Končící vláda zvyšuje tlak na to, aby se neměnil systém výpočtu důchodů, jak slibuje hnutí ANO. Dosluhující ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) požádal prezidenta, aby pomohl s vyjednáváním. Petr Pavel teď vzkazuje, že o důchodovém systému „bude jednat“.
Do boje o další změny v důchodovém systému se má vložit prezident Petr Pavel. Podle dosluhujícího ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by hlava státu mohla zatlačit na vznikající kabinet Andreje Babiše (ANO), aby nerušil to, co v důchodech prosadila končící vláda Petra Fialy (ODS).
Vyhlídka na důchod není pro značnou část české populace nijak pozitivní. Aktuální data ukazují, že obavy mají jak budoucí penzisté, tak i ti současní.
Ženy, které před rokem 1990 žily a pracovaly v Německé demokratické republice (NDR), berou v průměru vyšší důchod než ženy ze západního Německa. Vyplývá to ze studie, kterou ve čtvrtek zveřejnil institut Prognos. Průměrně je renta vyšší o 357 eur (8800 Kč). Ve východním Německu totiž více žen pracovalo na plný úvazek.
Více než dva miliony penzistů si od ledna polepší. Důchody jim porostou výrazně rychleji než letos. Vyplývá to z propočtů Národní rozpočtové rady.
Je třeba neváhat a spořit na stáří, nespoléhat na státní důchod. Takzvaný náhradový poměr, tedy podíl starobního důchodu na dříve pobírané výplatě, může za několik let klesnout z nynějších zhruba 45 procent na 30 až 25 procent, varuje David Marek, šéfekonom Deloitte. Hrozba je to hlavně pro početnou generaci tzv. Husákových dětí čili lidí, kteří mají začít odcházet do penze za deset až 20 let.
Vládní většina uhájila před Ústavním soudem novelu, která zpřísnila podmínky předčasných důchodů. Návrh ANO na zrušení novely soudci zamítli, zabývali se obsahem právní úpravy i procedurou přijetí, kdy sněmovní většina kvůli opozičním obstrukcím ukončila rozpravu, aniž se vyjádřili všichni přihlášení poslanci.
Předvolební kampaň graduje a šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) napodobil svého stranického šéfa Petra Fialu, který před časem slíbil Čechům mzdy jako v Německu, když ho na podzim opět zvolí. Do popředí zájmu se tentokrát namísto mezd dostaly německé důchody.
Příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky pravděpodobně nahradí od října nová dávka státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Změny přinese reforma sociálních podpor, kterou schválil Senát hlasy 49 ze 71 přítomných členů.
Česká správa sociálního zabezpečení změní od dubna dvěma pětinám důchodců a důchodkyň termín výplaty starobních, invalidních a pozůstalostních penzí. Týká se to víc než 1,16 milionu lidí. Peníze budou dostávat o deset dnů dřív, tedy jen v první polovině měsíce.
Lidská populace stále více stárne, nicméně data neukazují, že by se nějak výrazně zvyšovala kvalita života prožitého v důchodu. Podle ředitele externí distribuce NN Životní pojišťovny Petra Němečka máme do budoucna zaděláno na problém, protože silné ročníky, které odejdou do penze, nebude mít kdo nahradit. "Každý si bude muset sám převzít zodpovědnost za své stáří," říká ve Spotlight+.
"Jestliže dnes někdo odchází do penze, dostává v čistém téměř 60 procent bývalé průměrné mzdy. Ale víme, že změny by měly vést k tomu, že zhruba do 10 až 15 let poměr klesne někam k padesáti procentům," říká bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok, komu se oddalování penzijní reformy "prodraží". Proč ji už nemáme? A jak moc si může Česko ekonomicky vyskakovat v době, kdy stále bojuje s propady?
"Pokud nebudou udělány změny, tak se to prodraží pro ty, kteří jsou dneska 'mladí', tedy pracující kolem 30 až 40 let. Ti budou platit pořád stejně, možná ještě víc, ale hlavně dostanou méně ve vztahu k tomu, kolik zaplatili," říká bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok k tomu, jak nutné je tlačit na změnu systému důchodů. To, že k žádné radikální změně za 35 let nedošlo, nazývá "tragickým osudem".
Zkrácená valorizace penzí u Ústavního soudu obstála, důchodci si tak finančně nepolepší. Soud zamítl návrh 71 poslanců ANO na zrušení loňské novely zákona o důchodovém pojištění a souvisejících předpisů. Výrok oznámil předseda soudu Josef Baxa, odůvodnění čte soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček, který po opakovaných poradách ústavních soudců nahradil původního zpravodaje Jan Svatoně.
Většina Čechů nesouhlasí s pomalejším zvyšováním důchodů. Lidé ale zároveň většinou nechtějí sami dávat na penze více peněz prostřednictvím zvýšení daní nebo sociálního pojištění. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd, prováděného loni od konce září do začátku prosince.
Andrej Babiš se svými výroky ve sněmovně blíží postojům Jindřicha Rajchla, Patrika Tušla, Tomáše Čermáka a Jany Peterkové. Dezinformátorům. Dost děsivá, nebezpečná podívaná.
Je alarmující, že vláda v aktuálních návrzích důchodových i daňových reforem vůbec nepočítá s klimatickou změnou a dopady technologií na pracovní trh. Místo vize nabízí soubor nesoudržných opatření, kde jediným cílem je snížit zadlužování.
"Největší debata byla o zdanění fyzických osob, dani z nemovitosti i zdanění tichých vín. Nejsložitější ale bylo, když jsme procházeli rozpočtové kapitoly a škrtali v oblasti národních dotací," prozrazuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), o čem se vedli při plánování úsporného balíčku na vládě největší boje. Koho se šetření dotkne nejvíce? A je jasné, jak to bude s důchody?
Předseda KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka je přesvědčený, že vláda neměla jinou možnost než právě teď oznámit změny v důchodech a konsolidační balíček. V rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že pozdější změny by způsobily lidem mnohem větší problémy. "Díky nynějším krokům můžeme udržet důstojné důchody i pro budoucí generace. To je důležitá zpráva pro lidi pod 40 let," tvrdí.
Skupina senátorů, kteří ve čtvrtek zpochybnili u Ústavního soudu vládní novelu o zkrácení červnové valorizace, bere svůj návrh zpět, řekla v úterý mluvčí soudu Kamila Abbasi. O dalším postupu rozhodne určený soudce zpravodaj, jímž se stal Jiří Zemánek, respektive plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Návrh podalo v pátek také hnutí ANO, soudcem zpravodajem se stal Jan Svatoň.
Rostoucí inflace a zadlužování státu, to jsou podle exministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a bývalého premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) největší nepřátelé Česka. “Vláda musí razantně snižovat výdaje,” vyzývá Kalousek. Podle Špidly se stát rozhodně neobejde bez zvyšování některých daní. Kde by měla vláda škrtat a proč je progresivní daň dobrý nápad? A je správné přidávat důchodcům a matkám?
Bez nepopulárních opatření se penzijní systém nepodaří udržet. Zachránit nás mohou děti, které se ale musí začít rodit takzvaně ve velkém, tvrdí Filip Pertold, ekonom a poradce ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky. "Demografická změna začne za 12 až 15 let ukousávat zdroje. Do důchodu přijdou silné ročníky a slabé zůstanou na trhu práce," varuje. Co s tím?
"Nejde o to, že na důchody nebude, ale o to, že když budeme mít ten systém neudržitelný, tak budeme dávat na důchody tolik, že nebude na spoustu jiných věcí," říká v rozhovoru se Světlanou Witowskou předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Inflací podle jeho slov nejvíce trpí zaměstnanci, a pokud jde o důchody, každý by měl přemýšlet, jak se zajistit na stáří, a nespoléhat jen na stát.
Dokud nebude jasné, zda způsob, jakým teď vláda prosadila nižší růst důchodů, není v rozporu s konstitucí, zůstane Česko zablokované ve slepé uličce. Nutně se z ní přitom potřebuje dostat. Už včera bylo pozdě.
Vládní hnutí STAN navrhuje zpomalit růst platů politiků stejně jako valorizaci penzí. O případné úpravě chce jednat. Podle hlavy státu není možné snížit růst penzí a platy politiků ponechat beze změn. Vicepremiér a šéf STAN Vít Rakušan v pořadu Partie na Primě CNN News řekl, že prezidentův požadavek k vedení diskuse je legitimní. Zmrazení platů na pět let navrhlo už opoziční hnutí ANO.
