"Rusko tady zůstane. Rusko nebude bezpečnější vůči nám, nebude přátelštější a nebude předvídatelnější." Tak odpověděl Řehka v pořadu Otázky Václava Moravce na otázku, zda bude třeba i po případném ukončení bojů na Ukrajině dál výrazně investovat do obrany.
Potřeba je i razantně zvýšit počty vojáků. Nyní jich má česká armáda zhruba 23 600, v příštích deseti letech by se chtěl Řehka dostat na číslo 37 500. Přitom za posledních pět let jich přibyla asi jen tisícovka. Obrana by si tak podle něj měla v dohledné době nechat vypracovat analýzu, zda současný systém funguje a jak jej změnit.
"Mně to prostě nevychází. Můj odhad je, že tato čísla dlouhodobě nepůjde dělat s malinkou profesionální armádou a hrstkou dobrovolných záloh, ale budeme muset požadavky obrany zabezpečit jinak, třeba nějakou novou formou vojenské služby. Může být povinná, může být třeba dobrovolná," míní Řehka.
Volání po návratu povinné vojenské služby se od začátku války na Ukrajině objevuje po celé Evropě. Letos poprvé od roku 2008 vyrazí na výcvik mladí Chorvati, rok předtím vojnu obnovilo Lotyšsko. Podobný krok plánují i v Srbsku, uvažuje o tom i Německo.
Zda by něco takového poslanci obranného a bezpečnostního výboru uvítali i v Česku, se jich Aktuálně.cz zeptalo už před třemi lety po ruském útoku na Ukrajinu. Nyní jim otázku rozeslalo znovu.
"Tehdy jsem Vám nejspíš odpověděl v duchu, že potřebujeme vedle profesionální armády zavést i určitou formu přípravy obyvatelstva na krizové stavy, abychom každý věděl jak se má zachovat. Nyní je situace jiná a s rostoucím rizikem ohrožení Evropy, s aktuálním přístupem USA k společné obraně v rámci NATO a k pomoci napadené Ukrajině je samozřejmě na místě hledat řešení, jak zajistit kolektivní obranu jen silami Evropských členů NATO," uvádí například poslanec STAN Petr Liška.
"Čím větší bude riziko tím vice se blížíme k méně populárním opatřením tedy i třeba nějaké formě povinné vojenské služby," dodává. Většina z těch, kteří odpověděli, je každopádně i nyní přesvědčená, že k povinné vojenské službě by se Česko vracet nemělo.
"Naše armáda v současné době není na takovou strategickou změnu připravena a tato otázka není aktuální a ani v souladu s aktuálními českými koncepčními a strategickými dokumenty," míní po třech letech konfliktu předseda výboru pro obranu Lubomír Metnar z ANO. Uznává ale, že armáda musí najít způsob, jak přilákat dostatek lidí.
"Znovuzavedení vojenské služby rozhodně není na pořadu dne. V současné době je třeba soustředit se na priority. To znamená naplnit plánované stavy vojáků, realizovat investice do vojenské techniky a související infrastruktury. Dokud nebudou tyto cíle dosaženy, jsou další diskuse irelevantní," souhlasí Jiří Horák (KDU-ČSL) z výboru pro obranu.
Klasickou formu povinné vojenské služby, jaká byla v Česku do roku 2004, by nepodporovala ani Michaela Opltová (STAN), která zasedá v bezpečnostním výboru. Podporovala by ale "modernější formu" zapojení občanů, například dobrovolný vojenský výcvik.
Pro to by zvedli ruku i někteří její kolegové. "Inspirací mohou být modely severských států, kde se armáda opírá o širokou síť aktivních záloh a vysokou míru připravenosti společnosti. Klíčem je dobrovolný vojenský výcvik, motivace k zapojení do obrany a celková branná připravenost občanů," míní Martin Major z ODS.
"Řešením jsou účasti osmnáctiletých na dvouměsíčních cvičeních na základě dobrovolnosti, s proaktivní rolí státu, ve formě úhrad ušlé mzdy zaměstnavatelům a účastníkům cvičení a také nákladů na zdravotní a sociální pojištění. K tomu by měla armáda vytvářet potřebné výcvikové a ubytovací kapacity napříč republikou," dodává Radovan Vích z SPD, který zasedá v obranném výboru.
"Podpořil bych střelecké kurzy a případné krátkodobé kurzy základních dovedností s úhradou nákladů mzdy (cca 2 týdny) s možností opakování v čase (5 let)," přidává se místopředseda výboru pro bezpečnost Jiří Mašek z hnutí ANO.
Podle Radka Kotena z SPD by měla armáda silněji spolupracovat se základními, středními a vysokými školami. Po dosažení 18 let by pak mohli studenti vyrazit na dobrovolný dvou- až tříměsíční výcvik.
"Motivačním faktorem by mohly být benefity pro absolventy tohoto výcviku jako plná úhrada mzdy během výcviku, získání řidičského oprávnění skupiny C, získání zbrojního oprávnění po splnění zákonem stanovených podmínek a podobně," uvedl Koten.
O znovuzavedení určité formy povinného výcviku hovoří Karel Krejza z ODS. Upozorňuje ale, že v současnosti pro to nemá Česko dost výzbroje, výstroje ani ubytování. Prioritou je tak dostat výdaje na obranu na tři procenta HDP a zvýšit počet profesionálů.
"Dovedu si pak představit dva měsíce povinného výcviku, který by byl uskutečněn do 26 let věku brance. Mezitím budovat odolnost obyvatel a ochotu bránit svou vlast tak, aby toto bylo vnímáno jako čest, a ne otravná šikana," dodává Krejza.
Znovuzavedení povinné vojenské služby už v posledních měsících odmítli premiér Petr Fiala, ministryně obrany Jana Černochová (oba ODS) i prezident Petr Pavel. "Ono to může fungovat v zemích s jinou tradicí, ale ne u nás. Já spíš vidím cestu v tom, jak zprostředkovat lidem, kteří o to mají zájem, možnost výcviku, alespoň toho základního," uvedl prezident loni v březnu v rozhovoru pro Blesk.
Spotlight moment: Ten nesoulad Černochové s Řehkou byl vidět v přímém přenosu, hodnotí spor novinář
