


Vedení resortu zdravotnictví chystá revoluční změnu: chce spojit zdravotní a nemocenské pojištění. Podle náměstka ministra Ladislava Švece to přinese řadu výhod. „Pojišťovna už neuvidí jen data o léčbě pacienta. Bude mít přehled i o tom, jak byla tato léčba efektivní – tedy nakolik odvrátila pracovní neschopnost či invaliditu,“ říká. To ji bude motivovat k tomu, aby platila jen efektivní terapii.

Chytré země si všimly jednoduché rovnice: pokud lidem zaplatí drahé moderní léky či prostředky, vydělají na tom. Ze studií totiž vyplývá, že pacienti neskončí v invalidním důchodu, ale dál pracují a platí daně. Jenomže v Česku tohle pravidlo často neplatí. Zdravotní pojišťovny totiž úspory pro sociální systém nesledují. „Nemusí je to ani zajímat. Nic je k tomuto celostnímu pohledu nenutí,“ vysvětluje náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec.
To by se ale mělo změnit. Vedení resortu zdravotnictví už totiž plánuje, že zdravotní a sociální systém propojí. Podle Švece by se mělo pod jednu střechu dostat zdravotní a nemocenské pojištění – lidé by odváděli obě částky společně.
Peníze by také spravovala jen jedna instituce - zdravotní pojišťovna. „Ta by pak lidem hradila nejenom léčbu u lékaře, ale i nemocenskou či invalidní důchod,“ popisuje svou představu Švec. Posílala by jim i ošetřovné a mateřskou. Dnes jim tyto dávky vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Podle Švece by změna přinesla několik žádoucích efektů: „Pojišťovnu by najednou zajímalo, jestli lidem hradí opravdu jen takovou léčbu, která je účinná a udrží je práceschopné,“ říká.
Přestaly by jí vadit i vysoké prvotní náklady. „Kvalitnější léčba by totiž v konečném důsledku znamenala menší výplatu nemocenských dávek či invalidních důchodů, a tím pádem i větší výběr pojistného od pracujících klientů,“ vysvětluje náměstek.
To by si podle něj pojišťovna snadno spočítala, a to díky přístupu k nově propojeným datům.
Ministerstvo už začalo na změně pracovat – podle mluvčí Renaty Povolné analyzuje, co všechno je třeba pro spojení nemocenského a zdravotního pojištění udělat. Počítá také náklady. Kdy by se mělo zdravotní a nemocenské pojištění slučovat, ale Povolná neprozradila. Uvedla jen, že příprava zabere několik let.
Pojišťovnám se nápad veskrze líbí. Třeba šéf největší Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek Aktuálně.cz řekl, že je to krok správným směrem. „Opravdu je to něco, co může oběma systémům přinést velké zvýšení efektivity. A to právě proto, že uvidíme celý nákladový příběh člověka – tedy nejenom to, jaké peníze zkonzumuje jeho péče v rámci zdravotního systému, ale i jak je tato péče následně vyvážena případnými náklady systému sociálního,“ zhodnotil.
Proti není ani ministerstvo práce a sociálních věcí. Alespoň podle Ivy Merhautové, která v úřadu vede sekci sociálního pojištění a nepojistných dávek. „Myšlenka sdílení zdravotně-sociálních dat je správná. Řadu věcí by to zjednodušilo,“ řekla na semináři Sdružení Občan v síti.
Podle Švece by se mohla změna líbit i klientům. Usnadní jim totiž komunikaci s úřady. „Dnes je to složité – lidé často potřebují k řešení jedné události i několik institucí,“ řekl a uvedl příklad: „Třeba když si člověk způsobí vážnější pracovní úraz, musí se o něj postarat nejenom lékař a zdravotní pojišťovna, ale později také Česká správa sociálního zabezpečení, přes kterou dostane nemocenskou a ošetřovné.“
Pokud k tomu potřebuje i příspěvek na péči, musí se obrátit ještě i na úřad práce. „Výplatu bolestného či náhrady výdělku zase řeší s určenými komerčními pojišťovnami a zaměstnavatelem,“ říká Švec a dodává: „A to nemluvím o tom, že v některých případech mohou do hry vstupovat ještě i revizní a posudkoví lékaři.“
Do budoucna by se podle něj velká část této agendy soustředila jen do jedné instituce – tedy do zdravotní pojišťovny. Podle Povolné z tiskového odboru ministerstva zdravotnictví je společná správa nemocenské a zdravotní péče v řadě okolních zemí běžná.
Jestli by se měnila i výše pojistného, ministerstvo neuvádí. V minulosti ale Ladislav Švec naznačil, že by mohlo spojení zdravotního a nemocenského pojištění zlevnit cenu práce. „Zatímco v Česku odvádíme na obě pojištění celkem 15,6 procenta, německé nemocenské pokladny jsou schopny administrovat věcné i peněžité dávky za pojistné v rozmezí od 15,25 do 16,20 procenta. Na rozdíl od Česka jsou přitom v německé sazbě zahrnuty i náklady na čerpání péče neaktivních osob,“ vysvětlil.
Pracující lidé dnes platí v Česku zdravotní pojištění ve výši 13,5 procenta – sám zaměstnanec odvádí 4,5 procenta z hrubé mzdy, jeho zaměstnavatel mu k tomu přidává dalších devět procent. Osoby samostatně výdělečně činné posílají pojišťovnám 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy, což je pro rok 2026 částka 3306 korun. Za děti, seniory nebo nezaměstnané platí pojištění stát. Letos posílá 2188 korun.
Zdravotní pojišťovny si tak letos přijdou podle odhadů ministerstva financí celkem na 553,2 miliardy korun. Výdaje se ale vyšplhají mnohem výš – dosáhnout mají až k 575,8 miliardám korun.
Nemocenské pojištění lidé odvádí České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) jako součást takzvaného sociálního pojistného. Ročně jde asi o 46,3 miliardy korun. V roce 2025 se přitom ze systému vyplatilo podle dat České správy sociálního zabezpečení zhruba 2,7 milionu dávek, a to včetně ošetřovného nebo mateřské.






Po skoro letních nedělních teplotách se tento týden v Česku ochladí. V prvních dnech bude maximálně 16 stupňů Celsia a koncem týdne nejvýše 14 stupňů. Na severovýchodě země bude propad teplot ještě výraznější. Maximální denní teploty tam mohou klesnout až na osm stupňů. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu. Celý týden bude převážně jasno s ojedinělými přeháňkami.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přicestoval do Sýrie. Po jednání se svým protějškem Ahmadem Šarou uvedl, že diskutovali o možnostech posílení bezpečnostní spolupráce s blízkovýchodní zemí i dodávkách zemědělských plodin. Podle agentury Reuters se Kyjev snaží po vypuknutí války na Blízkém východě nabídnout v regionu své vojenské zkušenosti.



Opět se to potvrzuje. I malá změna v každodenní rutině může mít větší dopad, než byste čekali. Podle nových výzkumů totiž i relativně obyčejný, dostupný a levný doplněk stravy může během několika týdnů podpořit paměť i mentální výkon u starších lidí. Nejde o zázračnou pilulku, ale o nenápadný návyk.



Sto kanadských bodů u útočníků, padesát gólů speciálně u střelců a 92procentní úspěšnost zákroků u brankářů. To jsou v hokejové NHL zažité sezonní mety, které oddělují ty absolutně nejlepší od zbytku. U gólmanů už to ale nutně neplatí. Aktuální základní část ukazuje, že je načase si přenastavit měřidla.