Zemřela bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Zemřela bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová, upozornil server iDnes.cz, který informaci získal od předsedy Rady České tiskové kanceláře Davida Soukupa. Politička zemřela ve věku 76 let. Během své kariéry se netajila podporou bývalého prezidenta Miloše Zemana. Benešová se ministryní spravedlnosti stala ve vládě Jiřího Rusnoka od července 2013 do ledna 2014, a potom znovu ve vládě Andreje Babiše od dubna 2019 do prosince 2021, tehdy už ale jako nestranička za hnutí ANO.
Benešová se narodila 17. dubna 1948. Absolventka pražské právnické fakulty pracovala 20 let jako okresní prokurátorka v Kladně, než začátkem 90. let přišla na Generální prokuraturu ČR (později Vrchní státní zastupitelství). Koncem 90. let ji ministr spravedlnosti Otakar Motejl přivedl do čela Nejvyššího státního zastupitelství.
Z funkce byla odvolána v září 2005, jedním z důvodů byla její blízkost k ČSSD. Poté, co přijala funkci ministryně v Rusnokově vládě, chtěl tehdejší šéf ČSSD Bohuslav Sobotka, aby odešla ze strany, což Benešová odmítla. V dubnu 2019 pak jmenoval někdejší prezident Miloš Zeman Benešovou, tehdy jeho poradkyni pro justici, nástupkyní ministra spravedlnosti Jana Kněžínka. Výměna na postu ministra spustila vlnu demonstrací pořádaných spolkem Milion chvilek, který krok označil za účelový a vyjádřil obavy, že Babiš dostane pod kontrolu justici.
Z funkce byla odvolána v září 2005, jedním z důvodů byla její blízkost k ČSSD. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec tvrdil, že se Benešová více než jako nezávislá žalobkyně chovala jako představitelka politické strany. Benešová v prosinci 2007 označila Němce spolu s dalšími lidmi za součást takzvané "justiční mafie". Sedm lidí, které zmínila, na ni podalo žalobu na ochranu osobnosti. Pražský vrchní soud v roce 2011 pravomocně rozhodl, že se Benešová musí omluvit. Nejvyšší soud počátkem roku 2013 vyhověl dovolání Benešové a nařídil nové projednání. O dva roky později případ skončil smírem, kdy Benešová získala zpět peníze, které uhradila jako náklady řízení, nestáhla ale omluvu.
Poté, co přijala funkci ministryně v Rusnokově vládě, chtěl tehdejší šéf ČSSD Bohuslav Sobotka, aby odešla ze strany, což Benešová odmítla. Po volbách 2013 za ČSSD usedla ve Sněmovně. V roce 2017 již nekandidovala a ohlásila odchod z politiky. Zdůvodnila to poměry v sociální demokracii, která podle ní vymýtila vnitrostranickou opozici.
Benešová patřila k lidem, kteří měli blízko k bývalému prezidentovi Miloši Zemanovi. Otevřeně jej podporovala už ve volbě hlavy státu v roce 2013, ačkoli tehdy ČSSD měla vlastního kandidáta. Později se stala členkou prezidentova poradního týmu.
V dubnu 2019 jmenoval Zeman Benešovou, tehdy jeho poradkyni pro justici, nástupkyní ministra spravedlnosti Jana Kněžínka. Kněžínek svůj úmysl odejít z vlády oznámil 18. dubna, pouhý den poté, co státní zastupitelství informovalo o návrhu na podání obžaloby v kauze Čapí hnízdo, mezi obžalovanými byl i tehdejší premiér Andrej Babiš. Opoziční politici výměnu v čele resortu spravedlnosti kritizovali a dávali ji do souvislosti s návrhem na Babišovu obžalobu.
Výměna na postu ministra spustila vlnu demonstrací pořádaných spolkem Milion chvilek, který krok označil za účelový a vyjádřil obavy, že Babiš dostane pod kontrolu justici. Demonstranti zprvu požadovali především odchod Benešové, protesty se ale postupně stočily i k prezidentu Zemanovi a k požadavku na Babišovu demisi. Na dvou hlavních demonstracích na Letenské pláni se pokaždé sešlo přes čtvrt milionu lidí, šlo o největší shromáždění od roku 1989. Benešová při svém odchodu z funkce v prosinci 2021 uvedla, že demonstrace proti jejímu jmenování podle ní nespravedlivě poškodily její profesní pověst. A dodala, že nyní hodlá zejména odpočívat a později se chce vrátit k advokacii, avšak v menším rozsahu než před nástupem na ministerstvo.
