Přijďte nám ihned na pomoc, voláme všechny Čechy,” zněl apel. Co se potom dělo nejen přímo v rozhlase, ale v celé Praze, potažmo v Čechách, přibližuje ředitel památníku v Lidicích, vojenský historik Eduard Stehlík.
Mnoho lidí si to tehdy neuvědomilo, ale veškeré dění kolem pomníku sovětského maršála Ivana Koněva byla velice dobrá hybridní operace Ruské federace proti Česku, míní vojenský historik Eduard Stehlík. Rusové tím podle něj jen chtěli zastavit obnovu českých válečných hrobů na svém území. "O nic jiného jim nešlo," podotýká.
"Lidé jsou najednou ochotni více mluvit o tom, že rok 1945 nebyl úplně bez poskvrny a děly se věci, které s osvobozením neměly vůbec nic společného. Některé informace se do veřejného prostoru tolik nedostávaly. Změnila to až agrese na Ukrajině," říká vojenský historik Eduard Stehlík. Jaké události z dob osvobození Československa Rudou armádou přehlížíme?
Co se stane, když rušnou dálnici z Prahy do Brna opanuje skupina rohatých kozlů? Nebo když naštvaný bagrista začne zasypávat jámu, kterou právě vykopal? A co teprve, když bagrem najíždí do svého zaměstnavatele? Na místo přijede policie a zpráva se dostane do médií. Právě takové zprávy z uplynulého roku vybralo Aktuálně.cz pro silvestrovské čtení.
Odbor pro válečné veterány na ministerstvu obrany má nového ředitele. Od listopadu ho řídí vojenský historik, někdejší příslušník aktivních záloh a bývalý sportovní manažer Robert Speychal. V minulosti také přispěl sponzorským darem ODS. Resort ministryně Jany Černochové místo obsadil řádným ředitelem po více než roce a půl, kdy odbor provizorně vedl vedoucí jednoho z oddělení.
Vojáci českých speciálních sil i samotná jednotka jsou pro veřejnost uzavřeným světem. Popis bojových operací se ven nedostává. Podplukovník Petr Matouš udělal výjimku, Aktuálně.cz dal u příležitosti vydání své knihy možnost nahlédnout do světa mužů z "šedé zóny" i jejich střetů s teroristy v Afghánistánu. Ostatně i USA zveřejnily detaily ze zákulisí likvidace šéfa al-Káidy Ajmána Zavahrího.
V Ústavu pro studium totalitních režimů bojují historici. Po nedávném zvolení Ladislava Kudrny ředitelem zveřejnila instituce na svém webu rok staré nařčení z plagiátorství. Nového šéfa z něj viní poradní vědecká rada dosavadního ředitele Zdeňka Hazdry. Na anonymní podnět řešila Kudrnovu habilitační práci z roku 2010. Oponenti textu to označili za "praktiky StB". Rada ústavu plagiátorství odmítá.
Alžbětu Doležalovou, která přežila vyvraždění Lidic, nelze vinit z udání její židovské podnájemnice Štěpánky Mikešové. Shodli se na tom experti renomovaných historických ústavů, univerzit či muzejních a památkových institucí. Opačného názoru je pouze brněnská Univerzita obrany. Závěry předních tuzemských i zahraničních historiků zveřejňuje nyní na svém webu Památník Lidice.
Středa 10. června 1942. Den, který otřásl válkou pustošeným světem. Nacisté srovnali se zemí Lidice, středočeskou obec s 503 obyvateli. Přes sto domů včetně kostela zmizelo. Zmizeli i lidé. Muže zastřelili, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů nebo poslali na poněmčení. Lidickou tragédii nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo pouze 143 žen a 17 dětí.
V pondělí v noci zemřela Marie Šupíková, jako dítě přežila vyhlazení Lidic. Bylo jí 88 let. Podle ředitele Památníku Lidice Eduarda Stehlíka patřila k nejaktivnějším pamětníkům.
Pod palbou od bratra Filipa žiju několik let, už jsem si na to zvykl, ale tři dny před volbami to není nic příjemného, média by se měla věnovat programu, říká senátor David Smoljak. V druhém kole senátních voleb na Praze 9 se utká s vojenským historikem Eduardem Stehlíkem. Vystrčilova podpora Valenty se mi nelíbí, v politice by měli být lidi s čistým štítem, říká Stehlík.
Experti na historii mají nezávisle posoudit případ údajného udání v Lidicích několik dní před vyhlazením obce v roce 1942. Iniciátorem práce odborníků je ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Podle něj postupně ryze odborná argumentace přerostla v mediální a politickou kauzu.
V Lidicích si ve středu přeživší i ústavní činitelé včetně prezidenta Miloše Zemana připomněli 78 let od vyhlazení obce. Akce byla kvůli pandemii koronaviru poprvé od roku 1945 neveřejná. Na místě se sešly desítky lidí, odpoledne může přijít uctít památku obětí i veřejnost.
Bývalá ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová z instituce s konečnou platností odchází. Jak potvrdil deníku Aktuálně.cz ředitel památníku Eduard Stehlík, Lehmannová odmítla nabídku pokračovat na jiné pozici. Někdejší ředitelka proto dostala výpověď. Na vedoucí post rezignovala v lednu po tlaku ministra kultury Lubomíra Zaorálka, podle něhož jí chyběla potřebná empatie.
Odbor pro válečné veterány na ministerstvu obrany od dubna povede plukovník Karel Vávra, který vyhrál výběrové řízení. Místo ředitele odboru je volné po odchodu historika Eduarda Stehlíka, kterému na konci roku skončil závazek vojáka.
Je to fatální selhání, historik nemůže vzít kus papíru s razítkem a říkat, že je to pravda, říká nový šéf Památníku Lidice Eduard Stehlík. Historik musí dát do souvislostí, za jakých okolností dokument vznikl a kdo ho napsal. Dokument, na kterém Vojtěch Kyncl postavil obvinění Alžběty Doležalové z údajného udání Štěpánky Mikešové, vznikl půl roku po konci války. Stehlík ho považuje za účelový.
Novým ředitelem Památníku Lidice bude vojenský historik Eduard Stehlík. Oznámil to ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Stehlík vzešel z výběrového řízení vyhlášeného ministrem kultury poté, co bývalá ředitelka památníku Martina Lehmannová v lednu rezignovala. Byla ve sporu s některými lidickými pamětníky. Později podala výpověď i část vedoucích a odborných pracovníků.
Historik Eduard Stehlík se přihlásí do výběrového řízení na post ředitele Památníku Lidice, Aktuálně.cz to potvrdil sám někdejší vedoucí odboru pro válečné veterány na ministerstvu obrany. Vedle něj se bude o místo ucházet i právník a historik Jiří Nenutil. Na post vyhlásilo konkurz ministerstvo kultury poté, co stávající ředitelka Martina Lehmannová rezignovala.
Ministerstvo obrany se začalo rozhlížet po novém řediteli odboru pro válečné veterány. Jeho posledním šéfem byl uznávaný vojenský historik Eduard Stehlík, který z funkce odešel za rozjitřených okolností na sklonku loňského roku. Odbor řídil skoro šest let. Deník Aktuálně.cz nyní zjistil, že Stehlíkův nástupce bude muset být sám válečným veteránem. Dosud tento požadavek resort neměl.
Ředitel odboru ministerstva obrany pro válečné veterány Eduard Stehlík odmítl nabídku šéfa resortu Lubomíra Metnara (za ANO) na prodloužení kontraktu, informuje web Euro.cz. Stehlíkův nástupce vzejde z výběrového řízení. Plukovník Stehlík měl původně ve vedení odboru skončit kvůli změnám v organizační struktuře ministerstva. Podle plánu jej měl od ledna nahradit civilista, to ale vyvolalo kritiku.
Několik lidí se léta intenzivně snaží dostat mě z armády. Nechodím a nekňučím, snažím se s tím vyrovnávat sám, říká ředitel odboru pro válečné veterány Eduard Stehlík, který měl podle rozhodnutí ministra obrany odejít do civilu. Někteří lidé jsou naštvaní kvůli tomu, co říkám, míní. Rozhovor vznikl krátce před tím, než ministr oznámil, že změnil názor a nabídne Stehlíkovi prodloužení závazku.
Ředitel odboru pro válečné veterány na ministerstvu obrany Eduard Stehlík skončí na konci roku ve své funkci. Pozici šéfa odboru bude podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška nově zastávat civilista. Stehlíkovi k 31. prosinci v armádě končí závazek a armáda mu nabídne prodloužení, pokud pro něj nalezne adekvátní vojenskou pozici, uvedl mluvčí.
Členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů se znovu stal historik Eduard Stehlík a nově někdejší ministr vnitra a bývalý senátor ČSSD František Bublan. Oba byli kandidáty sněmovny. Senát ve středu jejich nominaci v tajných volbách hladce potvrdil.
Kriminalisté pokročili v prověřování okolností rekonstrukce sídla Ústavu pro studium totalitních režimů na pražském Žižkově. Podle zjištění serveru Aktuálně.cz si pozvali vedení ústavu, aby jim vysvětlilo podrobnosti zakázky. Policie současně upravila kvalifikaci možných trestných činů. Podstatou případu je podezření, že při opravě budovy dochází k nehospodárnému využití evropských peněz.
Prohráli bychom, ale byli bychom sebevědomější, čestně prohrát je lepší než vzdát se bez boje, říká vojenský historik Eduard Stehlík. Před 80 lety byla podepsána Mnichovská dohoda o postoupení pohraničních území Československa hitlerovskému Německu. Je nesmyslné nás vinit z poraženectví, lidé byli připravení republiku bránit, pro komunisty bylo později pohodlné říkat, že jsme ti slabí, kteří nikdy nebojovali, ale nemáme se za co stydět, vojáci i občané za války bojovali a umírali, upozorňuje Stehlík.
