Policie v Belgii zadržela tři muže, které podezřívá z přípravy útoku na politiky. Informovala o tom místní prokuratura s tím, že plány na útok byly inspirované činy džihádistů. Vyšetřovatelé neupřesnili, kteří političtí představitelé mohli být cílem útoku.
Rabín Daniel Walker a členové ochranky zachránili během čtvrtečního útoku v manchesterské synagoze Heaton Park desítky věřících. Útočník Džihád Al-Šámí vjel autem do davu, pobodal několik lidí, dva zabil a čtyři vážně zranil, než byl policií před budovou zastřelen.
Počty nezletilých v Evropě, kteří rozšiřují řady teroristů a extremistů, rostou. Na mladé lidi, dokonce i děti, přitom cílí především džihádisté a neonacisté, varuje nedávno vydaná zpráva Europolu. Extremisté z obou hnutí přitom mají velmi podobný profil. A vyskytují se po celém kontinentu, i v Česku.
Uprostřed nekonečné saharské krajiny se odehrává netradiční forma boje proti radikalismu. Vojáci Mauritánské národní gardy, známí jako Meharisté, brázdí písečné pláně na velbloudech. V turbanech a tradičních oděvech hlídkují v nehostinných oblastech, kam se moderní technika jen těžko dostane.
Izraelská armáda zadržela v noci na sobotu na okupovaném Západním břehu Jordánu 19 bojovníků militantní skupiny Islámský džihád. Raketové útoky z Pásma Gazy zasáhly v pátek jižní a střední oblasti Izraele, vláda odsouhlasila mobilizaci až 25 tisíc armádních rezervistů.
Když se blíží písečný červ, je slyšet sykot a šustivé tření. Pak začne vířit písek. Ke kombajnu v dunách se jako ryba plavající pod hladinou blíží stovky metrů velká písečná vlna, křivka z postříbřené šedi. Zvedá se výš a výš, až se promění v obří čenichající tlamu, okrouhlou díru, jejíž lesklé příčle kombajn pohltí.
Na Západě panuje nervozita, že Tálibán po ovládnutí Afghánistánu opět může poskytnout útočiště al-Káidě a jiným teroristům. Britský ministr obrany Ben Wallace už upozornil, že pokud by se tak stalo, jejich armáda se do země vrátí. Islamisty před rozšiřováním svého vlivu za hranice Afghánistánu varoval i ruský prezident Vladimir Putin.
V lednu uplyne šest let od útoku islamistů na novináře francouzského časopisu Charlie Hebdo. Dvojici teroristů policisté nakonec zneškodnili, jejich komplici se však před soud dostali až letos. Verdikt si vyslechnou zřejmě už příští týden. Caroline Fourestová, která v Charlie Hebdo pracovala, v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak Francie bojuje s islamisty a v čem pro ni spočívá svoboda slova.
Francii nedávno šokoval čin osmnáctiletého muže původem z Čečenska, který na předměstí Paříže sťal učitele. Za to, že kantor studentům ve škole ukázal karikatury proroka Mohameda. Politici počínaje prezidentem Emmanuelem Macronem brutální vraždu odsuzují a znovu mluví o válce proti islámskému extremismu, islamismu či džihádismu.
Francouzští vojáci zabili vůdce džihádistické organizace v Mali Aliho Majšúa. S odvoláním na prohlášení francouzského ministerstva obrany o tom informovala agentura AFP s tím, že Majšú byl zabit na území Mali již v noci z 8. na 9. října.
Kurdové na severu Sýrie střeží vězení, ve kterých zadržují někdejší bojovníky Islámského státu. A stejně tak tábory s jejich rodinnými příslušníky. Jak ale turecká armáda postupuje touto oblastí, kurdské hlídky opouštějí svá stanoviště, potvrdila agentuře AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). V těchto vězeních i táborech jsou přitom desítky Francouzů, kteří se přidali k radikálům.
Děti dánských džihádistů, které se narodily na Blízkém východě, nebudou mít dánské občanství. Oznámila to ve čtvrtek dánská vláda po jednání s protiimigrační Dánskou lidovou stranou (DPP), na jejíž toleranci menšinový kabinet Larse Lökkeho Rasmussena spoléhá.
Boj proti zbývajícím členům tzv. Islámského státu se v Sýrii blíží ke konci. O osudu tisíců zahraničních zajatců - včetně Evropanů - však stále není rozhodnuto. Řada západních zemí i nadále odmítá své zradikalizované občany přijmout zpět. Kurdové, kteří zajatce v syrských zařízeních nyní hlídají, proto přišli s alternativním řešením. Zadržení islamisté by mohli v budoucnu čelit soudu v podobě mezinárodního tribunálu, jaký zažil po druhé světové válce Norimberk.
Nejlepším způsobem, jak zachránit radikalizované mladé Evropany, kteří se rozhodli opustit kontinent a přidat k islamistům válčícím na Blízkém východě, jsou tolerance a snaha o pochopení, aniž bychom takové lidi soudili.
Ještě předtím, než vzniklo radikální hnutí Tálibán, které se v létě 2021 opět dostalo v Afghánistánu k moci, v zemi zuřila jiná krvavá válka. Sověti se od roku 1979 násilím snažili udržet u moci tamní špatně přijímanou komunistickou vládu. Povstalci, takzvaní mudžahedíni, ale byli nezdolní. Válka trvala skoro 10 let, odsun sovětských vojsk začal 15. května 1988, tedy před 35 lety.
Více než čtyři roky čekali nyní jedenáctiletý Mahmúd a jeho sedmiletý bratr Ayyub na shledání s matkou. Oba chlapce v roce 2014 unesl jejich otec Abebe Oboi Ferreira z domova v karibském Trinidadu a zavlekl je do Sýrie, aby se společně přidali k bojovníkům teroristické organizace Islámský stát (IS). Bratři od té doby žili v samozvaném chalífátu vyhlášeném islamisty na území Sýrie a Iráku.
Muž obviněný z útoku v židovském muzeu v Bruselu v úterý vinu odmítl. Před bruselským soudem pouze připustil, že vlastnil podobné zbraně, jimiž byli při atentátu z 24. května 2014 zastřeleni čtyři lidé. Dále vypovídat pak 33letý Francouz alžírského původu Mehdi Nemmouche odmítl.
Terorista a jeho prokázané činy (přiznal se k nim) se stávají vážnou výzvou pro policii, aby nepodceňovala výhrůžky bující na internetu a šla po nich.
Chápal džihád jako úsilí o to, aby byl svět lepším místem k životu. Tak vzpomíná sociolog Karel Černý z Univerzity Karlovy v Praze na imáma Samera Shehadeha, který je po nedávném zadržení v cizině ve vazbě a čelí obvinění z podpory terorismu. Černý má jako jeden z mála představu o tom, jak imám smýšlel, neboť se muž zúčastnil jeho univerzitního výzkumu.
Manželky džihádistů nikdo nechce, jsou velmi problematické, panuje strach, že se mohou odpálit v boji za džihád, nebo vychovat další generaci bojovníků, říká novinářka Markéta Kutilová, která byla v syrském uprchlickém táboře nedaleko padlého města Rakká. Dodává, že některé ženy věřily v muslimský ráj nastolený Islámským státem a teď doufají v přijetí svých zemí.
Islámský stát přichází o své pozice v Iráku a Sýrii a oslabuje. Někteří jeho bojovníci se chtějí vrátit do svých domovských zemí. Francie, podobně jako další evropské státy, proto řeší, jestli jim to umožní.
Teroristická organizace Islámský stát se mění. Džihádisté po prohrách ztratili velkou část území i peníze. Jedním z posledních zdrojů příjmů zůstává výkupné za otroky z řad jezídských žen a dětí. Své stoupence už neláká k rozšiřování chalífátu, ale na mstu za jeho zničení. Americká náměstkyně ministra pro vnitřní bezpečnost varovala, že zprávy tajných služeb hovoří jasně: Islámský stát plánuje velký útok srovnatelný s 11. zářím. Teroristé podle ní chtějí velkou explozi nebo zničit letadlo.
Rozhodování o kvótách se čím dál víc stává rozhodováním o naší budoucnosti v Evropské unii, na které jsme bytostně závislí a víme to.
Zdá se to naivní, ale po vraždění v Barceloně část lidí na Twitteru místo hrůz sdílela fotografie zvířat. Aby nešířili nenávist.
Radikální organizace Islámský stát (IS), která ovládá téměř celou východní syrskou provincii Dajr az-Zaur, vyhlásila pro muže povinnou účast ve svaté válce. Podle agentury AFP jim dala týden na to, aby se zapsali v náborových kancelářích. Syřané z Dajr az-Zauru proto začali prchat po tisících. Mnozí skončili v táboře pro uprchlíky v sousední provincii Hasaká na severovýchodě Sýrie. Pro asi 7100 běženců je k dispozici 400 stanů označených logem Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Je mezi nimi sice vidět ženy i děti, ale hlavními obyvateli jsou mladíci. "IS nám řekl, že účast na džihádu teď bude povinná. Většina mladých to ale odmítla," řekl jeden z prchajících Mahmúd Alí.
