Návrh původně počítal s tím, že by na vrcholku kopce vznikl velký čtverec zasypaný štěrkem, na kterém by původní budovy připomínaly třicet centimetrů vysoké železobetonové barevné bloky. Ty by ale nebyly jen na okrasu. Beton by totiž chránil archeologické nálezy ukryté pod zemí bývalého keltského oppida.
Beton ale vadil místním. "Nejsme žádní aktivisti, nevážeme se ke stromům. Ale přišlo nám absurdní, že by na tom posvátném kopci měly být nějaké betonové obrazce. Takový Disneyland," řekla dříve pro Aktuálně.cz občanka dolních Břežan Jiřina Faloutová.
Pleskot tak nakonec odporu místních ustoupil a beton nahradily kameny. Jak ale nyní upozorňuje architekt, kamenná rovnatina podzemní archeologické nálezy neuchrání. "Na druhou stranu se voda nyní stejně do památky dostává a nikomu nevadí," říká Pleskot s tím, že se tak vlastně nic nezmění. "Kdyby lidé to řešení přijali, uchráněné to bude," dodává pak s odkazem na původní návrh.
Emoce kolem stavby ale podle něj zatím neutichly. Místní totiž proti návrhu založili online petici "SOS OPPIDUM ZÁVIST - nebetonujte keltskou památku", kterou podepsalo skoro 11 tisíc lidí. "S petičníky jsem mluvil, když byla ve hře ještě betonová varianta," říká Pleskot a dodává, že komunikoval i s Českou pohanskou společností, která má na památce zájem, a jednání probíhala dobře. "Teď se ale vzedmula vlna odporu hlavně na straně obyvatel Dolních Břežan, kteří si myslí, že jim budou přes vesnici jezdit auta," říká a dodává, že podle něj jde o kulturní nedorozumění. "Jak to u nás bývá, jakmile někdo cítí prach ze stavby a nedej bože politiku, tak jsou lidé jak psi," říká.
Místní se však neobávají jen stavby, ale i přílišného turismu. "Myslíme si, že kopec může být poničen, odejde zvěř, zničí se biotop… A to nejen stavbou, ale i následným turismem, který tu bude," uvedla dříve Faloutová. "Bude třeba vybudovat celou infrastrukturu, parkoviště, postavit odpadkové koše a toalety. A pak už tady bude i kiosek s buřty - a už to pojede," míní další z obyvatelek Zuzana Kracík Kudličková.
"Neměl by to být turistický cíl," oponuje Pleskot. Vše by podle něj mělo zůstat v dosavadním módu. "Od té doby, co se postavila rozhledna, se tam pohyb lidí příliš nezvýšil," odkazuje na stavbu, která na místě už stojí.
"Z mého pohledu jde o prezentaci naprosto výjimečné civilizační stopy na našem území, která by měla být co nejsrozumitelněji nedestruktivním způsobem prezentována, což si myslí i řada významných odborníků," uvedl už dříve pro Aktuálně.cz.
Zástupci obce zdůrazňují, že obavy místních sice chápou, ale za projektem stojí. Současný stav vrcholku označují za nedůstojné "rumiště" a proměna je podle nich nutná.
"Projekt je vzhledem k významu lokality přísně posuzován z hlediska jeho dopadů. Důkladným odborným posouzením prošel hydrologický režim, vegetační pokryv i dopad na biodiverzitu. Byl opakovaně představen veřejnosti, byl projednán v rámci diskuse s odborníky z oboru archeologie a památkové péče," uvedl místostarosta Lubomír Havel (Rozkvět).
