V uplynulých dnech byla potvrzena dvě nová ohniska newcastleské choroby v malochovech drůbeže v Ústeckém a Středočeském kraji. Nemoc je známá jako pseudomor drůbeže.
Kdo už teď plánuje pečení vánočního cukroví, musí počítat s razantním zásahem do rodinného rozpočtu. Minimálně kvůli stále rostoucím cenám vajec. Balení deseti kusů tento měsíc překročilo magickou hranici 70 korun. Hlavník viník zdražování se nabízí jednoznačně: ptačí chřipka, která decimuje chovy drůbeže po celé Evropě. Chovatelé mají ale ještě jedno vysvětlení drahoty.
Spotřebováváme obrovské množství masa. Dávno nevnímáme, že bylo vyrobeno z živých tvorů, kteří byli pro naše žaludky obětováni. Je nám často jedno, jak je s nimi na jatkách či v chovech a velkochovech nakládáno.
V prosinci a lednu se v Česku opět rozšířila ptačí chřipka. Hlavní ohniska nákazy byla ve velkochovech. Na Tachovsku hasiči museli vybít až tři čtvrtě milionu slepic. Podle expertky na chování zvířat Heleny Chaloupkové z České zemědělské univerzity může za masivní šíření ptačí chřipky nejen velké nahuštění drůbeže v halách, ale například i stres, který jí oslabuje imunitu.
Následky epidemie ptačí chřipky letos Češi pocítí, a to pravděpodobně ještě o Velikonocích. Cena vajec kvůli usmrcení 750 tisíců nosnic ve velkochovu v Brodu nad Tichou podle oslovených odborníků vzroste minimálně o korunu, na sedm korun za vejce. Naopak cen drůbežího masa by se situace dotknout neměla.
Pod těžkými těly se jim lámou kosti, slabé nohy je neunesou a kuřata se hroutí pod náporem vlastního těla. Umírají hladem a žízní, popisují české chovy aktivisté ze spolku Obránci zvířat. Tajně natočili kuřata na třech farmách v Česku. Chtějí přimět obchodníky, aby přestali rychle rostoucí drůbež prodávat. Oslovení experti ale namítají, že jde o výjimky a že takových kuřat je v chovech minimum.
Celkem sedmina klecových chovů drůbeže se loni změnila na neklecové, uvedl místopředseda Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský. Klecových ale stále zůstává většina. Někteří chovatelé přitom podle něj chovy na volnější předělávají i tak, že jen odstraní dvířka z klecí. Takový postup tvrdě kritizují ochránci zvířat. Úplný zákaz chovu v klecích začne v Česku oficiálně platit od roku 2027.
Volných chovů slepic je v Česku už asi třetina, meziročně je to o desetinu více. S lepšími podmínkami roste také cena vajec, tvrdí drůbežáři. Zákaz klecových chovů u nás schválili poslanci loni, do roku 2027 musí být klece zrušeny úplně. Dle expertů se tak zvyšuje i kvalita vajec. U ní hrají roli i krmiva, ovšem třeba za stále intenzivnější barvu žloutků vděčí nakupující přidávání karotenoidů.
Tatarský biftek z kuřecího peří? Většina lidí by takový pokrm odmítla, i kdyby jim ho kuchař naservíroval na stříbrném podnose. Thajský student designu Sorawut Kittibanthorn ale v surovině, která obvykle končí na skládkách, vidí způsob, jak omezit znečišťování planety. Peří je podle něj výživné a podařilo se mu ho zpracovat tak, aby bylo i stravitelné.
Sněmovna schválila zákaz klecových chovů slepic od roku 2027. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) byl proti, neboť chce zákaz prosadit nejdříve v Evropské unii. Rada EU se má návrhem zabývat v pondělí, poznamenal.
Firma Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert zprovoznila v Mirovicích na Písecku poloautomatickou porcovnu kachen. Kapacita porážky stoupla z 20 000 na 32 000 kusů denně. Firma investovala do porcovny pět milionů Kč. Do roku 2024 chce postavit další výrobnu a nabízet čtvrtinu produkce kachního masa jako tepelně opracované výrobky.
V Belgii se před časem objevil podivný případ ženy, kterou odvezla záchranná služba, protože tvrdila, že se cítí jako slepice, a ilustrovala to kdákáním a kokrháním. Vědci z univerzity v Lovani nyní zjistili, že případy zoantropie, kdy člověk trpí utkvělou představou, že je zvířetem, mohou být projevem hlubších psychických problémů včetně deprese.
Firma Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert patřícího do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše staví ve Vodňanech novou porážku na zpracování jatečných kuřat. První část prací za stovky milionů korun skončí v červnu 2021. Závod poráží 9000 kuřat za hodinu, po rozšíření to bude 13 500 kusů. Roční produkce firmy stoupne do čtyř let o deset milionů kuřat na 75 milionů kusů.
Někteří čeští chovatelé obcházejí legislativu, která jim ukládá značit vajíčka číslicí podle způsobu chovu slepic. Jako podestýlková označují v některých případech i ta od slepic z klecí. Míchají tak dražší a levnější vejce do jednoho balení a prodávají je za vyšší cenu. Potvrzují to investigativní záběry ze dvou českých drůbežáren, které zveřejnila Česká televize v pořadu Reportéři ČT.
Úplný zákaz klecových chovů slepic se dostává v Česku znovu do hry. Návrh zákona totiž za dva týdny míří ve sněmovně do druhého čtení. Zatímco chovatelé drůbeže varují, že vejce v případě schválení zákazu nejenom zdraží, ale z okolních států jako je zejména Polsko se sem levnější klecová vejce začnou vozit ve velkém, podle zastánců návrhu jde o pouhé strašení. Také zkušenost Němců ukazuje opak.
Ochránci zvířat našli v boji proti klecovému chovu slepic důležitého spojence. Podporu myšlence vyjádřil premiér Andrej Babiš. Nakolik však svá slova prezentovaná na Facebooku myslí vážně, už se zdráhá upřesnit. Dotazy Aktuálně.cz nechal bez odpovědi. Nahlédněte, jak vypadá klecový chov slepic v Čeperce, Svinčanech, Přešticích a Libotenicích, jak ho zachytil spolek na ochranu zvířat OBRAZ.
Veterináři rozšířili po výskytu ptačí chřipky na Slovensku mimořádné kontroly i na drůbež z tohoto státu. V pátek to sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
Veterináři letos zatím evidují kvůli vysokým teplotám úhyn 25 tisíc ptáků celkem na pěti hospodářstvích v důsledku přehřátí. Je to podobné jako loni, kdy jich za srovnatelné období v pěti případech uhynulo 30 tisíc, sdělil za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer.
Otřesnou realitu velkochovů si připouští málokdo. Nepřetržité uvázání krav na řetězu. Odebírání telat od matek hned po porodu. Držení prasnic v těsných klecích. Kastrace selat zaživa bez tišení bolesti. Velkochovy jsou nejhorší formou koncentrovaného týrání zvířat, tvrdí David Radoň z NESEHNUTÍ.
Rodina z Mělníka chovala slepice, pro jejich domácí vajíčka si chodili i sousedi. Jenže pak přestali stíhat každodenní péči o drůbež, a přišli proto s projektem Sdílené slepice.
