Antidepresiva umí zachránit životy, zmírnit tíhu deprese a úzkosti a pomoci mladým lidem zvládnout náročné období puberty. Jenže některé účinky těchto léků mohou přetrvávat i dlouho po jejich vysazení – zejména v oblasti sexuálního života. To vyvolává otázky o dlouhodobém dopadu léčby na teenagery a nutí lékaře, rodiče i pacienty přehodnotit, jak bezpečně a uvážlivě tyto léky používat.
Léto a dospívání patří k sobě. Snad pro podobenství zrání, moře volného času nebo ostrý sluneční svit nasvěcující proměnu je toto spojení v literatuře tolik oblíbené. Použila ho před 100 lety francouzská spisovatelka Colette v knize Osení, stejně jako nedávno Sally Rooney ve své románové prvotině Rozhovory s přáteli.
Magdalena Urbánková brala od 15 let antikoncepci. Po šesti letech ji chtěla vysadit, ale bála se, co se bude dít s jejím tělem. Zjistila, že stejný strach mají i ostatní dívky, a tak založila instagramový účet Bez hormonu, kde poskytuje ženám relevantní informace. "Neodrazuji od jejího užívání, jen upozorňuji na to, že by se mělo jednat o vědomé a informované rozhodnutí," říká v rozhovoru.
"Říká se, že objem informací, které měl ve středověku člověk za celý život, se nám teď děje asi v průběhu jednoho týdne," říká psychoterapeut Jiří Ježek, podle kterého je logické, že se musíme občas "zavařit". Zvlášť etapa dětství má podle něj na život člověka zásadní vliv. Kolik o tom víme? Jaká zpráva je to pro rodiče a jak se vyrovnat s traumaty, které nás třeba z dětského věku provází?
V nultých letech dobyla domácí pop a chystala se prorazit i v zahraničí. Pak se ale Jana Kirschner v Londýně seznámila se svým partnerem, který ji přivedl na mnohem odvážnější hudební cestu. Drží se jí také na nové desce Obyčajnosti, kde se nebojí vyjadřovat ani k současnému Slovensku. V rozhovoru mluví o návratech do své politicky rozdělené domoviny i o dobách, kdy zpěvačky měly být hlavně hezké.
V románu Rozložíš paměť ohledává bolavá místa svého dospívání. Píše o šikaně, alkoholismu v rodině i protiromském rasismu. Násilí na druhých se přitom podle spisovatele Marka Torčíka dopouští hlavně lidé, kteří jsou sami traumatizovaní. V rozhovoru přibližuje, jak se mu díky pocitu jinakosti povedlo uniknout vzorcům, které mu ubližovaly, i jak se mu vrací do kdysi nejnebezpečnějšího města v Česku.
Z dětských domovů ročně odchází okolo čtyř set mladých dospělých, přechod ale zvládne jen malá část z nich. Co se týče finanční gramotnosti a dalších teorií, jsou "převzdělaní", chybí jim ale praktická zkušenost. Už přes deset let se jim snaží pomoct program Patron Ligy otevřených mužů, díky němuž získávají mladí lidé dospělého "kámoše" či "kámošku", kteří jim ukazují, jak vypadá obyčejný život.
Je čtyřicetistupňové vedro, lidé se potí a reportér nejmenované televizní stanice smaží na kapotě auta volské oko. Horko však není jen vnější realitou, ale i stavem mysli. Někteří jednají zkratkovitě, další jsou agresivní nebo naopak rozněžnělí a touží po fyzickém kontaktu. Režisér Albert Hospodářský zachytil ve filmu Brutální vedro úzkost mladé generace i tíhu hrozící klimatické katastrofy.
Režisérka Adéla Stodolová si dala těžký úkol – dostat do divadla teenagery odkojené digitálními technologiemi a zároveň oslovit jejich rodiče. Výsledkem je představení Krajina 0, které je k vidění v Divadle Na Fidlovačce. Vypráví o mezigeneračním střetu a mladí herci v něm rapují o strastech dospívání, zatímco z dospělých se stávají bizarní příšery.
Puberťák Adam právě zažívá první nesmělé zkušenosti s dívkami, když jeho otec rodině oznámí, že je gay. Že jsou rodiče někdy stejně zmatení jako jejich děti a hledání vlastní identity nekončí ani v dospělosti, ukazuje seriál Sex O’Clock, který je k vidění na streamovací službě Voyo. "Teenagerovský žánr má u nás oproti detektivkám stále co dohánět," říká režisérka a scenáristka Karolína Zalabáková.
Patnáctiletý mladík leží na posteli, usilovně se věnuje aktivitě, k níž potřebuje jen ruku, fotku v mobilu a ještě jednu část vlastního těla. Hned úvodní scéna nového seriálu videotéky Voyo nazvaného Sex O'Clock zřetelně ukazuje, kam cílí. Popularita zahraničních vyprávění o mládeži a nejen pro mládež jako Sexuální výchova či Euforie nachází stále větší odezvu na českých obrazovkách.
O chlapeckém přátelství a něze, které čelily zničujícímu podezření, vypráví Blízko. Dojemný film vyslaný belgickou akademií do boje o Oscara právě promítají česká kina.
Sám sice s opouštěním rodného hnízda problém neměl, v pohádce Princ Mamánek ale hraje zhýčkaného královského synka, kterému se z domu ani trochu nechce. Tentokrát navíc Jan Budař poprvé usedl na režisérské křeslo, a zažil tak podobnou zkoušku, jaká čeká jeho hrdinu, když ho otec pošle do světa. „Po natáčení už si nedovolím být nevrlý, když zrovna na place nebude teplé kafe,“ přiznává v rozhovoru.
Narodila se v Kazani, ale za svůj domov už dávno vnímá Prahu. Po maturitě sice zvažovala studium v Moskvě, vzhledem k politickému vývoji ve své rodné zemi je však ráda, že se tam nakonec nevrátila. V rozhovoru herečka rusko-ukrajinského původu Elizaveta Maximová popisuje, jak vřele ji jako malou přijali v Česku, proč se na DAMU musela naučit zlobit i proč je pro ni těžší odhalovat duši než tělo.
Vica Kerekes nepatří k herečkám, které by si libovaly v lesku showbyznysu. Festival v Benátkách, kam se v září podívala se snímkem Běžná selhání, si ale užila. V dystopickém dramatu ztvárnila ženu, která kvůli očekávání okolí žije v přetvářce, což je její povaze na míle vzdálené. Když v rozhovoru kritizuje politickou situaci v Maďarsku nebo snahu filmařů hladit diváky po srsti, nešetří upřímností.
O Adamu Mišíkovi a Marcelu Bendigovi se díky novému filmu Banger mluví jako o vycházejících hereckých hvězdách. První ztvárnil drogového dealera Alexe, který chce prorazit v rapu, druhý si zahrál jeho věčně zfetovaného kumpána Láďu. V rozhovoru vysvětlují, proč je při natáčení zastavila policejní hlídka i proč na place potřebovali odborníka na návykové látky, přestože před kamerou žádné neužívali.
Už jako puberťák se toužil stát kriminalistou. K vysněné profesi nakonec přičichl až oklikou díky herectví – třeba když ztvárnil kapitána Plíška v minisérii Devadesátky. To, že se vyšetřováním vražd nemohl živit, nesl Martin Finger těžce. Sklon k melancholii zdědil po matce, která trpěla depresemi. Jak se svěřil v rozhovoru, právě na ni myslel, když se ujal role zlomeného muže v novém filmu Slovo.
Z hvězdy teenagerovských komedií vyrostl v uznávaného režiséra a scenáristu. Teď ale Jiří Mádl vydává svůj první román Přitažlivost planety Krypton. V rozhovoru přiznává, že do příběhu o dospívání, osamělosti a hledání domova ukryl i střípky z vlastního života. Mezi filmem a literaturou vidí stejnou propast jako mezi městem a lesem. Při psaní knihy si tak prošel terapií podobnou úniku do přírody.
Třídní outsider přijde na brněnský gympl s pistolí, aby se pomstil spolužákům. Tak začíná internetový seriál České televize TBH, v němž režisérka Lucia Kajánková řeší problémy dnešních dospívajících – šikanu, coming out i duševní zdraví. V rozhovoru vysvětluje, proč se do útočníků na školách dokáže vcítit, v čem to má generace Z těžší než mileniálové i jak se od 90. let změnil teenagerovský žánr.
Po #martyisdead, který předloni vyhrál mezinárodní televizní cenu Emmy, má Česko další skvělý webový seriál pro mladé. Jmenuje se TBH a dotýká se kyberšikany v příběhu, který na svou délku komplexně nakládá s tématem hierarchie v kolektivu. Od revoluce zřejmě ještě nevznikla série tak empatická k postavám, pro teenagery autentická a zároveň zajímavá i pro starší publikum.
V nové pohádce Tajemství staré bambitky 2 dostala roli královny, kterou to ze zámku táhne na venkovskou chalupu. Bydlet na samotě u lesa by herečku Veroniku Khek Kubařovou lákalo i v osobním životě, jenom si na to zatím připadá moc křehká. Jak se svou jemnou náturou zapadla do Dejvického divadla, proč nepohrdá romantickými komediemi a čím ji fascinuje Výměna manželek?
Když mladí lidé opustí dětský domov, často nejsou na život v dospělém světe ještě připravení. Dostávají se do finančních potíží, řeší problémy s bydlením, často končí na ulici. Se začleněním do společnosti se jim snaží pomoct dobrovolníci z projektu Patron/ka, který využila i dvaadvacetiletá Daniela. Čtyři roky se schází s pětapadesátiletou patronkou Zdenou, která ji už bere jako součást rodiny.
V půlce nultých let zboural pravidla českého hip hopu s projektem Supercrooo a na sólové dráze pak zkoušel rap míchat s funky i metalem. Teď vydává desku Alien, na které se hip hop snaží skloubit se životem dvojnásobného otce, jemuž táhne na čtyřicet. V rozhovoru pro Aktuálně.cz James Cole mluví i o tom, jak se dívá na chlapácké manýry raperů a proč by v umění neměla hrát hlavní roli ideologie.
Nikdy na sebe neupozorňuj, stačí, že jsi Vietnamec, říkala mu maminka. Ocean Vuong už ale patří k jiné generaci. Zatímco pro první vlny vietnamských přistěhovalců v USA bylo nejdůležitější splynout s davem, jejich děti dnes píší o tom, co rodiče nebo prarodiče zjevně i neradi vyprávěli.
Za rozdělení společnosti v době pandemie může podle fenomenoložky Anny Hogenové fakt, že vývoj vakcíny proti koronaviru ovládla touha po zisku. Populární filozofka věří, že tržní systém je ještě nebezpečnější než předlistopadová totalita, protože potichu pronikl do politiky, vědy i vzdělání. "Lidé to ale nebudou chtít slyšet," říká v rozhovoru a radí, jak v postmoderním světě pečovat o svou duši.
O generaci Čechů narozených po sametové revoluci koluje řada stereotypů. Mladým lidem údajně leží svět u nohou, jenže si svobody dostatečně neváží. Jiní tvrdí, že si chtějí jen užívat a chybí jim disciplína. Podcast Co z tebe bude?! v roce 2021 přinesl rozhovory se známými osobnostmi z řad dnešních dvacátníků, jejichž příběhy naznačují, jak to s porevolučními ročníky ve skutečnosti je.
