V Česku letos zemřel druhý člověk nakažený černým kašlem. Pacientce bylo 84 let. Kromě černého kašle měla i další infekci, nejde tedy o jasnou příčinu úmrtí. Za týden však přibylo 1151 nových případů a od začátku roku jich je už 4253. Počty případů černého kašle v Česku tak jsou v současné době nejvyšší od 60. let minulého století. Vyplývá to z týdenní zprávy zveřejněné Státním zdravotním ústavem.
V Česku přibývá potvrzených případů černého kašle, situace je nejhorší od roku 1963. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek pro Aktuálně.cz ale řekl, že není důvod k panice. Rodiče vyzval k tomu, aby nechali své děti naočkovat. Právě nižší proočkovanost je podle ministra důvodem, proč počet nakažených černým kašlem roste.
V Česku zemřel letos první pacient nakažený černým kašlem. Jedná se o třetí případ úmrtí za posledních deset let. Od začátku roku lékaři nemoc potvrdili u více než tří tisíc pacientů. Nakažených je nejvíce za posledních 60 let. Aktuálně.cz shrnuje nejčastější otázky a odpovědi o černém kašli.
První nakažený černým kašlem, který letos v Česku zemřel, byl muž z hradeckého kraje. Uvedl to v pondělí Státní zdravotní ústav ve své pravidelné zprávě. Krajská hygienická stanice dodala, že bezprostřední příčinou smrti nebyl černý kašel. Poslední zaznamenané úmrtí na černý kašel eviduje v roce 2014. Od začátku roku eviduje 3101 případů této nemoci, za poslední týden 827.
Případy dětí, které skončily po požití cukrovinek s HHC ve vážném stavu v nemocnici, přiměly vládu některé chemické látky blízké konopí zakázat. České děti však mnohem častěji končí v rukou lékařů kvůli alkoholu, vůči němuž stále přetrvává benevolentní přístup. Jde přitom o nejčastější příčinu předávkování, potvrzují oslovené velké nemocnice. V každé řeší vyšší desítky případů ročně.
Minulý týden poprvé po 55 letech zemřel v Česku pacient nakažený záškrtem. Šlo o dvaaosmdesátiletého muže bez zdravotních problémů. Onemocnění se znovu objevilo před dvěma roky, a to po 27 letech, kdy nebyl evidován jediný případ nákazy. Letos se už vyskytlo šest případů. Epidemiolog Roman Chlíbek v rozhovoru pro Aktuálně.cz radí, jak se nákaze vyhnout.
Záškrt se v Česku dlouho nevyskytoval. Nyní na něj zemřel dvaaosmdesátiletý muž. Jde o první úmrtí na tuto infekci od roku 1969. V tiskové zprávě o tom ve středu informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Nemoc, proti které se děti povinně očkují, se vrátila se v roce 2022. Letos lékaři evidují šest případů.
Brněnská fakultní nemocnice pátým měsícem provozuje gynekologickou ambulanci pro transgender lidi. Je první svého typu v Česku. Cílem pracoviště je poskytnout bezpečné prostředí lidem, kteří prochází nebo již prošli procesem změny pohlaví. V posledních letech zájem o takzvanou tranzici výrazně narůstá, české nemocnice jich evidují zhruba 200 za rok.
Pertuse, lidově známé jako černý kašel, si v minulosti vyžádaly tisíce životů. Nyní případů infekční nemoci v Česku přibývá, mnohonásobně více než v předchozích letech. Letos Státní zdravotní ústav eviduje už 1217 prokázaných nákaz. Odborníci černý kašel označují za jednu z nejnebezpečnějších nemocí dětského věku.
Pro vstup robotických ramen do těla stačí čtyři malé řezy, zákrok chirurg ovládá z druhé strany operačního sálu. Robotický systém představili lékaři Fakultní Thomayerovy nemocnice při čtvrtečním otevření nového robotického centra. Využívají ho čtyři oddělení - urologie, gynekologie a břišní a hrudní chirurgie. Jde o první multioborové centrum tohoto druhu v Česku.
Lidé s Aspergerovým syndromem musí v životě překonávat mnohé překážky. Jsou citliví na některé pachy, chutě či zvuky. Déle jim trvá i učení se společenským pravidlům. Často ale vynikají ve svých oblíbených zájmech a neotřelým myšlením, říká terapeut Štěpán Hejzlar z Národního ústavu pro autismus při příležitosti nedělního mezinárodního dne Aspergerova syndromu.
V Česku dlouhodobě přibývá krevních nádorů. Ačkoliv se lékařům daří nemocné i díky moderním lékům a novým terapiím efektivněji léčit, nemocnice a specializovaná centra postrádají zdravotní sestry, které by se mohly o pacienty starat.
Podle dřívějších průzkumů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy může zákaz kouření v restauracích k úbytků kuřáků skutečně přispět. Třetina mladých lidí si totiž poprvé zapálila právě s kamarády v restauraci.
Ministerstvo zdravotnictví připravilo novelu zákona, podle které vznikne obří registr všech pacientů. Databanka, ve které budou informace o všech zdravotních problémech lidí, bude napojená také na policii a další úřady napříč státní správou. Informace tedy budou dohledatelné pod konkrétním jménem a rodným číslem. Podle některých poslanců je to nepřípustný zásah do soukromí lidí. Výhrady k zákonu má i Úřad pro ochranu osobních údajů. Ministerstvo zavedení registru obhajuje tím, že o zdraví obyvatelstva nemá dostatečný přehled.
Všeobecná zdravotní pojišťovna začne seniorům hradit dražší vakcínu proti pneumokokům. Očkování zaplatí ze svého preventivního fondu. Současně si ale nechá zpracovat analýzu, jestli se očkování drahou vakcínou skutečně vyplatí. Dražší vakcínu seniorům doporučují vakcinologové, levnější varianta je podle nich pro starší lidi nedostatečně účinná - musí se proto aplikovat několikrát.
Pacienti, kteří se léčí v uzavřených psychiatrických klinikách nebo centrech pro léčbu závislostí, si mohou v nemocnici kdykoliv zapálit. Experti ale chtějí tuto výjimku zrušit. Svou žádost vysvětlují několika důvody: kromě toho, že kouření způsobuje rakovinu a stojí za větším počtem sebevražd psychicky nemocných lidí, mají podle nich cigarety na svědomí i to, že někteří schizofrenici končí na ulici. Ministerstvo zdravotnictví ale nesouhlasí, výjimku chce uzavřeným klinikám nechat.
Důležité léky, které by mohly chybět pacientům, už neopustí hranice Česka, sliboval ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Měla tomu zabránit novela zákona o léčivech, kterou tento měsíc schválila vláda. Jenomže odborníci už tak optimističtí nejsou. Norma podle nich omezí vývoz léčiv jen zčásti.
Testování léků na placených dobrovolnících by se nemělo povolovat, myslí si bývalý šéf českého lékového ústavu Martin Beneš. Hrozí totiž podobné tragédie, jako se stala ve Francii. Po experimentu na dobrovolnících jeden člověk zemřel, dalších pět má poškozený mozek. Nové přípravky by podle Beneše měli dostávat jen beznadějně nemocní pacienti, pro které už není jiná alternativa. Evropská unie by si také prý měla lépe ohlídat, jak vůbec testování léčiv vypadá. Dnes jsou totiž kontroly jen formální, podotýká Beneš. V Česku by se nicméně podle něj něco podobného stalo jen těžko, protože testy vedlejších účinků na dobrovolnících se u nás prakticky nedělají.
Plán ministerstva zdravotnictví, podle kterého se má část akutních lůžek postupně přeměnit na lůžka pro následnou péči, selhává. Akutní lůžka sice ze špitálů mizí, ale ošetřovatelská lůžka je nenahrazují. O tom, že populace stárne a místa pro seniory budou muset přibývat, přitom mluví vedení resortu zdravotnictví dlouhá léta. Třeba současný ministr loni řekl, že chce zřídit komisi, která bude na transformaci nemocničních lůžek dohlížet. Dnes ale tvrdí, že žádná komise plánovaná není. Podle odborníků ani dost nespolupracuje s dalším resortem, který by měla péče o nemohoucí seniory trápit - s ministerstvem práce a sociálních věcí.
Evropská komise doporučila, aby se výrazně snížil podíl průmyslově vyráběných tuků v potravinách. Obsahují totiž transmastné kyseliny, které mají silný vliv na vznik srdečních a cévních onemocnění.
