Zemřel český chemik světového významu Antonín Holý
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
„Věda vyžaduje opravdu hodně práce,“ říkal o své profesi Holý, který by 1. září oslavil 76 narozeniny. Cítil se být především vědeckým pracovníkem, a to i v době, kdy byl ředitelem ústavu. „Osobně bych v jiné instituci než v Akademii věd těžko pokročil ve své práci až tam, kde jsem dnes,“ řekl před lety, kdy slavil úspěch za úspěchem.
Do Ústavu organické chemie a biochemie Holý nastoupil v roce 1960 s červeným diplomem za chemii z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Jako začínající vědec po třech letech přešel do nové laboratoře chemie nukleových kyselin, kterou pak dvacet let vedl.
Za osudové je možné označit setkání profesora Holého s mladým belgickým virologem Erikem de Clercqem z univerzity v Lovani v roce 1976, které zahájilo mimořádně produktivní spolupráci na nové skupině potenciálních antivirotik.
Badatelé se zaměřili na skupinu takzvaných acyklických fosfonátů nukleosidů. Hned několik látek se jim povedlo přivést úspěšně do formy léků ve spolupráci s farmaceutickým partnerem v USA, s firmou Gilead Sciences (Vistide, Hepsera, Viread, Truvada, Atripla).
Zdeněk Havlas: Když něco zajímavého objevíme, snažíme se z toho něco mít
Holý dokázal preparáty nejen připravovat, ale také získat partnery pro jejich biologické testování a firmy pro přípravu a výrobu léků. Preparáty se tak staly základem pro moderní léčbu mnoha závažných onemocnění.
