Brno - Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Marie Vítovcové z Ostravska, která loni v jedenašedesáti letech zabila nožem svého stejně starého manžela kvůli údajné nevěře.

Soudy ji poslaly za vraždu na osm let do vězení, Vítovcová to označila za příliš přísný trest.

Čin spáchala v opilosti krátce po té, co ji muž v hádce udeřil. Vítovcová také navrhla soudu, aby zrušil část trestního zákona, která upravuje trestní sazby za ublížení na zdraví. Soudci ženě nevyhověli, vyplývá z databáze usnesení.

V ústavní stížnosti obhajoba Vítovcové poukazovala na to, že obecné soudy údajně nesprávně hodnotily provedené důkazy a neřídily se principem, podle kterého je v případě pochybností nutné rozhodnout ve prospěch obžalovaného. Vítovcová podle obhajoby neměla v úmyslu muže usmrtit.

Dlouhodobá žárlivost vyvrcholila vraždou

Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě zaútočila důchodkyně na manžela po předchozí prudké hádce a dlouhodobých neshodách.

Důchodkyně před soudem v Ostravě odmítla vypovídat. V přípravném řízení uvedla, že manželství bylo řadu let bezproblémové. Zlom přišel v roce 2001, kdy začala svého muže podezírat z nevěry.

Žena pojala podezření, že se manžel schází s její dlouholetou nejlepší kamarádkou, protože v jeho mobilním telefonu našla podezřelou SMS. Zpráva v mobilu sehrála významnou roli i v osudný den.

Když byla u přítelkyně na návštěvě, slyšela signál příchozí zprávy. Když přítelkyně na chvíli odešla, podívala se jí do mobilu a zjistila, že jí píše právě manžel. Večer se s mužem pohádala a údajně jej bodla.

Obhajoba chtěla měnit zákony

Ústavní soud se ztotožnil se starším rozsudkem, který potvrdil také Vrchní soud v Olomouci a Nejvyšší soud. "(Soudy) své úvahy podrobně rozebraly s ohledem na kontext skutkových zjištění i s ohledem na její (Vítovcové) omezené rozpoznávací a ovládací schopnosti v době spáchání skutku," uvedl v usnesení soudce zpravodaj Jiří Nykodým.

Neuspěl ani návrh za zrušení části trestního zákona, která podle obhajoby Vítovcové umožňuje uložit výjimečný trest za nedbalostní ublížení na zdraví s následkem smrti. Ustanovení podle návrhu "zcela vybočuje z proporcionality trestní represe" a je v rozporu se zásadou spravedlivého trestu.

Podle návrhu nelze připustit, aby trestní zákon umožňoval stejný postih pachatele, který zaviní smrt jiného z nedbalosti, byť v důsledku úmyslného trestného činu, a vraha dítěte nebo vraha, který svou oběť úmyslně umučí.

Protože ústavní soudci stížnost odmítli, návrhem směřujícím proti zákonu se ani nezačali detailně zabývat.