Zemřela jedna z prvních signatářek Charty 77 Libuše Šilhánová, bylo jí 87 let

ČTK ČTK
10. 10. 2016 14:14
Signatářka Charty 77, socioložka a aktivní ochránkyně lidských práv Libuše Šilhánová zemřela. Bylo ji 87 let. Rozloučení s ní proběhne v užším kruhu, kde se sejdou příbuzní, chartisté a její známí. Lítost nad její smrtí projevila ochránkyně lidských práv Anna Šabatová.
Libuše Šilhánová.
Libuše Šilhánová. | Foto: Repro ČT

Praha – Ve věku 87 let v pondělí v Praze zemřela signatářka Charty 77 Libuše Šilhánová. Informovala o tom její dcera Kateřina Šilhánová. Novinářka a socioložka, která byla desítky let aktivní na poli obrany lidských práv, patřila mezi zakladatele Československého helsinského výboru, několik let pak stála v jeho čele. V roce 2001 ji prezident Václav Havel vyznamenal medailí Za zásluhy.

Šilhánová spolu s manželem Věňkem Šilhánem, který byl jednou z důležitých postav pražského jara 1968, patřila mezi první signatáře Charty. "Libuši Šilhánovou jsem znala jak z Charty 77, tak z práce Československého a Českého helsinského výboru. Statečně se podílela na obraně lidských práv v době, kdy to bylo spojeno s mnoha obtížemi," řekla veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.

Ombudsmanka dodala, že ve stejném úsilí pokračovala Šilhánová i po roce 1989. "Její zásluhou přežil Helsinský výbor i v dobách, kdy si mnozí mysleli, že lidská práva už v nových poměrech nepotřebují ochranu. Její skromná a neúnavná práce z výboru udělala respektovanou a funkční organizaci i v demokratických poměrech," uvedla Šabatová.

Šilhánová se narodila 10. dubna 1929. V roce 1957 absolvovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (UK), po škole pracovala jako učitelka a později se stala redaktorkou nakladatelství Svoboda. V roce 1964 přešla na Vysokou školu ekonomickou, kde řídila laboratoř sociologických výzkumů. Ve druhé polovině 60. let působila v Ústavu sociálních a politických věd UK.

V roce 1957 vstoupila do KSČ, kde se zařadila do tzv. reformního křídla strany. V roce 1970 byla v reakci na otevřený protest proti okupaci Československa vyloučena. Koncem 60. let ještě krátce působila na ministerstvu mládeže a tělesné výchovy, po jeho likvidaci pracovala jako domácí dělnice. Od roku 1973 se jako externí pracovnice podílela na psychologických výzkumech dětí. Od roku 1988 se zapojovala do činnosti Helsinského výboru.