Zůstaň doma s dědou, stát to platí. Radikální změna péče počítá s alimenty na rodiče

Pečovatelská dovolená by se měla podle Jurečky podobat rodičovské. Člověk, který se stará o svého příbuzného, by zkrátka dostal od státu peníze. Díky tomu by mohl zůstat se seniorem doma.

Zaměstnavatel by mu také musel držet po celou dobu místo. „Ten člověk by měl být uvolnitelný z trhu práce a měl by se do něj i bezpečně vrátit,“ popisuje exministr.

Související

Česko jako demografická rozbuška, rýsuje se revoluční plán. "Musíme jednat hned"

Jeho nástupce Aleš Juchelka souhlasí. „I my přemýšlíme nad modelem pečovatelské dovolené,“ uvedl během debaty redakce Aktuálně.cz, která se konala tento týden v Knihovně Václava Havla.

Dnes si totiž řada lidí svého seniora domů vzít nemůže. Pokud se vzdají svého zaměstnání a začnou se seniorovi naplno věnovat, nevyžijí. V průměru přijdou o 275,5 tisíce korun ročně.

„Stát by jim proto měl tuto ztrátu do jisté míry vykompenzovat. Podobně to funguje i v jiných zemích Evropy, například ve Velké Británii nebo v některých spolkových zemích Německa,“ řekl už dříve Aktuálně.cz šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Bohatě se to podle něj vyplatí. „Jen postavit dostatek zařízení, kde by se o seniory starali profesionálové, by totiž stálo desítky miliard korun,“ vysvětluje Dušek. A dodává: „To se navíc ani nestihne. Pokud bychom skutečně chtěli pro všechny potřebné lidi vybudovat nějaké domovy, museli bychom tu zřídit v krátké době kolem 64 domovů o 500 lůžkách. Což je jako otevřít deset nových fakultních nemocnic.“

Drahý je podle něj i provoz pobytových zařízení. Třeba pokud by leželo v nemocnici dnešních 34 tisíc lidí s nejvyšším stupněm závislosti, o které se starají doma jejich příbuzní, stát by za ně podle Duška zaplatil okolo 28 miliard korun.

Domovy a stacionáře by proto v budoucnu měly sloužit jen takovým klientům, o které se neformálně pečující nepostarají. Půjde třeba o pacienty s Alzheimerovou chorobou, kteří kvůli svému postižení potřebují odbornou pomoc. „I tady ostatně očekáváme obrovský nárůst, těchto lidí bude přibývat. Musíme pro ně zajistit nejenom místa, ale i personál,“ zdůraznil bývalý ministr práce a sociálních věcí.

Radí proto všem krajům, aby si v příštích 12 letech vychovávaly dostatečnou kapacitu zdravotníků a sociálních pracovníků. „Na střední školy teď budou nastupovat silnější ročníky, tak by toho měly kraje využít. Měly by co nejvíce uchazečů o studium nasměrovat právě do tohoto typu škol,“ říká Jurečka. Ošetřovatelů v sociálních službách už se totiž dnes nedostává, chybí jich asi 3 tisíce.

Z účetních budou ošetřovatelky

Podle současného ministra Aleše Juchelky ale nemusí stačit ani to. Další ošetřovatelé by měli vzejít i z rekvalifikačních kurzů. Na sociální pracovníky by se mohli vyškolit například takoví lidé, které v budoucnu nejspíš připraví o práci umělá inteligence. Třeba účetní nebo administrativní síly.

Související

Migrace stárnutí Evropy nezastaví. "Musely by přijít miliony lidí ročně"

„My k tomu mezitím nachystáme profesní zákon o sociálních pracovnících. Sociální pracovník dostane větší pravomoci, status a prestiž – může to být cesta, jak motivovat lidi, aby tuto profesi dělali,“ dodal současný ministr. Zvednout by se podle něj měly i platy těchto lidí.

Jurečka podotkl, že by se měl zřídit i registr sociálních pracovníků. „Abychom o nich měli přehled a mohli je oslovovat, až půjde do tuhého,“ řekl. Databanka s kontakty na vyškolené odborníky už se podle něj řeší i s ministerstvem školství. „Poskytne nám data o tom, kdo má vystudovanou příslušnou školu či kurz,“ vysvětlil.

Současný ministr Aleš Juchelka ale připustil i to, že zvažuje zavedení „alimentů na rodiče“. Pokud by šel senior do pobytového zařízení a neměl na jeho zaplacení dost peněz, musely by mu na to přispívat vlastní děti. Povinně. „Dřív to tak ostatně bylo – moje babička s dědou částečně platili svým rodičům domovy důchodců na základě majetkového testu z jejich příjmů. Takže o tom teď budeme politicky uvažovat,“ řekl Juchelka v Knihovně Václava Havla.

Proti alimentační povinnosti podle něj nic nenamítají ani poskytovatelé sociálních služeb, ani Národní rada osob se zdravotním postižením. „Takže jsem tomu velmi otevřený. Nový zákon o sociálních službách připravujeme i s touto možnou variantou,“ uzavřel Juchelka.

Související

Kam se nebát na operaci a jaké nemocnici se vyhnout? Chystá se velké srovnání špitálů

Jeho předchůdce Marian Jurečka podotýká, že další cestou by mohlo být zavedení nového pojištění dlouhodobé péče. „Mohlo by to být něco podobného, co zavedli v Německu. Tam je pojištění dlouhodobé péče povinnou součástí systému sociálního zabezpečení. Lidé to platí automaticky spolu se zdravotním pojištěním,“ vysvětlil.

Lidem se podle něj z platu odečítají zhruba čtyři procenta, přičemž ti s dětmi platí méně a bezdětní více. „Kryje to pak náklady na péči při snížené soběstačnosti,“ dodal Jurečka.

Mohlo by vás také zajímat:
Doktore, poraďte! - doplňky stravy