


„Je to neskutečný paradox.“ Přesně tak hodnotí zapojení někdejšího hlavního hygienika Michaela Víta do reformy hygienické služby část zdravotníků. Důvody mají dva. Vít se podle nich na rozklížení systému původně sám podílel. „Takže teď má vlastně zachraňovat něco, co sám před lety rozbil,“ zlobí se lékaři. Vadí jim také to, že byl Vít v minulosti pravomocně odsouzen za manipulaci se zakázkami.

Mezi zdravotníky to vře. Vadí jim, že se do pracovní skupiny, která má znovu postavit na nohy rozloženou hygienickou službu, dostal Michael Vít. Tedy lékař, který v minulosti dvanáct let hygienickou službu vedl. Post náměstka a hlavního hygienika zastával na ministerstvu zdravotnictví od roku 2000 do roku 2012.
Právě v té době se přitom podle odborníků začal systém hroutit.
Hygienické stanice přišly o laboratoře – ty se od nich musely oddělit jako nově vzniklé zdravotní ústavy. „Což byla naprosto zásadní změna. Zatímco v minulosti jsme měli všechno pěkně pod jednou střechou, takže jsme mohli na jakoukoliv událost okamžitě reagovat, dnes se to vleče. Potřebná měření totiž musíme po zdravotních ústavech poptávat a čekat ve frontě spolu s komerčními subjekty,“ popisuje současný stav jeden z ředitelů hygienické stanice, který si nepřál zveřejnit jméno. Redakce ho ale zná. Změnu dodnes Vítovi vyčítá.
Řešení jakéhokoliv problému se tím totiž podle něj protahuje. „Nejde přitom jen o infekční nemoci, ale i další agendu. Laboratoře mají na starosti i měření hluku, vibrací nebo kvality vody. Jde tedy o strategické služby, které by si měl stát hlídat. Neměl by být závislý na komerčních subjektech,“ pokračuje šéf krajské hygieny.
Jenomže někdejší hlavní hygienik Vít podle něj udělal pravý opak: laboratoře hygienikům vzal. Z původních čtrnácti zdravotních ústavů navíc nakonec zanechal jen dva. Agendu i vybavení v některých regionech pak převzaly soukromé laboratoře.
„Řada cenných odborníků kvůli tomu tehdy odešla. Když viděli, jak se ten systém potápí, tak ho opustila. Udělali se třeba sami pro sebe a dělají to na IČO – a stát to od nich nakupuje externě, samozřejmě za jiné peníze,“ řekl Aktuálně.cz hygienik. Celý systém to podle něj výrazně prodražuje.
To ale není všechno. Za Vítova působení na ministerstvu se stát zbavil i kontroly nad očkováním. Distribuci vakcín přenechal soukromé firmě. „Na což teď tvrdě doplácí. Jednak se připravil o stamiliony do státní pokladny, které mohl inkasovat od lidí za nepovinné očkování, současně klesla i proočkovanost,“ kritizuje rozhodnutí šéf krajské hygieny. Výsledek je podle něj zřejmý: důvěra v očkování klesá a do populace se začínají vracet vymýcené nemoci.
Podobně to vidí i epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Také podle něj ministerstvo šláplo s někdejším hlavním hygienikem Vítem vedle. „Je sice jedním z mála, kdo v tom systému v dané době působil, problém ale je, že to nedopadlo úplně optimálně. Takže ani já si nejsem jistý, jestli to byla dobrá volba,“ řekl Aktuálně.cz.
Prymula současně připomíná, že byl Vít v minulosti pravomocně odsouzen za manipulaci se zakázkami. Soud mu stanovil podmínku za to, že na základě fingovaného tendru zprostředkoval uzavření tří poradenských smluv a vyplatil tak několik milionů korun někdejšímu poslanci za ODS Otakaru Vychodilovi. Ten byl současně jeho dobrým známým. „Odborná hodnota Vychodilových poradenských textů byla přitom nulová,“ řekl soudce Petr Beneš. O analýzy se navíc mohli starat odborníci z ministerstva a nebylo nutné je zajišťovat externě.
„To také nedělá úplně dobrý dojem,“ konstatuje Prymula. Vedení resortu si podle něj mohlo vybrat méně kontroverzní osobu.
S tím souhlasí i šéfka Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. „Pokud byl někdo odsouzený v souvislosti s výkonem své funkce, tak už by do organizace systému mluvit neměl. To je podle mě trochu přes čáru,“ řekla.
Vedení resortu zdravotnictví ale někdejšího hlavního hygienika Michaela Vita brání. Podle Jany Dobré z tiskového odboru ministerstva si ho do pracovní skupiny vybral epidemiolog Rastislav Maďar, který má reformu hygienické služby na starosti. „Michaela Víta přizval na základě jeho odborných zkušeností v oblasti ochrany veřejného zdraví,“ napsala Aktuálně.cz.
Vít je podle vedení ministerstva schopný manažer, který už se v minulosti o modernizaci hygienické služby pokusil. „Jeho reforma se sice nakonec neuskutečnila, nicméně v některých oblastech lze na její hlavní myšlenky dodnes navazovat,“ uvedla Dobrá. Z pozice hlavního hygienika Vít řešil i pandemii prasečí chřipky nebo rozsáhlou epidemii žloutenky typu A.
„I po odvolání z funkce hlavního hygienika zůstal jedním z předních českých odborníků na hygienu práce. Zároveň je považován za velmi kvalitního a oblíbeného pedagoga na lékařské fakultě a kvalifikovaného odborníka ve Státním zdravotním ústavu, kde dosud působí,“ argumentuje na obranu Víta pracovnice tiskového odboru ministerstva.
Vít navíc podle ní nebude mít v rámci pracovní skupiny vůbec žádné rozhodovací pravomoci a nebude pobírat ani odměnu. „Pracovní skupina je pouze poradním orgánem, který poskytuje odborné podněty k připravované reformě veřejného zdraví,“ zdůrazňuje Dobrá.
Redakce Aktuálně.cz oslovila i samotného Michaela Víta. Ten ale nebral telefony a na zaslané dotazy ani po urgencích neodpověděl.



Za projev politické krátkozrakosti, nestatečnosti a schizofrenie ve středu označil Senát rozhodnutí vlády neručit za půjčku, kterou se rozhodla většina zemí EU poskytnout Ukrajině pro obranu před ruskou agresí. Důsledkem může do budoucna být snížení konkurenceschopnosti a obranyschopnosti Česka nejen v rámci EU. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) vyzval vládu k přehodnocení jejího postoje.



Marian Jurečka, bývalý ministr práce za lidovce, se ve středu opřel do předsedy sněmovny a koaličního hnutí SPD Tomia Okamury. Mimo jiné ho nazval lhářem a srabem.



Valné shromáždění OSN ve středu přijalo rezoluci, která označuje obchod s africkými otroky za nejzávažnější zločin proti lidskosti a která vyzývá k odškodnění coby konkrétnímu kroku k nápravě historických křivd, napsala agentura AP. Proti hlasovala Argentina, Izrael a USA. Rezoluce Valného shromáždění nejsou právně závazné, podle AP však představují významný odraz světového veřejného mínění.



Porota v Los Angeles shledala firmy Google a Meta odpovědnými v přelomovém soudním sporu, který se týká závislosti na sociálních sítích; firmy musí zaplatit odškodné tři miliony dolarů (63,4 milionu Kč), píše agentura Reuters. Společnosti, které s verdiktem nesouhlasí, čelily obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost.



Nejméně 40 procent ruských kapacit pro přepravu ropy je přerušeno, vypočetla agentura Reuters. Je to důsledek ukrajinských dronových útoků. Současné narušení dodávek ropy je nejzávažnější v moderní historii Ruska, jinak druhého největšího vývozce ropy na světě. Moskvu zasáhlo v době, kdy ceny ropy kvůli válce s Íránem rostou a překročily 100 dolarů za barel.